Ministr Brabec probouzel spící draky. Teď počítá s bitvami u Ústavního soudu

Zákaz ohňostrojů v národních parcích a naopak zrušení starých zákazů typu rozdělávání ohňů na zastavěném území obcí nebo vjezdu vozidel mimo silnice v obcích. To budou podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) první projevy zákona o národních parcích, až začne od června platit. V pořadu ČT Týden v politice zároveň řekl, že počítá s podáním ústavní stížnosti na tento zákon ze strany obcí. 

Video Týden v politice
video

Ministr Richard Brabec v pořadu Týden v politice

Návštěvníci národních parků se pak do roka či dvou budou moci dostat do míst, kam to nyní není možné, soudí ministr. Bude to výsledek vymezení jednotlivých zón. Stanoví je rady národních parků, ve kterých mají své zástupce i obce. 

Očekává také, že zákon, kolem kterého se točilo mnoho sporů, bude napaden ústavní stížností, jak už některé obce signalizovaly. Domnívá se, že se podaří ho obhájit, protože jej připravili elitní právnici a prošel mnoha legislativními koly. 

 

O pravidlech pro všechny čtyři národní parky v Krkonoších, Českém Švýcarsku, Podyjí a na Šumavě hlasovali poslanci v dubnu už potřetí. Potom, co sněmovna nepřijala senátní úpravy normy, ji Zeman vetoval. 

Poté, co poslanci zákon prosadili i proti vůli Hradu – a také osmnácti odpůrců zákona ve sněmovně – ozval se Svaz obcí Národního parku Šumava, který ohlásil, že podá ústavní stížnost. Podle jeho předsedy a starosty Modravy Antonína Schuberta tak starostové učiní „prostřednictvím minimálně 17 senátorů“. Schubert již dříve kritizoval, že novela zapomíná na to, že v šumavském parku žijí lidé. Starosta tvrdí, že novela otevírá Šumavu pro vyvolené a uzavírá rozsáhlé oblasti pro běžkování.

Kontrola topení má preventivní účinky

Brabec se připravuje i na další ústavní bitvu, tentokrát kolem zákona o ochraně ovzduší. Ministerstvo (MŽP) již na vyžádání Ústavního soudu předložilo vládě argumenty a důvody, které vedly k novele tohoto zákona. Kabinet je pak odeslal soudu. 

V tomto zákoně je hlavním sporným momentem to, že úředníci mají od letošnho roku právo kontrolovat přímo v domácnostech, čím lidé topí ve svém kotli. Tomu, kdo by k sobě kontrolu nepustil, hrozí pokuta až 50 000 korun.

Podle Brabce nenastaly žádné masové nájezdy do soukromí. Zatím prý došlo k několika málo případům („na prstech jedné ruky“), kdy by někdo chtěl vstoupit do obydlí. Podobně je to údajně i u pokut – zde ministerstvo požádá obce po skončení topné sezony o svodnou informaci. Ministr zdůraznil, že šlo o dílčí nálezy, daleko větší byl preventivní efekt. „Věřím, že zafungoval preventivní účinek a lidé se začali chovat podstatně lépe“.

Skutečnost, že dva zákony z dílny ministerstva směřují k Ústavnímu soudu, vysvětluje „probouzením spících draků“. Tedy že MŽP udělalo řadu věcí, které Brabcovi předchůdci odkládali, protože byly sporné. Bylo však potřeba do toho šlápnout a my jsme to udělali, řekl ministr. 

Žádná obec nemá smogový regulační řád

Ministr také řekl, že při smogové situaci začátkem letošního roku s překvapením zjistil – „to jsem opravdu nevěděl“ – že žádná ze 6200 obcí v Česku nemá zpracován regulační řád pro případ smogu. A to navzdory tomu, že již od roku 2012 ho mohou zpracovat, aby jej pak při smogové situaci využily při regulaci dopravy. Ta je podle Brabce původcem až 98 procent smogu a „bez regulace dopravy se tomu nedá pomoci“. Ministerstvo proto obcím mj. nabízí metodickou pomoc při zpracování tohoto řádu. 

Brabec je zastáncem názoru, že rozhodování o krocích při smogové situaci je na obcích, ne na státu. „Správná cesta je udělat regulační rámec a nechat to na obcích,“ řekl.   

Domnívá se také, že – v čerpání evropských dotací – předá úřad v lepším stavu, že ho přebral. „Honili jsme strašný dluh, který nám nechali předchůdci. Hrozilo, že nedočerpáme 18 miliard korun. To by byla velká katastrofa, peníze byly hodně potřeba. Zvládli jsem to dočerpat na nulu“. 

Ze 72 „evropských“ miliard, které má ministerstvo k dispozici do roku 2020, byly zatím vyčerpány zhruba tři miliardy, které už odešly na účet zájemcům. MŽP vypsalo výzvy za 50 miliard a do konce roku se počítá s dalšími za 12 miliard. Registrováno je pět tisíc projektů a dva tisíce projektů za 20 miliard bylo schváleno. „Máme spíše opačný problém – málo peněz na dobré projekty,“ řekl Brabec. 

Do konce svého funkčního období chce ještě prosadit novelu zákona EIA, která zjednodušuje  zkracuje posuzování vlivů dopadů na životní prostředí a tedy zkracuje i stavební řízení. Počítá i s ratifikací klimatické dohody z Paříže.

Naopak se rozloučil – „se slzou v oku“ – s novelou zákona o odpadech, která měla podle něj motivovat k další recyklaci, snížit skládkování a přinést zásadní změny poplatků v odpadovém hospodářství. Věří, že by ho mohl jeho nástupce oprášit a využít.

V pořadu Týden v politice hovořil také o boji proti suchu a o kritériích nově spouštěného programu Dešťovka, který motivuje k šetření vodou.