Zeman chce mít právo navrhovat sám zákony, Sobotka je proti

Prezident Miloš Zeman by uvítal, aby měl prezident možnost zákonodárné iniciativy. V dalším volebním období by si chtěl zvát poslance a senátory, kteří by zákony mohli předkládat za něj. Přál by si také, aby po volbách pokračovala koalice hnutí ANO a ČSSD. Řekl to v rozhovoru pro Blesk.cz. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) rozšíření pravomocí prezidenta o předkládání zákonů odmítl.

Prezident Miloš Zeman
Zdroj: ČTK Autor: Michal Kamaryt

Zeman poznamenal, že zákonodárnou iniciativu čeští prezidenti ztratili v roce 1993, když byla odebrána tehdejšímu prezidentu Václavu Havlovi. „Kdyby bylo na mně, tak bych byl velice rád, aby se zákonodárná aktivita vrátila do rukou prezidenta,“ řekl Zeman.

Zároveň řekl, že pokud uspěje v prezidentských volbách, chtěl by se setkávat s poslanci a senátory a mít možnost je ovlivnit, aby zákony předkládali za něj.

Sobotka na tiskové konferenci po setkání nového úzkého vedení ČSSD řekl, že má pocit, že návrhů zákonů není málo a že by se s nimi mělo šetřit, a ne je předkládat za každou cenu. V Česku jsou podle něj poměrně široké možnosti, kdo všechno může předkládat zákony, protože je může navrhnout vláda, poslanci, Senát i kraje.

Problém vidí spíše v častých novelizacích, kvůli kterým se legislativa stává pro laiky nepřehlednou. „My jako sociální demokraté nejsme pro to, abychom posilovali kompetence prezidenta republiky za každou cenu. Myslíme si, že má cenu měnit kompetence jenom tam, kde to má nějaký smysl a užitek,“ dodal.

Zemanův evergreen: Povinná volební účast

Zeman mluvil také o své přípravě na prezidentské volby, v nichž chce znovu kandidovat. Lidem chce nabídnout „kontinuitu výkonu prezidentské funkce a hájení zájmů České republiky včetně zájmů ekonomických“. V případě zvolení by chtěl více pracovat na tématu, které nazval aktivním občanstvím. Poznamenal, že člověk se má podílet na správě věcí veřejných a že mu má být otevřen širší prostor než v minulosti, aby to mohl dělat.

Prezident také navrhuje, aby měl volič možnost, podobně jako v komunálních volbách, sestavovat si vlastní kandidátku napříč politickým spektrem i ve volbách parlamentních a krajských. Zároveň by chtěl, aby byla povinná volební účast.

Za Putinem, Trumpem i Si Ťin-pchingem

Miloš Zeman také řekl, že se letos chce setkat s prezidenty USA, Číny a Ruska. Končící šéf hradní diplomacie a budoucí velvyslanec v USA Hynek Kmoníček tento týden řekl, že Hrad o možné návštěvě jedná a doufá, že se podaří dosáhnout posunu v rusko-amerických vztazích, aby ještě letos mohl Zeman do Ruska jet.

„My doufáme, že politická situace bude i díky tomu, že se podaří nějaký posun na rusko-americké lince, v takové situaci, aby byla (návštěva) ještě v tomto roce možná,“ dodal Kmoníček. Zeman Blesku pouze prozradil, že s Vladimirem Putinem bude mluvit letos v listopadu.

Pro koalici ANO a ČSSD

Zeman by si přál, aby po volbách pokračovala koalice hnutí ANO a ČSSD. Poznamenal, že to bude záležet na výsledku voleb, a ne na prezidentovi.

Zároveň zopakoval, že takzvané bohumínské usnesení z roku 1995, které sociální demokracii zakazuje spolupráci s extremistickými politickými stranami včetně KSČM, považuje za zastaralé. Na rozdíl od předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky si myslí, že by o zrušení usnesení měl rozhodnout stranický sjezd. Zeman také v únoru řekl, že nevylučuje jmenování vlády i se zástupci KSČM. 

Ke skončenému sjezdu ČSSD se prezident nechtěl vyjadřovat, protože není od roku 2010 členem strany. Prý si ale přeje, aby ČSSD neskončila hluboko v poli poražených. Nemá-li se tak stát, platí pro sociální demokracii to samé, co pro ostatní strany ‒ tedy že potřebuje atraktivní program a atraktivní vedení. Zda to má, ukážou volby, řekl.

Strach z prohry Zeman nemá

V rozhovoru odmítl, že by měl strach z případné prohry ve volbách. V takovém případě by vůbec nekandidoval. Řekl, že na rozdíl od dalších kandidátů není v křeči, protože má ústupovou cestu, kterou je odpočinek na Vysočině v houpacím křesle mezi knihami.

Řekl, že jeho rozhodnutí kandidovat poměrně nedávno ovlivnily dva momenty. Jedním z nich byla týdenní dovolená na Vysočině, kdy na běžkách zjistil, že „má tak bolavé nohy“, že už nezvládne ujet vzdálenosti jako v minulosti. Poklesla tak pro něj atraktivita Vysočiny minimálně pro zimní dovolené. Druhým důvodem byly „mediální útoky“, které ho v důsledku pobízely k tomu, aby znovu kandidoval.

Jeho rozhodnutí znovu se ucházet o prezidentských post podporuje celá rodina včetně jeho ženy. Nikdo z jeho okolí ale podle něj do čtvrtka nevěděl, jak se rozhodne.