Prezident Miloš Zeman a bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš začali sbírat podpisy k nominaci na prezidenta. Jako nezávislí kandidáti musí shromáždit nejméně 50 tisíc podpisů. Podpisovou kampaň už dříve zahájil také textař a podnikatel Michal Horáček a lékař a aktivista Marek Hilšer.
Zeman a Drahoš začali sbírat podpisy k prezidentské kandidatuře
Události ČT: Zeman a Drahoš začali sbírat podpisy (zdroj: ČT24)
Jako první podepsala petiční arch za Zemanovu opětovnou kandidaturu jeho žena Ivana, která je šéfkou prezidentova volebního týmu. „Chtěla bych svého muže podpořit jako manželka. Možná to zní trochu starosvětsky, ale já si to mohu dovolit, já jsem narozená už v minulém století. Já zastávám ten názor, že žena by měla následovat svého muže a měla by ho podporovat,“ řekla Zemanová před podpisem petičního archu.
Předseda Strany práv občanů (SPO) a senátor Jan Veleba prohlásil, že SPO se chystá Zemanovi pomoci se sběrem podpisů. Podle něj začne 2. května petiční akce v krajských městech. „Na konci května tohoto roku se do ulic všech českých měst nad 5000 obyvatel vydají sbory dobrovolníků, kteří objedou Českou republiku, aby každému občanovi dali možnost se podepsat,“ uvedl také.
Ivana Zemanová jako první podepsala petici na podporu opětovné kandidatury svého manžela
Podpisy začal sbírat i Drahoš
Sběr podpisů pro svou nominaci do voleb zahájil v pondělí také bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš. Zahájení v den svátku sv. Jiřího označil za symbolické. „Vnímám toto datum jako závazek bojovat stejně statečně i čestně jako patron rytířů nebo vojáků,“ poznamenal.
V neděli na svém Facebooku napsal, že řada lidí vyjádřila zájem zapojit se do prezidentské kampaně a pomoci se sběrem podpisů. Jeho tým rozesílá sympatizantům podpisové archy, řekl Jakub Holas z Drahošova volebního týmu. První dobrovolníci do ulic podle něj vyrazí během několika příštích dnů. Drahoš dobrovolníky vyzval, aby se zaregistrovali na jeho webových stránkách.
obrázek
Jako první začali shromažďovat podpisy Hilšer a Horáček
16. dubna začal sbírat podpisy také textař a podnikatel Michal Horáček. „Mám rád symboliku, první tiskovou konferenci jsem svolal do čističky odpadních vod, takže i ten dnešní den má určitou symboliku,“ odpověděl Horáček na dotaz, zda má nějaký význam, že podpisovou kampaň zahajuje na zmrtvýchvstání.
Lidé mohou Horáčkovu kandidaturu podpořit podpisem na více než 420 kamenných místech, která mu nabídli provozovatelé při jeho dosavadní kampani. „Lidé mi nabídli třeba lékárny, restaurace nebo kluby. Kromě toho máme asi 3000 dobrovolníků, kteří archy vezmou a navštíví své příbuzné, kamarády a podobně,“ uvedl Horáček.
obrázek
V březnu zahájil sběr podpisů k nominaci na prezidenta další uchazeč o Hrad lékař a aktivista Marek Hilšer, a to už podruhé kvůli změně pravidel. „Podpisy jsem začal sbírat po schválení novely zákona o volbě prezidenta ČR Senátem, a to v polovině března,“ sdělil Hilšer. „Jsem občanský nezávislý kandidát, který nemá finance jako někteří jiní kandidáti,“ uvedl.
Podpisy už začal sbírat také někdejší poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka nebo aktivistka Jana Yngland Hrušková. Kandidaturu na prezidenta ohlásili také podnikatel Igor Sládek a výtvarník Emil Adamec. Zájem projevili bývalý šéf kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka Karel Štogl. Možnými adepty jsou i europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil a bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer.
Marek Hilšer
Podle novely musí podporovatelé nezávislých kandidátů na nominační petici připsat ke jménu číslo občanského průkazu či pasu. Změna pravidel prezidentské volby má zabránit opakování sporů o platnost podpisů na nominačních peticích, které předcházely první přímé volbě před čtyřmi lety. Na sběr podpisů mají kandidáti čas do listopadu.
První kolo prezidentských voleb by se mělo podle lhůt stanovených ústavou a zákonem konat nejpozději 19. a 20. ledna příštího roku. Termín vyhlásí předseda Senátu.
Zvláště kampaní se dostaneme do situace, kdy kanidát musí rozdělovat, protože chce získat podporu některých lidí. Potom záleží už na osobě prezidenta, jestli dokáže být vstřícný i k těm, kteří ho nevolili. Pak by dokázal takový prezident spíše spojovat, než rozdělovat.
Politolog Šaradín: Prezident může spojovat i přes konfrontační povahu kampaně (zdroj: ČT24)