Poslanci ANO chtějí u Ústavního soudu zrušit tři paragrafy zákona o střetu zájmů

Kvůli zákonu o střetu zájmů se na Ústavní soud obrací také poslanci hnutí ANO, kteří požadují zrušení tří paragrafů omezujících právo na dotace a zakazujících vlastnictví médií. Ústavní soud už se novelou zákona, která omezila podnikání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, zabýval z podnětu prezidenta Miloše Zemana.

Podle ústavního podání, které podepsalo 41 poslanců ANO a tři z hnutí Úsvit, napadané paragrafy zákona nepřiměřeně zasahují do vlastnických práv členů vlády a omezují jejich právo podnikat. Poslanci v ústavní stížnosti kritizují i fakt, že tato část zákona byla přijata kvůli konkrétnímu člověku – Babišovi.

„Nemůžeme rozdělit občany na dvě kategorie. Jedni, co něco mít můžou, jedni, co něco mít nemůžou. Pořád tvrdíme, že je to omezení přístupu k veřejným funkcím,“ kritizoval na brífinku místopředseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). „Nám se nelíbí, že tento zákon byl ušitý na míru jednomu člověku a ještě v průběhu jeho funkčního období. A to je ten hlavní motiv, proč náš poslanecký klub podává ústavní stížnost na tento zákon,“ dodal šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. 

Sněmovna přehlasovala veto Senátu i prezidenta

Poslanecká sněmovna původně schválila vládní novelu zákona o střetu zájmů již loni v září. Od té doby ji poslanci dostali dvakrát zpět. Nejprve ji kvůli technickým chybám vrátil Senát, kvůli obsahu ji potom vetoval prezident republiky. Oba zvraty se snažilo hnutí ANO využít k tomu, aby tzv. „lex Babiš“ ještě zastavilo.

Novela zákona ve svém původním znění upravuje pravidla pro majetková přiznání politiků. Poslanci Martin Plíšek (TOP 09) a Jan Chvojka (ČSSD) však prosadili ve sněmovně pozměňovací návrhy, které do zákona doplnily další omezení pro veřejné činitele. Ty upírají firmám, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl, přístup k veřejným zakázkám a nenárokovým dotacím. Zákon také zakazuje budoucím členům vlády, ale i dalším veřejným činitelům, jako jsou poslanci nebo senátoři, provozovat média.

Poslanci ANO se na Ústavní soud obrátí příští týden (zdroj: ČT24)

Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš už kvůli zákonu převedl společnosti Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Dohled nad správci fondů bude vykonávat tříčlenná rada – její členkou je i Babišova partnerka Monika. Správci jsou Zbyněk Průša a Alexej Bílek.

Ostatní politici však většinou nepovažují vložení akcií Agrofertu a SynBiolu do svěřenských fondů za definitivní vyřešení střetu zájmů. Podle předsedy ODS Petra Fialy se Babiš Agrofertu zbavovat ani podle novely zákona o střetu zájmů nemusel, jde mu pouze o to, aby společnost mohla dál čerpat dotace a pobídky.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) považuje převedení Babišových firem do svěřenských fondů za polovičaté řešení. „Vlk zákona se nažral, ale koza obchodních zájmů Andreje Babiše zůstala celá,“ řekl.

  • Fungování svěřenského fondu upravuje nový občanský zákoník. Jde o majetek, který jeho vlastník většinou pomocí smlouvy převede do speciálního fondu, o který se stará jím určený správce. Původní majitel tak nad ním ztrácí přímou kontrolu a nerozhoduje o něm. Správce s majetkem disponuje i přesto, že není jeho vlastníkem. Pokud jde třeba o pozemky, je zapsán v katastru nemovitostí. Prospěch ze zmíněného fondu má pak takzvaný obmyšlený. Může jím být kdokoli, určuje ho zakladatel.
Vydáno pod