Praha - Starostové se spojují proti plánovanému rušení stavebních úřadů a matrik na stovkách míst v Česku. Od zítřka začnou z radnic hromadně odcházet výzvy poslancům, senátorům i ministrům. Podle Svazu měst a obcí by na završení vládních plánů doplatilo 3,5 milionu lidí z venkova, kteří by za úředníky museli dojíždět. Výzva říká, že to, co ušetří stát, zaplatí občané, a proto žádá tuto reformu zastavit.
Starostové se bouří proti rušení stavebních úřadů a matrik
Přesun stavebních úřadů, matrik a dalších agend i z relativně velkých měst jen do těch největších se nelíbí starostům. „Tak by se Chodov přiblížil na úroveň vesnic, a to se domnívám, že pro patnáctitisícové město není vůbec přístupné a přijatelné,“ říká starosta Chodova Josef Hora.
V některých případech musí lidi kvůli jedné věci na úřad i vícekrát. Ovšem takové cesty by se jim prodražily, o nutnosti vybírat si na to dovolenou ani nemluvě. „V rámci územního rozhodnutí to je asi čtyři až pět návštěv tady na radnici,“ říká žadatel o územní rozhodnutí.
Možné rušení úřadů
Ministerstvo vnitra: Práce na malém úřadě je drahá
Návrh redukce předložilo vládě ministerstvo vnitra, přitom za vším stojí úspory. Podle ministerských výpočtů je práce na malém úřadě prostě drahá. „Vykonávají málo, v uvozovkách málo zákonných povinností,“ dodává náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu Ondřej Veselský.
Stanislav Polčák, poslanec za TOP 09 a předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj:
Zatím jde o koncepční materiál, který se připravuje na ministerstvu vnitra a vládou nebyl schválen. „Mohu říct, že pokud například vláda dříve zamýšlela rušit stavební úřady, tak zrovna mnou řízený výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj docílil toho, že se plošně stavební úřady zatím nerušily.“
Ministerstvo počítalo na příkladu matrik. Zatímco hodina práce úředníka tam, kde se dveře netrhnou, přijde asi na 80 korun, tak tam, kde udělají úkonů nejméně, je to i přes tři tisíce. „Jedna věc je: my chceme dělat tu činnost nadále, ale dejte nám na to finanční prostředky. Já říkám: já tolik finančních prostředků nemám, abych je mohl starostům rozdělit,“ míní Veselský.
Starostům se nelíbí rušení úřadů (zdroj: ČT24)
V zemi by zůstalo jen 205 obcí takzvaného „trojkového typu“, kde by se úředníci koncentrovali. „Museli by se jim nakoupit nově automobily. Samozřejmě neznali by to prostředí, do kterého by zasahovali svým rozhodováním,“ argumentuje tajemník Magistrátu Karlovy Vary Jakub Kaválek.
Reforma ještě dozná změn
Reforma bezesporu ještě dozná zásadních změn a úprav. „Musíme hledat efektivní model, ale někde to skutečně nejde dodržet… Tam, kde úřady vytváří několik úkonů ročně, je otázkou i pro daňového poplatníka, jestli chce takový úřad platit,“ prohlásil poslanec za TOP 09 a předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Stanislav Polčák.
Jana Vildumetzová, starostka Horního Slavkova:
„Nebudou (úředníci) to zvládat, budou tam velké čekací lhůty. Občani nebudou spokojeni a dopadne to jak s registrací vozidel.“
Vládní plány ale nevylučují vznik určitých detašovaných pracovišť. Starostům je to ale málo. „Chceme, aby vláda tento šílený krok zastavila, protože je strašně nespravedlivý, nepromyšlený a nic nepřinese,“ varuje starosta Chlumce nad Cidlinou Miroslav Uchytil.
Problém zůstává v tom, že úkony, které za stát dělají na radnicích, prakticky nemají žádný ceník. Tedy kolik za co by měl stát dávat. Dokud nevznikne, názory obou stran sporu se jen tak nesblíží.