Přejezdy mohou být bezpečnější, ale za cenu delšího čekání. Stát váhá

Dva mrtví zůstali v troskách vlaku, kterému v roce 2015 vjel do cesty kamion, a třetí člověk zemřel později v nemocnici. Na přejezdu ve Studénce, kde se stala největší železniční tragédie za posledních pět let, nyní začalo testování čidel, která by mohla jejímu opakování zabránit. Má to ale háček. Pokud by se skutečně čidla začala běžně používat, prodloužila by se doba, kterou by řidiči strávili před spuštěnými závorami.

Video Události
video

UDÁLOSTI: Na přejezdu, kde se stala tragická srážka, se začalo hledat systémové řešení pro lepší bezpečnost

Tragická nehoda na přejezdu ve Studénce před dvěma lety rozvířila debatu o bezpečnosti na železničních přejezdech i o tom, nakolik řidiči znají pravidla. Že opatrnost řidičů upadá, ukazuje i případ autobusu, který vjel na přejezd a uvázl na něm, protože za ním stála kolona. 

Naopak diskuse, zda na přejezdy umístit další zařízení zvyšující bezpečnost cestujících v autech i vlacích, vyústila v pokusy s novou technikou.

Tragédie, při které na severu Moravy zahynuli ve vlaku tři lidé, se stala především kvůli tomu, že polský kamion vjel na přejezd v době, kdy svítila výstražná světla. Dalším důvodem bylo, že řidič na přejezdu zastavil, místo aby prorazil závory a trať uvolnil.

Kromě toho ale hrál roli i fakt, že strojvedoucí mohl reagovat až ve chvíli, kdy vyjel z oblouku a kamion spatřil těsně před sebou. „Nejdříve nevěřícně koukáte, jestli je to pravda, jestli je to možné. Tím se okradete o nějakou vteřinu,“ podotkl Jan Černý, který seděl v kabině Pendolina, jež se řítilo na kamion.

Čidla by mohla vlaky automaticky zastavit

Strojvedoucím by měla pomoci nová technika. Právě na osudném místě ve Studénce začalo testování laserových čidel, která by ve chvíli, kdy by mezi závorami zůstalo stát auto, vlaky zastavila.

Že je možné vyvinout detektory, které upozorní na překážku, připouštěli experti již krátce po nehodě ve Studénce, ale zároveň zaznělo varování, které je platné i dnes. Soudní znalec Jiří Martínek již krátce po nehodě pendolina varoval, že by takové opatření nutně prodloužilo dobu, po kterou řidiči nesmějí vjet na přejezd.

„Bude problém v tom, kde a v jakém místě se bude muset zapínat výstraha, aby čelo vlaku bezpečně zastavilo na železničním přejezdu. Z toho zcela jasně vyjde, že doba uzavření železničních přejezdů potom bude delší,“ popsal.

Řidiči čekající ve frontě před přejezdem přitom podle studií porušují pravidla tím častěji, oč delší čekání je.

Drahé řešení - vybudovat mimoúrovňové křížení

Zavedení čidel na české přejezdy nad rámec zkoušek brání ještě jedna, mnohem zásadnější překážka – legislativa. „Na základě té současné nemůžeme přejezdy vybavit dalším zabezpečovacím zařízením,“ poukázal mluvčí Správy železniční dopravní cesty Marek Illiaš.

I proto se chystají i konvenčnější změny: přejezdů bude ubývat a místo nich vzniknou mimoúrovňová křížení. Je to řešení sice drahé, ale zaručené. Pokud při stavbě mostu nespadne nic na koleje – s čím mají ve Studénce rovněž tragickou zkušenost – je volná cesta pro vlaky zaručená.

Jedním z prvních přejezdů, které mají zaniknout, je právě ten, kde se před necelými dvěma lety srazilo pendolino s kamionem. Rizikových přejezdů je ale podle ministerstva dopravy přes sto.