Jeden pečovatel i na třicet klientů, mzda 18 tisíc. Domovy pro seniory hrozí omezováním péče

Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) a odbory upozorňují na omezování péče o seniory a postižené v seniorských domovech a dalších zařízeních. Chybí tam několik tisíc pečovatelek a pečovatelů. Kvůli nízkým výdělkům se nedaří přijmout a udržet nové síly. O letních dovolených někde nebude možné zajistit ani základní péči, varovali prezident APSS Jiří Horecký, šéfka odborů Dagmar Žitníková a ředitelé několika zařízení. Vládu žádají o zvýšení výdělků.

Video Události
video

Události: Sociálním službám chybí zaměstnanci

„V zařízeních se snižují kapacity. Poptávka se zvyšuje a my budeme uzavírat oddělení a snižovat počet lůžek. Zaměstnanci jsou přetěžováni. Péče se omezuje na to nejnutnější. Od července, kdy začnou dovolené, nejsme schopni zajistit kvalitu služeb,“ uvedl Horecký. Podle něj v zařízeních chybí až 10 tisíc pracovníků, kteří by se o klienty starali. 

Jeden z domovů má přes 500 nevyřízených žádostí o umístění

O snížení kapacity Domova u Biřičky o desetinu požádala Královéhradecký kraj jako zřizovatele šéfka zařízení Daniela Lusková.

„Není možné zajistit důstojnou a plnohodnotnou péči o 350 bezmocných seniorů. Nyní chybí 12 procent personálu, tedy pečovatelek, pečovatelů a zdravotních sester. Potřebujeme 40 lůžek nechat neobsazených, abychom zajistili základní péči. Procházku, i když o ni klient žádá, nebo doprovod k lékaři už zajistit nemůžeme,“ uvedla Lusková. Domov má 560 nevyřízených žádostí o umístění.

Podle odborářky Žitníkové se kvůli nedostatku personálu v některých zařízeních musí starat jeden pracovník i o třicet bezmocných klientů.

„Lidé, kteří se starají o postižené a seniory, mají opravdu směšnou odměnu za práci. Částka 18 tisíc hrubého je téměř výsměchem. Nástupní plat v různých průmyslových zónách je 20 tisíc až 25 tisíc korun, a to bez stresů a nočních směn,“ uvedla.

Ministerstvo chce situaci řešit snížením počtu tarifních tabulek

Ministerstvo práce chce situaci řešit změnou platových tarifů. Vládě předkládá návrh nařízení, podle něhož by tarifních tabulek mělo být od července místo devíti šest. Lidé z nejnižších stupňů by se posunuli do vyšších a přilepšili si. 

„Každoročně jsme navyšovali platy pracovníkům v sociálních službách. Co se týče posledního kroku, tam jsme se shodli s odbory i jinými resorty, že se zruší ty tarify, které jsou pod úrovní minimální mzdy, protože to by u nás už ani nemělo existovat,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. 

Podle Horeckého je navrhované vládní nařízení s posunem pracovníků v sociálních službách do vyšších tarifů „minimální akt toho, že vláda vnímá kritickou situaci“.

„To, že tito pracovníci dostanou o tisíc korun měsíčně hrubého více, nezažene myšlenky, že by mohli jít dělat do stravovacího zařízení, do baru, protože tam dostanou o několik tisíc více za méně náročnou práci,“ uvedl.

O situaci jednali odboráři a asociace s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). „Výsledek byl, že zdroje zatím nejsou, že se návrh nařízení předloží do vlády a že máme jít za ministrem financí,“ řekl prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký.

Vedle personálu v sociálních službách by si mohli přilepšit i lidé v kulturních zařízeních, umělci či zdravotní sestry. Ministerstvo financí se změnou, která by znamenala zvýšení výdajů z rozpočtu, nesouhlasí. Další sumy nechtějí vynakládat ani kraje. Podle podkladů pro vládu by ve druhém pololetí stát musel navíc vydat 1,08 miliardy korun a kraje a obce 763,9 milionu.

Podle Žitníkové by v sociálních službách přesun do vyšších tabulek stál do konce roku 600 milionů. Odbory požadují, aby se pracovníci nepřeřadili do třetí, ale do šesté tarifní stupnice, kde jsou zdravotníci. To by vyšlo asi na 800 milionů korun. Podle Horeckého by na stabilizaci sociálních služeb bylo třeba asi 1,2 miliardy korun.