Kněze Toufara umučili komunisté. Olbram Zoubek mu věnoval svoji poslední sochu

Dvoumetrová socha připomíná jednu z nejznámějších obětí komunistického teroru, kněze Josefa Toufara. Plastika od Olbrama Zoubka ozdobila kostel sv. Víta v Zahrádce na břehu dnešní švihovské přehrady. Zde Toufar působil před svým přeložením do Číhoště. Současně vychází přesně 63 let poté, co kněz podlehl mučení, komiks přibližující jeho život.

Socha faráře Toufara od Olbrama Zoubka
Zdroj: ČTK Autor: Luboš Pavlíček

Proč a jak se třetí adventní neděli roku 1949 v číhošťském kostele Nanebevzetí Panny Marie pohnul kříž nad oltářem, dodnes nikdo neobjasnil. Co se dělo potom, je však nad slunce jasné. Faráře Josefa Toufara v lednu sebrala Státní bezpečnost, mučila jej a kněz nakonec po měsíci zemřel. Skonal na den přesně dva roky po komunistickém převratu.

O dalších 67 let později připomínají tragický osud Toufarův dvě umělecká díla. V někdejším knězově působišti v Zahrádce na břehu Želivky odhalili památkáři Toufarovu sochu od Olbrama Zoubka. Plastika umístěná v sakristii je vysoká dva metry, sochař ji daroval Národnímu památkovému ústavu, který zahrádecký kostel sv. Víta spravuje.

„Ona to vlastně není socha Josefa Toufara. Je to socha pro Josefa Toufara. Je to symbol a myslím si, že v tvorbě Olbrama Zoubka je výjimečně civilní,“ podotkl správce kostela Marek Hanzlík.

Zoubek: Už žádou sochu neudělám

Sám devadesátiletý sochař při odhalení řekl, že je to jeho poslední dílo. „Už žádnou neudělám. Proto jsem rád, že právě tato poslední socha přijde sem,“ řekl Olbram Zoubek, kterého inspirovalo přečtění Toufarova životopisu. Umělec podotkl, že chtěl udělat sochu Josefa Toufara, ale nakonec ji nazval sochou pro Josefa Toufara, protože se mu nedařilo vystihnout knězovu podobu. „Nešla mně,“ shrnul.

Jak připomněl publicista a Toufarův životopisec Miloš Doležal, kostel v Zahrádce byl Toufarovým prvním kněžským působištěm a farář byl v městečku nesmírně populární osobností. Stal se organizátorem společenského života, pořádal divadelní vystoupení i taneční zábavy stejně jako společné výlety. „Když v roce 1948 musel odejít na nátlak partajníků, komunisté byli zděšeni, jakou byl autoritou,“ přiblížil Miloš Doležal.

Samotný kostel, kde Josef Toufar působil do roku 1948, je jednou z mála upomínek na město, které převážně zaniklo při stavbě švihovské vodní nádrže na Želivce. Dnes kostel stojí přímo na břehu. Podle Marka Hanzlíka byla stavba ušetřena díky vzácným nástěnným malbám.

Video Události v kultuře
video

Reportáž: Farář Toufar - poslední socha Olbrama Zoubka

Nejen socha, ale také komiks

Socha ale není jediná vzpomínka Josefa Toufara 67 let po jeho úmrtí. Ústav pro studium totalitních režimů vydal komiks o jeho smrti. Dějepisné sešity jsou dostupné i na internetu. „Komiks zasazuje příběh kněze umučeného Státní bezpečností do širších souvislostí, a nabízí tak vhled do klíčových období české poválečné historie,“ charakterizoval dílo jeho spoluautor Kamil Činátl.

Součástí sešitu jsou kromě samotného příběhu, který začal zázrakem před Vánoci 1949 a nadobro skončil v roce 1999, kdy byl na dva roky odsouzen někdejší vyšetřovatel Státní bezpečnosti Ladislav Mácha, také dobové dokumenty. Kamil Činátl přirovnal sešity k archivnímu kartonu, v němž jsou uloženy prameny, nebo k vyšetřovacímu spisu, kde policisté shromažďují důležité informace a důkazy k případu, který řeší. Materiál by měl podnítit samostatnou práci dětí v hodinách dějepisu a rozvíjet kritické myšlení nejen o historii.

Video Události
video

UDÁLOSTI: Přiblížit Toufarův osud mladé generaci se snaží i výukový komiks

Josef Toufar
Profil

Josef Toufar

Josef Toufar se narodil 14. července 1902 v Arnolci na Jihlavsku. Povoláním byl truhlář, na kněze byl vysvěcen až ve 38 letech. Jako farář působil v letech 1940–1948 v již neexistující obci Zahrádka v Posázaví, pak nastoupil do Číhošti na Havlíčkobrodsku.

Do hledáčku bezpečnostních a propagandistických orgánů se dostal poté, co se v prosinci 1949 během jeho kázání údajně pohnul půl metru vysoký kříž v tamějším kostele.  K události došlo během mše o třetí adventní neděli roku 1949. Farář Toufar si tehdy ničeho nevšiml, neboť stál zády k oltáři. Dozvěděl se o tom až s několikadenním zpožděním od farníků.

Pohyb kříže, jenž se měl později ještě opakovat, vzbudil pozornost mezi věřícími a církevními hodnostáři, ale také u Státní bezpečnosti. Komunistická propaganda označila „číhošťský zázrak“ za podvod a součást údajného protistátního spiknutí katolické církve řízeného z Vatikánu. Vyšetřování případu dostala na starost Instruktážní skupina Státní bezpečnosti (StB). Její členové Toufara v lednu 1950 zatkli a ve valdické věznici na Jičínsku se ho snažili přinutit k přiznání, že pohyb kříže zinscenoval. Vystavený krutému mučení 23. února podepsal protokol, v němž se k činu přiznal.

Kněz Josef Toufar zemřel ve vězení 25. února 1950 na následky prasklého žaludečního vředu v nemocnici v Praze, kam jej převezli z valdického vězení. Bylo mu 47 let. Toufar byl pohřben v hromadném hrobě u zdi ďáblického hřbitova v Praze. Zprávu o jeho úmrtí dostala rodina až po čtyřech letech.