Špidla: Pamatuji, jak měla ČSSD před volbami 13 procent, a přesto porazila Klause

Skutečná jednota je jenom na hřbitově, řekl šéf premiérových poradců Vladimír Špidla v rozhovoru pro ČT24. Věří, že ČSSD má čas vyhrát podzimní volby.

Vladimír Špidla
Zdroj: ČTK Autor: Michal Krumphanzl

Velmi často znělo při projevech účastníků sjezdu ČSSD slovo program. I místopředseda strany Lubomír Zaorálek si pochvaloval, že program strana už dlouho tak pečlivě neřešila. Bude to však stačit i pro voliče, kteří zatím podle preferencí dávají výrazně větší přednost hnutí ANO? „Program není primárně volební materiál. Program je především pro stranu, aby byla schopná se orientovat ve světě a sledovat cíl, který má,“ říká někdejší sociálnědemokratický premiér a současný šéf poradců předsedy vlády Vladimír Špidla.

 Program tedy není určen voličům?

Je to velmi důležitý dokument, ale nepočítá se s tím, že by působil přímočaře ve volební kampani, to je dlouhodobý program. Pak se předpokládá, že bude připraven volební program, který už je samozřejmě jiný žánr a má jiný charakter a myslím si, že to, že sociální demokracie má program, který byl opravdu hluboce prodiskutovaný, je kladným, byť ne přímočarým bodem i pro volební zápas. ČSSD je programová strana, a to, že má schopnost si tuto svou základní vlastnost uchovat, je v každém případě kladný bod.

Nicméně neukazují v posledních letech volby u nás i v zahraničí, že voliči lépe slyší na jednoduchá řešení a návody?

Ale strana typu sociální demokracie nemůže lidi v podstatě podvádět nebo klamat. Ona musí vědět, co chce, a to pak může pronést pomocí chytlavých marketingových postupů. Ale musí vědět, kam lidi vede. Protože koncepce sociální demokracie vždy byla – a proto jsem v ní, a proto si mě našla – že jí jde o emancipaci a kvalitu života lidí. Nejde jí primárně o moc. Není to žádná nekrofilní strana, je to biofilní strana, záleží jí na kvalitě života, to je cíl. A jestliže vám nezáleží tolik na moci jako absolutní hodnotě, nýbrž na politické moci jako nástroji, tak musíte vědět, kam chcete jít. Strana našeho typu nemůže být bez programu. Jak obratně potom dokáže vést volební kampaň a využít těch nástrojů, které se v ní používají, to je jiná věc. A neříkám, že jsme v každém okamžiku byli v politickém marketingu ti nejlepší. 

Nestane se ale straně, která primárně neusiluje o moc, že o ni jednoduše přijde?

Politika je naprosto nejistá, ale může se taky stát, že přijdete o nadějný nástup k moci právě proto, že se ukáže, že nechcete nic jiného než tu moc. A že jste prázdný a nemáte odpovědi. Politický zápas nikdy není rozhodnutý předem, ale já jsem přesvědčen, že pokud si to hnutí dokáže udržet identitu, přijdou jiné situace, kdy se nová příležitost otevře. 

Dobrá, ale nesvádí stranu ten více marketingový přístup? Neozývají se v ČSSD hlasy, které by to prosazovaly?

Ani moc ne… Samozřejmě taky, protože se hodnotí a debatují všechny možnosti a všechny přístupy, ale myslím si, že to vědomí, že musí být nějaký grunt, je tak silné, že to riziko, že to bude vyprázdněno a zmarketizováno, už myslím reálně neexistuje. Ale jak říkám, budou další vrstvy přípravy na volby, další dokumenty, a tam pochopitelně je žánr přímého volebního zápasu, a tam ten marketing musí mít daleko významnější roli. 

Na to ostatně poukázal i předseda, že se ČSSD nedaří prodávat vládní úspěchy.

To je jasné. 

A proč jste se to ještě nenaučili? Ve vrcholné politice jsou sociální demokraté už dost dlouho.

Protože to je prostě těžké. To je jedna věc. A druhá věc je, že politika je desetiboj, a když znáte desetibojaře, tak víte dobře, že některé disciplíny mají vynikající, třeba ta naše programovost, a některé zase tak dobré nemají, to je ten marketing. A teprve souhra všech těch disciplín hraje roli. Takže sociální demokracie má v marketingu nepochybně ještě mnoho co dohánět a musí se nad tím zamyslet, ale druhá věc je, že byly momenty, kdy jsme marketingově nebyli neúspěšní. Takže to není tak, že bychom toho nikdy nedosáhli, ale máme období, kdy to jde lépe, a období, kdy to jde hůř.

Mluvíme-li o programu a idejích, v poslední době se rozebíral určitý rozpor v tom, že ČSSD chce přitáhnout i mladé a liberální voliče, ale ti jsou pak zklamaní například dopisem čtyř ústavních činitelů Číně kvůli dalajlamovi.

V politice není nikdy nic tak, že by neexistoval další vývoj a další možné změny. Prostě sociální demokracie je v klasickém pojetí strana, která chce demokratickým způsobem získat politickou moc, aby mohla uskutečnit své programové představy. To znamená, že musí získat většinu a většiny nikdy nejsou úzká specializace. My v podstatě nemůžeme pustit ze zřetele jakoukoliv skupinu voličů. Když bych to měl definovat, tak pro nás jsou to sociálně biofilně zaměření lidé. Takže ten klasický sociálnědemokratický elektorát, ale nepochybně i levicoví liberálové, nepochybně část zeleného hnutí, nepochybně levicoví křesťané. 

Ale právě tyto skupiny například u ČSSD kladně hodnotí témata, jako je sociální politika, ochrana menšin, ochrana životního prostředí, ale najednou se jim dostane zcela opačného signálu.

Ale politika je vždy komplexní a sociální demokracie není žulový monolit. A to je dobře, protože kdyby byla, tak přestane existovat. Skutečná jednota je jenom na hřbitově, tam už proti sobě lidi nic nepodniknou a žádné ideje nevytvoří. 

Do parlamentních voleb zbývá několik měsíců a ČSSD ztrácí na hnutí ANO deset či více procent. Je v silách sociální demokracie tento rozdíl dohnat?

Je to možné. Když si vezmete, v okamžiku, kdy já jsem přebíral stranu, tak jsme měli nějakých třináct procent, pokud se nepletu, a pak jsme měli třicet a půl, vyhráli jsme jednoznačně volby proti Václavu Klausovi. Druhý, kdo byl za námi, tedy ODS, měla odstup nějakých šest procent. 

Ale něco by se nyní muselo změnit, ne? Ty preference nemají dynamiku, která by naznačovala růst podpory ČSSD.

Prozatím ne, ale Barcelona taky vyhrála. 

Dá se to otočit plynule, nebo je třeba razantní akce?

Podle mého názoru se to dá plynule. Má zkušenost je, že asi půl roku před volbami měla Čtyřkoalice zhruba 34 procent hlasů, a já jsem z toho byl značně nervozní, a na konci voleb jsme my měli těch třicet a půl a Čtyřkoalice asi osm. 

Ta ovšem zase vznikala relativně krátce před volbami.

Ale to je zase pro marketingové typy stran výhodnější, protože ještě nejsou zasaženy svou vlastní politikou. Takže já si myslím, že je možné, že sociální demokracie má prostě schopnost dobrého volebního výsledku a kalkulace předem nemají smysl.