Před 30 lety měla zemřít. Zachránila ji první úspěšná transplantace kostní dřeně

Příští týden uplyne třicet let od chvíle, kdy v Česku proběhla první úspěšná transplantace kostní dřeně. Od té doby už zachránila život více než dvanácti tisícům lidí. Dárcům krve a kostní dřeně nyní vyšla vstříc i vláda, která pro ně schválila opoziční návrh na daňové úlevy.

Video Události
video

Před 30 lety zachránila transplantace kostní dřeně první život

Tehdy dvacetileté Dagmar Dickové zbývaly v roce 1987 pouhé tři měsíce života. Neměla potíže, jen drobné flíčky na ruce. Vyšetření ale odhalilo akutní leukémii. Jedinou nadějí byla kostní dřeň.

V Ústavu hematologie a krevní transfúze ale do té doby provedli jen jednu neúspěšnou příbuzenskou transplantaci. „Když jsem se zeptala na statistiku úspěšnosti, tak mi řekli, abych se víckrát neptala,“ vzpomíná vyléčená žena na dobu před třiceti lety.

Kostní dřeň jí darovala o tři roky starší sestra. Shoda byla více než 99 procent. Následovalo 36 dnů v igelitovém stanu: „Stál uprostřed místnosti. Dávali mi stravu, která se tehdy vyvíjela pro kosmonauty. Sahali na mě skrz takové rukávce.“ Stanu se přezdívalo ostrov života a pacienty s oslabenou imunitou chránil léta.

Nyní už je prostředí příjemnější. Nemocní jsou sice izolovaní v jednolůžkovém pokoji, mají ale povolené návštěvy. „V pokoji je filtrován vzduch tak, aby se snížilo riziko přenosu nákazy vzduchem,“ dodal vedoucí lékař Transplantační jednotky a Jednotky intenzivní hematologické péče ÚHKT Antonín Vítek.

V průběhu let přibyl i nový způsob získávání takzvaných krvetvorných buněk. Stále je možný odběr z pánevních kostí v celkové narkóze. Častěji ale dárce připojí na separátor a buňky se oddělí z krve. Aby se do ní v dostatečném množství dostaly, je třeba čtyři dny před odběrem podávat dárci růstový faktor. 

V Česku se ročně provede kolem sedmi stovek transplantací krvetvorných buněk. Většina pochází od dárců z německého a českého registru. V řadě případů nemocným pomohou příbuzní. Pokud se nenajde vhodný dárce, lékaři už si umí poradit i s buňkami rodinných příslušníků, kteří nemají dostatečnou shodu.

Dárcovská střediska jsou v Praze a Plzni. Registry si ale dlouhodobě stěžují, že dárců není mnoho. Pražské středisko se kvůli tomu dokonce rozhodlo zvýšit věk vstupu do registru z 35 na 40 let.