Po omluvném dopise Číně podepsala Praha v tichosti dopis kritický. Kvůli mučení vězňů

Český velvyslanec v Pekingu Bedřich Kopecký spolupodepsal dopis adresovaný čínské vládě, ve kterém jedenáctka velvyslanců a chargés d'affaires převážně evropských zemí žádá prošetření zpráv o mučení uvězněných lidskoprávních aktivistů. S odkazem na sinologický server Sinopsis o tom informuje web Hlídací pes.

Kritický list, jehož znění Čína nezveřejnila, je datovaný na konec února a adresovaný čínskému ministru veřejné bezpečnosti Kuo Šeng-kchunovi. Jedenáct čelných západních diplomatů v něm protestuje proti způsobu, jakým komunistický režim zachází s několika zadrženými aktivitisty. Po oficiálních místech žádá, aby vyšetřila zprávy o jejich mučení a zrušila systém držení podezřelých v izolaci.

Odsouzení bojovníci za lidská práva patří ke zhruba dvěma až třem stovkám obětí rozsáhlé vlny zatýkání právníků a obhájců lidských práv, kterou čínské úřady provedly v roce 2015. Razie byla namířena především proti advokátní kanceláři Feng-žuej, která zastupovala v soudních procesech přední čínské disidenty.

Černínský palác: Podpis je v souladu s našimi prioritami

Dopis podepsali vysocí představitelé diplomatických misí Austrálie, Japonska, Kanady a Švýcarska a vedle nich zástupci sedmi států Evropské unie: Belgie, České republiky, Estonska, Francie, Německa, Švédska a Velké Británie. Podpis českého ambasadora v Pekingu Hlídacímu psu potvrdila i Irena Valentová z tiskového odboru Černínského paláce.

„Dopis podepsal mimořádný a zplnomocněný velvyslanec ČR v Čínské lidové republice Bedřich Kopecký, na základě oficiální instrukce ministerstva zahraničních věcí,“ uvedla. „V souladu s dlouhodobými prioritami lidskoprávní politiky ČR, zejména podporou občanské společnosti a obránců lidských práv a podporou budování institucí právního státu, jsme se rozhodli k tomuto dopisu připojit.“

Čína: Mučení? Jen lži, které nás mají poškodit

Lidskoprávní vzkaz nejvyšším pekingským místům navazuje na kritické stanovisko evropské osmadvacítky z konce ledna, ve kterém Unie „očekává, že zodpovědné úřady v Číně vyšetří bezodkladně zprávy o mučení v případě Sie Janga a nařčení z mučení v případech Li Che-pchinga a Wang Čchüan-čanga“ – čili zmiňovaných aktivistů z okruhu kanceláře Feng-žuej.

Podle webu Sinopsis měla únorový protest původně podepsat celá osmadvacítka, ke snížení počtu signatářů na sedm ale údajně vedl odmítavý postoj Maďarska a zájmy dalších členských států na nekonfliktní hospodářské spolupráci s asijským ekonomickým gigantem.

Čínské úřady pak označují veškeré informace o mučení zadržovaného Sie Janga za úmyslně šířené lži s cílem poškodit čínskou vládu a dopis jedenácti diplomatů vnímají jako „porušení ducha právního státu a čínského práva na nezávislost soudů“.

V říjnu se Praha omlouvala za dalajlamu

Hlídací pes podotýká, že o českém podpisu navazujícím na havlovskou tradici tuzemské diplomacie vláda ani ministerstvo zahraničí oficiálně neinformovalo, a neměl proto „takovou publicitu jako říjnové společné prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů České republiky“.

V něm se prezident Miloš Zeman, předsedové parlamentních komor Milan Štěch s Janem Hamáčkem a premiér Bohuslav Sobotka přihlásili k tomu, že Česko uznává jednotnou Čínu včetně Tibetu coby její součásti. Reagovali tak na čínské výhrady k setkání ministra kultury Daniela Hermana s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. To by se podle „prohlášení čtyř“ nemělo považovat za výraz změny oficiální politiky Prahy vůči Pekingu. 

Dalajlama při setkání s ministrem kultury Danielem Hermanem
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Krumphanzl