Hajný je lesa pán. Za vstup do honitby během zákazu by hrozila pokuta až 30 tisíc

Vláda podpořila novelu mysliveckého zákona. Počítá i s tím, že by maximální pokuta za vstup do myslivecké honitby v době zákazu mohla vzrůst na trojnásobek, tedy až 30 tisíc korun. Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Josefa Stehlíka je ale novela nesystémovým krokem. Proti novele se už během její přípravy zvedla kritika, pod petici, která vznikla kvůli obavě z omezení práv majitelů pozemků i veřejnosti na úkor myslivců, se podepsalo skoro 46 tisíc lidí.

Zákaz vstupu do honitby vyhlašuje státní správa na žádost myslivců v době hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo při mysliveckém lovu. „Za porušení zákazu se navrhuje uložení pokuty až do výše 30 tisíc korun. Jedná se o zvýšení horní hranice sankce. Maximální výše pokuty bude využita jen v nejzávažnějších případech,“ uvedla ještě před projednáváním materiálu mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. 

Podle ministra zemědělství je v Česku 5800 honiteb a nyní se vydává omezení nebo zákaz vstupu maximálně pro desítky z nich. Pokuty se podle ministerstva v posledních 15 letech udělovaly jen minimálně. Ministerstvo nakonec v návrhu ustoupilo od změny principu vyhlašování zákazu.

Ústecký zemědělec a autor petice proti novele Daniel Pitek (Zelení) označuje materiál za paskvil. Je ale rád, že se podařilo změnit původní záměr ministerstva, aby zákaz vstupu do honitby začal platit od jeho vyhlášení na úřední desce. Lidé by se pak sice mohli bránit u soudu, ale to by podle něj nemělo odkladný účinek.

Novela ale hlavně neřeší vytváření a rušení honiteb a přesun práv od myslivců k majitelům pozemků, upozornil Pitek. „Vlastníci honebních pozemků mají minimální práva oproti uživatelům, kteří tam jsou. Je to skanzen socialismu,“ uvedl.

Zemědělci s velkým polem mají usnadnit lov zvěře

Ministerstvo chce prostřednictvím novely podle Ayrera docílit i toho, aby se snížily škody, které na zemědělských plodinách a pozemcích způsobuje spárkatá zvěř. Například prasata často žijí v lánech kukuřice a zemědělci, aby mohli žádat o náhradu škod způsobených zvířaty, budou muset pole zmenšovat. Myslivci by tak měli mít odstřel zvěře snazší.

Zemědělci budou muset mít na pozemcích maximálně 30 hektarů jedné plodiny, ve které se může skrývat spárkatá zvěř. Pak bude muset následovat pás o minimální šířce 12 metrů, na kterém bude růst plodina usnadňující lov této zvěře. Pokud zemědělci tuto podmínku nesplní, nedostanou náhradu za škody, které zvěř způsobila. Podle Pitka se ale stavy prasat a jelenů nesníží, dokud nezačnou myslivci střílet více bachyně a laně.

„Od začátku jsme se vymezovali vůči tomu, aby například úprava velikosti monokulturních ploch byla řešena novelou mysliveckého zákona,“ uvedl předseda Asociace soukromého zemědělství Stehlík, který má farmu v Chodouni na Berounsku. Podle něj by se tímto problémem měl zabývat třeba zemědělský zákon.

Předseda plzeňské agrární komory Jaroslav Šíma pak namítá, že plochy, kde se může skrývat spárkatá zvěř, jsou stejné desítky let a zemědělci neměli nikdy takové problémy se zvěří jako v posledních osmi letech. „Zemědělci si stěžovali na velké škody a přesně se to otočilo proti nim, místo toho, aby myslivci udělali svá opatření,“ tvrdí Šíma.

„Myslivci se o to nestarají a teď se snaží dohánět to, co za deset let zanedbali, tedy korigovat stavy černé zvěře.“

Jaroslav Šíma

předseda plzeňské agrární komory

Podle něj se vždy mohou myslivci se zemědělci dohodnout, například tak, že nechají na velkém lánu pruhy na odlov. Ale na to není třeba dělat zákon, míní Šíma. Je nesmysl, aby zemědělci seli plochy podle požadavků myslivců, dodal.

Myslivci pak budou muset podle normy dodržovat plán lovu, jako důkaz by měli posílat veterinářům například takzvaná pírka, tedy ocásek z odlovených kusů. Při nesplnění plánu lovu bude hrozit myslivcům pokuta do 100 tisíc korun, do 200 tisíc korun pro právnické osoby.

Podle poslance TOP 09 Herberta Pavery ale novela neřeší problémy současné myslivecké praxe. „Dá se očekávat, že projednávání ve sněmovně bude dlouhé a bude předloženo mnoho legislativních změn. Nepovažuji proto za rozumné takto nedopracované znění do sněmovny v současné chvíli vůbec předkládat,“ uvedl v tiskovém prohlášení.

V Česku činí výměra honebních pozemků 6,8 milionu hektarů. Zhruba 57 procent tvoří zemědělská půda, 38 procent lesní půda a pět procent vodní plocha s ostatními pozemky. 

Připomínkové řízení a následné vypořádání připomínek k novele trvalo déle než rok. Ministerstvo zemědělství stále počítá s tím, že normu stihnou zákonodárci projednat do podzimu, kdy skončí mandát současné sněmovně.