Praha - Památkářům a archeologům se nelíbí věcný záměr památkového zákona. Norma, na níž se čeká přes 20 let, podle nich problém památkové péče neřeší po odborné stránce, ale úředním způsobem. Podle ministerstva kultury, které zákon předkládá, by měla norma například ulevit vlastníkům památek od byrokratické zátěže. Sami úředníci však připouštějí, že zákon má ještě některé sporné body. Vstoupit v platnost by mohl na začátku roku 2010.
Návrh památkového zákona kritizují archeologové i památkáři
Archeologické památky by se po přijetí zákona mohly stát podle kritiků pouhým předmětem trhu a chyběla by také dostatečná kontrola, aby se archeologické průzkumy prováděly odborně. Podle zástupců Archeologického ústavu Akademie věd nerespektuje navržená norma mezinárodní úmluvu, jež je nadřazená českým zákonům.
Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy je označovaná podle místa podpisu jako Maltská konvence. To, že v ČR nejsou nikterak postihovány amatérské aktivity takzvaných hledačů pokladů s detektory kovů, je podle archeologů jejím porušením. Úmluva platí od roku 1995, Česko ji ratifikovalo v roce 2000.
Věcný záměr také zavádí povinost přehlásit do deseti let všechny památky do nového seznamu. Podle archeologů ale není přehlášení 80 tisíc památek v jejich silách.
Hledání pokladů by mělo být nelegální
Ve věcném záměru zákona, který se v těchto dnech dostává do vlády, není postih „hledačů“ nijak zakotven. Podle ministerstva ale zákon počítá s tím, že by se jejich činnost měla stát nelegální. Archeologové se změnu snažili do zákona prosadit, ministerstvo ale bylo proti. Dnes mají alespoň příslib, že se do zákona v paragrafovaném znění změna dostane. Podle Jana Frolíka z ústavu by mělo být hledání s detektorem omezeno alespoň tak, aby hledači měli povolení vlastníka a souhlas odborné organizace.
Archeologové se obávají, že se jejich práce po přijetí zákona stane pouhým administrativním procesem. Vadí jim, stejně jako jiným kritikům návrhu, že velké množství pravomocí státu se převádí na kraje. Dnes archeologové s licencí musejí před výzkumem uzavřít dohodu s Akademií věd, která zaručuje odborné provádění výzkumu. Podle návrhu zákona by již tuto dohodu nepotřebovali a hrozilo by, že budou se stavebníky uzavírat dohody na komerčním základě a bez odborné kontroly.
Památky se stanou předmětem trhu a komerce
Zákon podle archeologů nebude ani dostatečně preventivně ochraňovat archeologická naleziště. Dnes jsou památkově chráněná jen ta území s archeologickými nálezy, která už byla prozkoumána, tedy podle archeologů zlikvidována, byť odborně. Místa s důležitými nálezy by podle nich měla být vymezena negativně, tedy mělo by být určeno, kde žádné nálezy být nemohou, a všechna ostatní místa by měla být před neuváženým zásahem do země chráněna.
Návrh zákona podle archeologů obecně spěje k nižší ochraně památek a přispívá k tendenci považovat památku především za předmět komerce, nikoli za předmět kulturního dědictví.