Sobotka křeslo obhájil. Dostal dvě třetiny hlasů

Bohuslav Sobotka obhájil svůj post předsedy České strany sociálně demokratické. Na 39. sjezdu strany o jeho vítězství rozhodlo 460 delegátů, proti bylo 201. Získal tak přibližně 67 procent platných hlasů. Ještě v roce 2015 měl přitom Sobotka podporu 606 ze 713 delegátů. Svou pozici prvního místopředsedy strany obhájil i Milan Chovanec.

Video Sobotka v kandidátském projevu: Babiš chce pro sebe neomezenou moc
video

Sobotka v kandidátském projevu: Babiš chce pro sebe neomezenou moc

„Chtěl bych poděkovat. Je to pro mě velmi silný a důležitý okamžik,“ komentoval výsledek hlasování Sobotka. Předsedou ČSSD byl Sobotka zvolen již počtvrté. Ve svém projevu připomněl, že v novodobé historii se tento post podařilo tolikrát obhájit pouze Miloši Zemanovi.

„Je to opakovaná důvěra, kterou jste mi vyjádřili na čtyřech sjezdech Sociální demokracie, je to demokratický mandát, kterého si velmi vážím,“ řekl a dodal, že reprezentativní shromáždění podle něj vyjádřilo vůli celé strany. 

„Podařilo se mi získat hlasy dvou třetin delegátů v situaci, kdy je ČSSD ve vládě. Pokládám to za silný mandát, který mi umožňuje, abych se připravil do boje za Sociální demokracii do volby do Poslanecké sněmovny,“ uvedl Sobotka. „Samozřejmě stojím o to, aby byl zvolen soudržný tým, který bude mít tah na branku.“

Sobotka: Dvě třetiny hlasů pokládám za silnou podporu

Sobotka ve volbě stranického předsedy neměl protikandidáta. Předem uvedl, že přijme jakýkoli výsledek hlasování. Před volbami ale chtěl co největší podporu, ač přiznal, že si je vědom toho, že nezíská 90 procent hlasů. „Silný mandát se v té bitvě bude zatraceně hodit,“ připustil.

Nakonec získal podporu od 460 delegátů, proti bylo 201. Dalších 26 hlasů bylo neplatných a 4 hlasy zůstaly neodevzdané. Sobotka tak získal 67 procent platných hlasů. V roce 2015 měl přitom podporu 85 procent delegátů.

„Když se podíváte na další premiéry, kteří v historii kandidovali na sjezdu ČSSD a obhajovali svůj mandát, tak ty jejich mandáty byly ještě výrazně nižší. Dvě třetiny hlasů pokládám za silnou podporu,“ komentoval Sobotka srovnání s výsledkem minulé volby. „Je to mandát, se kterým se dá velmi dobře pracovat směrem k přípravě voleb.“

Bohuslav Sobotka
Profil

Bohuslav Sobotka

Dnes pětačtyřicetiletý politik a absolvent brněnských práv vstoupil do sociální demokracie v roce 1989 a o rok později stál u zrodu Mladých sociálních demokratů. Do Poslanecké sněmovny byl poprvé zvolen na jihomoravské kandidátce v roce 1996 a od té doby dolní komoru neopustil.

Zkušenost s exekutivou začal získávat v roce 2004 jako ministr financí, rok na to se stal i vicepremiérem a druhým mužem ČSSD. Z titulu této funkce stranu vedl po odstoupení Stanislava Grosse (2005–2006) i Jiřího Paroubka (2010–2011). Před šesti lety si ho pak delegáti brněnského sjezdu poprvé zvolili předsedou, když mu dali přednost před Michalem Haškem. Funkci obhájil v březnu 2013 a 2015.

Po říjnových volbách v roce 2013, které vyhrála ČSSD s nevýrazným ziskem, se část stranického vedení pokusila Sobotku odstavit od vyjednávání o vládě a vyzvala ho k rezignaci. Sobotka rezignaci odmítl a celou schůzku označil za vnitrostranický puč.

Následně získal podporu u krajských organizací ČSSD, usnesení předsednictva bylo zrušeno, a Sobotka sestavil koalici s hnutím ANO a KDU-ČSL. Od 17. ledna 2014 byl jmenován předsedou vlády a podle všeho se stane teprve třetím premiérem v novodobé historii, který zdárně povládne celé funkční období.

Chovanec pokračuje jako první místopředseda ČSSD

Delegáti na sjezdu také volili statutárního místopředsedu. Post obhájil ministr vnitra Milan Chovanec, který získal 379 hlasů. Pro jeho protikandidáta, poslance Jeronýma Tejce, hlasovalo 280 delegátů. Bohuslav Sobotka tak dostal nejbližšího spolupracovníka, kterého si přál.

Před volbou Chovanec delegáty oslovil s přáním jednoty. Uvedl, že ve straně jsou i ti, „kteří sypou písek do soukolí a pak říkají: Kluci, vždyť nám to nejede“. Jedině týmovou spoluprací přitom podle něj může sociální demokracie něčeho dosáhnout. Stejně jako Sobotka považuje i Chovanec za jednu z priorit před blížícími se volbami boj proti ANO.

Tejc svůj proslov zahájil slovy, že je rebel, ovšem nikoli bez příčiny. „Nejsem spokojen s tím, co se v sociální demokracii děje. A nejsem sám. Za dva roky nás opustilo přes 2000 členů v době, kdy jsme vládní stranou. A já se ptám, jak chceme oslovit a získat nové voliče, když nedokážeme udržet vlastní členy?“ vyslovil svou kritiku. Strana by podle něj měla být pro úspěšné, slušné, poctivé a pracovité lidi.

Sobotka avizoval, že delegátům sdělí i svou představu o obsazení pozic řadových místopředsedů. Usilovat o pokračování nebude Martin Starec, který se v únoru ujal nově zřízené funkce ekonomického ředitele.

Jeroným Tejc při volbě statutárního místopředsedy
Zdroj: ČTK
Autor: Václav Šálek

Na sjezdu ČSSD probere i svůj dlouhodobý program 

Kromě personálních otázek se bude sjezd zabývat také dlouhodobým programem, na jehož přípravě pracoval zhruba rok a půl Zaorálek. Z dokumentu bude vycházet program pro letošní volby.

Sociální demokraté z něj už představili především návrhy v oblasti daní. Bankovní daň a zdanění zaměstnanců i firem podle výše příjmů se setkaly s poměrně negativními reakcemi a i představitelé ČSSD připouštějí, že se mohou upravit některé parametry, například hranice u progresivního zdanění.

V sobotu by na sjezdu před závěrečným projevem předsedy měli vystoupit hosté. Sociální demokraty přijedou podpořit slovenský premiér Robert Fico a rakouský kancléř Christian Kern, dorazit by měl také předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Zemana ČSSD na jednání nepozvala, stejně jako na poslední sjezd před dvěma lety.

Video Události
video

Události: Sobotka byl znovu zvolen předsedou ČSSD