Podpis nestačí. Zájemci o Hrad budou muset od lidí získat i číslo občanky

Nezávislí uchazeči o prezidentský post, kteří si zajišťují kandidaturu pomocí petice s padesáti tisíci podpisy, budou muset od spoluobčanů vedle signatury získat i číslo jejich občanského průkazu nebo pasu. Rozhodl o tom Senát. V historicky první přímé volbě hlavy státu před čtyřmi lety stačil jen zmiňovaný podpis.

Michal Horáček
Zdroj: ČTK Autor: Roman Vondrouš

Úprava pravidel prezidentské volby má zabránit opakování sporů o platnost podpisů na nominačních peticích, které Česko zažilo při premiérovém hlasování. Ministerstvo vnitra kvůli zpochybněným podpisům odmítlo připustit do volebního klání Tomia Okamuru, Vladimíra Dlouhého a Janu Bobošíkovou.

Všichni se obrátili na Nejvyšší správní soud, kde sice všichni uspěli s námitkou proti vyčíslení neplatných hlasů, ale s výjimkou Bobošíkové přesto do voleb nezasáhli. I podle metodiky soudu měli Dlouhý a Okamura tolik neplatných hlasů, že počet platných nedosáhl potřebných 50 tisíc.

Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) má novela vyhovět požadavku Ústavního soudu. Ten doporučil minimalizovat riziko falšování podpisů a zároveň upravit ověřování jejich pravosti. „Uvedením čísla průkazu je možné zjistit, zda osoba existuje a zda nebyl doklad padělaný,“ vysvětlil již dříve Chovancův náměstek Petr Mlsna.

Vyjasnění pravidel se týká „občanských“ kandidátů, čili těch uchazečů o Hrad, kteří se nemohou opřít o nominaci od poslanců nebo senátorů. Svůj plán kandidovat na prezidenta republiky dosud oznámil textař a podnikatel Michal Horáček, lékař a občanský aktivista Marek Hilšer a byznysmen Igor Sládek. Stávající hlava státu Miloš Zeman by měla dát jasné slovo tento týden.

Wagnerová navrhovala normu zamítnout

Novelu, která sběr identifikačních údajů zavádí, Senát schválil většinou pouhých dvou hlasů. Proti úpravám se vyslovovala například někdejší ústavní soudkyně a zelená senátorka Eliška Wagnerová, podle které může být chybovost mnohem vyšší. Má zato, že si lidé budou moct čísla průkazů vymýšlet, a sběrači podpisů zároveň nebudou mít právo si je jakkoliv ověřit.

Wagnerová proto navrhovala změnu pravidel zamítnout, k čemuž se připojili i někteří členové z klubů Starostů a nezávislých a KDU-ČSL. Miloš Vystrčil (ODS) poukazoval na možnou neplatnost hlasů podporovatelů, které již kandidáti pro nadcházející prezidentské klání získali. „Volba hlavy státu není volbou poplatníka nějakého spolku,“ namítl Miroslav Nenutil (ČSSD), podle něhož si adepti budou muset volbu zorganizovat.

Novela, která nyní míří k podpisu prezidenta, má také umožnit voličům žádat o voličský průkaz elektronickou cestou a stranám umožní elektronicky nominovat zástupce do okrskových volebních komisí. Norma také nově upravuje časová pásma pro hlasování v zahraničí, aby všechna byla pokryta. Při volbě prezidenta v roce 2013 vyvstal problém kvůli přechodu na zimní čas v Jižní Americe, kdy zákon nepočítal s tamním časovým posunem.