Skupina senátorů podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení některých částí zákona o politických stranách. Vadí jim hlavně tříprocentní limit voličských hlasů, po jehož překročení dostávají strany státní příspěvek. Podle senátorů tak stát neúměrně podporuje už zavedené politické strany. Návrh podali senátoři STAN, připojili se k nim i někteří lidovci a další senátoři.
Skupina senátorů se obrátila na ÚS kvůli příspěvkům, které dostávají strany za voličské hlasy
Místopředseda STAN Stanislav Polčák připustil, že Ústavní soud v roce 2003 podobný návrh odmítl. Od té doby ale došlo ke změně zákona. Podle nedávné novely mohou strany dlouhodobě zastoupené ve sněmovně navíc získat od státu i příspěvek na své vzdělávací či kulturní organizace. Nárok na něj ale mají jen ČSSD, KSČM, ODS a TOP 09, což ještě více finančně znevýhodňuje ostatní strany. Proto i tuto část zákona senátoři napadli.
Strany se ziskem nad 1,5 procenta voličských hlasů dostanou podle zákona 100 korun za každý hlas při volbách do Sněmovny; tříprocentní zisk jim navíc zajišťuje stálý roční příspěvek státu ve výši šesti milionů korun. Podle místopředsedy Senátu Jiřího Šestáka (za STAN) proto tato hranice snižuje váhu voličského hlasu u stran, které na ni nedosáhnou.
Jako příklad uvedl Českou pirátskou stranu, která v roce 2013 dostala za 2,6 procenta hlasů zhruba 13,2 milionu korun. Zelení za 3,2 procenta hlasů obdrželi zhruba 16 milionů korun, přičemž ročně navíc pobírají příspěvek 6,4 milionu korun. Zatímco hlas pro Piráty měl hodnotu základní stokoruny, hlas pro zelené přinesl straně 261 korun.
V případě sněmovních stran je hodnota jednoho hlasu ještě mnohonásobně vyšší, podotkl Šesták. Stát tak jednoznačně preferuje „etablované politické strany proti těm, které mají být jejich vyzyvateli“, dodal Polčák.
Senátoři kritizují také půjčky od licencovaných bank
Ze zákona by senátoři chtěli odstranit rovněž ustanovení, které stranám umožňuje získat půjčky jen od licencovaných bank. Na půjčku tak nedosáhnou malé strany, jež za ni nemohou ručit svým majetkem; zákon jim nedovoluje ani půjčit si od svých členů.
Sněmovna tím podle Polčáka chtěla omezit množství půjček, jež svému hnutí ANO poskytoval vicepremiér a miliardář Andrej Babiš. Vhodnější by ale bylo, aby i na půjčky zavedla limit ve výši tří milionů korun ročně, který platí pro dary.
Návrh byl Ústavnímu soudu odeslán ve středu a podepsalo jej 18 senátorů. Kromě senátorů STAN mezi ně patří také tři lidovečtí senátoři v čele s jejich předsedou Petrem Šilarem, bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ), majitel loterijní společnosti Ivo Valenta (za Stranu soukromníků) nebo předseda Strany práv občanů Jan Veleba.