Hrad Bouzov zůstane státu, soud odmítl žalobu Německého řádu

Olomoucký odvolací soud potvrdil zamítnutí žaloby Německého řádu, který chtěl zpět hrad Bouzov, jenž mu zabavili nacisté. Podle soudu nebyla žaloba na Národní památkový ústav důvodná. Památkáři odmítli vydat hrad v rámci církevních restitucí, které se na období německé okupace nevztahují.

Video Studio ČT24
video

Studio ČT24: Německý řád se domáhá vrácení státního hradu Bouzov

Podle soudkyně olomouckého krajského soudu Ivany Pikalové vedl okresní soud řízení zcela správně a provedl všechny potřebné důkazy. „Vyložil správně zákon o majetkovém vyrovnání a aplikoval přitom judikatury z předchozích sporů,“ uvedla soudkyně. Podle soudu se řádu nepodařilo prokázat, že má na Bouzov nárok podle zákona o majetkovém vyrovnání.

Stát totiž nezabavil Bouzov jako církevní majetek po roce 1948, nýbrž jako německý majetek v roce 1945. „Jedním dekretem byl majetek vrácen, byl to dekret o zrušení všech vlastnických a jiných aktivit, které proběhly od Mnichova do osvobození. A den na to byl hrad zkonfiskován jako německý majetek,“ přiblížil historik Miloš Trapl z Univerzity Palackého. Německý řád tak doplatil na to, že byl trnem v oku již nacistům, kteří mu majetek zabavili a řád později rozpustili. Historik upřesnil, že se řád znelíbil Adolfu Hitlerovi, „protože se zpronevěřil své válečnické tradici a začal dělat charitativní a vzdělávací akce“.

Podle právní zástupkyně řádu Lenky Charvátové není vyloučeno, že se dovolá k Nejvyššímu soudu. „Musíme vyčkat písemného vyhotovení rozsudku. Poté zvážíme další kroky,“ řekla advokátka. Vedení řádu oznámilo, že výsledek sporu vnímá jako pokračování křivd z let minulých.

Německý řád navíc musí uhradit soudní výlohy ve prospěch NPÚ. Jen za řízení u okresního soudu je to přes čtvrt milionu korun.

Řád se neúspěšně snažil prokázat, že byl vlastníkem Bouzova i v roce 1948. Odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z roku 1948, který rozhodl, že byl majetek za okupace konfiskován neplatně, nešlo tedy po válce o nacistický majetek a měl se řádu vrátit. Rozsudek ale zřejmě nikdy nevstoupil v platnost.

Památkáři a jejich právníci předložili řadu dokumentů z období těsně před válkou, po válce i z 50. let. Advokátka NPÚ Lucie Dietschová podotkla, že „bylo navštíveno hodně archivů, bylo zkoumáno hodně archivních fondů“. „Žalovanému se podařilo vyvrátit v řízení všechna tvrzení, často zcela nepravdivá, vesměs však účelová, kterými se snažil Německý řád přesvědčit soud o svém nároku,“ míní další právní zástupce NPÚ Petr Wünsch. Odmítl přitom, že by řád mohl v období, kterého se restituce týkají, vůbec o něco přijít. „Německému řádu po roce 45 konfiskováno nebylo, protože v té době už nic nevlastnil,“ řekl advokát.

Bouzov založený na počátku 14. století je jednou z nejnavštěvovanějších moravských památek, ročně ho navštíví zhruba sto tisíc lidí. Německý řád usiluje o jeho navrácení od roku 1998. 

Církev získala kroměřížský zámek i Zelenou horu

V rámci restitucí se církvi vrátila řada památek včetně dvou, které jsou na seznamu světového dědictví UNESCO. Areál kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře převzalo brněnské biskupství v srpnu 2014. O rok později vysoudilo olomoucké arcibiskupství kroměřížský zámek, církev však nezískala Květnou zahradu, jejíž historický areál je provázán s novostavbami, které nelze vyčlenit, a podle zákona o restitucích tak vydány být nemohou.

Sázavská farnost a benediktinský řád potom získaly zpět část Sázavského kláštera a podle dohody prezidenta republiky Miloše Zemana s pražským arcibiskupem Dominikem Dukou připadlo církvi i několik objektů na Pražském hradě. Metropolitní kapitula získá budovu Nového proboštství, kapitula Všech svatých kostel Všech svatých a Náboženská matice klášter sv. Jiří. Církev původně chtěla na Hradě vrátit i další nemovitosti včetně Starého proboštství či svatojiřské baziliky, ale po jednání od části nároků ustoupila.

Restituční žádosti přišly i na movité věci. Od národní galerie převzala církev dva obrazy Petra Paula Rubense, Vyšebrodský cyklus či Puchnerovu archu, díla však zůstala v původních expozicích. Naopak středověký obraz Madony z Veveří, o který vedla NG vleklý soudní spor s farností z Veverské Bítýšky, se poté, co jej soud přiřkl církvi, přestěhoval z expozice NG v anežském klášteře v Praze do brněnského Diecézního muzea.

Několik dalších sporů stále pokračuje. Litoměřické biskupství žaluje památkáře kvůli vydání kaple svaté Anny v Mnichově Hradišti, k nevyřešeným žádostem patří i piaristický chrám Nalezení sv. Kříže v Litomyšli. I německý řád má přitom další želízko v ohni. Kromě hradu Bouzov se soudí také o kostel v Karlově Studánce na Bruntálsku.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi začal platit 1. ledna 2013. Církve měly rok na podání žádostí, nakonec jich bylo přes pět tisíc. Žádosti se týkaly více než sta tisíc pozemků, téměř dvou tisíc staveb a stovek uměleckých děl. Zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které zákon z restitucí vyloučil – mimo jiné majetek, který nepatří státu, nýbrž krajům či obcím – mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Politici v současnosti vedou spor o to, zda nemají náhrady zdanit.