Výpočet odměn zastupitelů obcí a krajů se patrně sjednotí

Sjednotit výpočet měsíčních odměn členů zastupitelstev nebo také výpočet odchodného pro starosty a hejtmany má vládní novela, kterou schválil Senát. Pokud ji podepíše prezident, norma odstraní nerovnováhu v odměňování zástupců obcí a krajů. Senát také schválil novelu o hmotné nouzi. Ta předpokládá, že obcím zůstane určitá pravomoc ve vztahu k poskytování státních doplatků na bydlení. Novela, jež nyní zamíří k podpisu prezidentovi, také sníží doplatky chudým lidem, kteří žijí v ubytovnách. 

Odměny pro členy zastupitelstev by se podle předlohy nově měly vypočítávat na základě koeficientů. Nyní mají starostové stejné peníze, ke kterým dostávají bonusy podle toho, jak velkou obec vedou. Vznikají tak velké rozdíly, které u nejmenších a největších obcí činí až desetitisíce korun měsíčně, ačkoli starostové dělají v podstatě stejnou práci.

Ministerstvo vnitra nově navrhlo stanovit základní měsíční odměnu pro starosty obcí, v nichž žije nejvýše 300 obyvatel. Pomocí koeficientů se pak má stanovit maximální částka, kterou by brali starostové větších měst. Rozdíly mají být i ve vyplácení odměn pro ostatní zastupitele v obcích, městech či krajích. Zastupitelé totiž mívají více funkcí a dostávají několik odměn.

Rozdíly jsou i v tom, kolik peněz dostávají politici, když z funkce odcházejí. V obcích by měli mít nárok maximálně na čtyři měsíční odměny. V krajích a Praze takový nárok není. Buď o tom musí rozhodnout zastupitelstvo, nebo peníze nelze poskytnout. Nově by měl být nárok všude stejný.

Návrh řeší minimální i mimořádné odměny

Předloha zavádí minimální měsíční odměnu pro takzvané neuvolněné, tedy neplacené starosty, primátory nebo hejtmany. Budou možné i mimořádné odměny ve výši dvou měsíčních platů. Sněmovna do vládního návrhu prosadila úpravu, která podřídí zákoníku práce řešení odpovědnosti člena zastupitelstva za škodu, kterou způsobil v souvislosti s výkonem funkce.

Náklady na odměny členů zastupitelstev podle ministerstva rostou. V letech 2012 a 2013 se pohybovaly kolem 3,7 miliardy korun, o rok později už to bylo přes čtyři miliardy korun. Liší se i počet uvolněných, tedy pravidelně placených zastupitelů. Podle toho se v řádech milionů korun různí i celoroční výdaje za odměny.

Změny v hmotné nouzi

Obce budou podle novely o hmotné nouzi žadatelům o doplatek navíc písemně doporučovat další postup. Doporučení bude jedním z podkladů, na jejichž základě úřad práce o dávce rozhoduje. Zákon také zahrne určitou ochranu společenství vlastníků jednotek. Bude moci být přímým příjemcem doplatků, pokud vlastník bytu, jenž ho pronajímá lidem v hmotné nouzi, nehradí příspěvky do fondu oprav nebo náklady na služby.

Část příspěvku na živobytí budou moci úřady podle předlohy vyplácet lidem poukázkami na nákup zboží. Ze zákona vypadne možnost zvýšit o 300 korun částku na živobytí lidem, kteří prokážou, že mají zvýšené náklady spojené s hledáním zaměstnání nebo s výkonem veřejné služby.

Doplatek na bydlení se novelou sníží z 90 procent státem stanovených nákladů na bydlení nejvýše na 80 procent. Úřady práce ho budou moci obyvatelům ubytoven přiznat až tehdy, pokud by v obci lidé nemohli sehnat běžné bydlení a měli by k ní nějaký vztah. Přepočet by se měl poprvé provádět po půl roce od účinnosti předlohy.