Křížovníci s červenou hvězdou neuspěli se stížností a cenný dům v Karlíně nedostanou

Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou nedostane činžovní dům v pražském Karlíně. Ústavní soud odmítl jako neopodstatněnou stížnost, kterou řád podal na rozhodnutí Městského soudu v Praze. Z jeho rozhodnutí z prosince 2015 vyplynulo, že budova, která je chráněnou kulturní památkou, zůstane v rukou soukromníka.

Církevní řád původně žaloval státní Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových kvůli předešlému zamítnutí žádosti o restituční přidělení pozemků v pražském Karlíně, na kterých činžovní dům leží. Obvodní soud pro Prahu 8 v dubnu 2015 sice přiřkl budovu státu, odvolací Městský soud ale toto rozhodnutí následně zrušil.

Advokát řádu Roland Neměc tvrdil, že jako příslušník římskokatolické církve je řád historickým vlastníkem parcely. V minulosti to napsal iDNES.cz. Server rovněž uvedl, že sporný majetek v 50. letech minulého století převzal stát, který majetek v roce 1992 prodal v dražbě soukromému majiteli. Ten by v případě soudní prohry musel majetek řádu buďto odevzdat, nebo se s ním domluvit na podmínkách užívání. Sporná budova je přitom chráněnou kulturní památkou.

/*json*/{"map":{"lat":50.09311755215722,"lng":14.444997733001758,"zoom":18,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[{"lat":50.09272236747781,"lng":14.444827437400818,"type":"1","description":"Runhartovského grunt"}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Dům je jednou z nejcennějších karlínských architektonických památek. Vystavěn byl ve 40. letech 19. století podle návrhu Jana Ripoty. Stojí na místě bývalého Runhartovského gruntu zvaného též Robemhápovský, který byl postaven ve druhé polovině 16. století.

Anežčin řád žádá majetky

Křižovníci s červenou hvězdou mají jen dvacet aktivních členů. Jedná se o jediný původní český katolický řád založený Anežkou Českou. Sídlí v klášteře u paty Karlova mostu a v současnosti usiluje o tři činžovní domy v Karlíně, pozemky v Ďáblicích, Slivenci či Dobřichovicích a stovky hektarů pozemků okolo Prahy.

Řád měl v Praze k 25. únoru 1945 více než tisíc hektarů pozemků. Jak řád uvádí v prohlášení k restitucím, neplánuje odebráním majetků likvidovat současné majitele. Chce prý vstupovat do stávajících smluvních vztahů. Třeba v pražském Slivenci, kde řád získal rozlehlý statek, pořád hospodaří dosavadní majitelé.