Křeček varuje před stavební novelou: Sousedé se o nechtěné stavbě nemusí dozvědět

Úřad veřejného ochránce práv varuje před připravovanou novelou stavebního zákona. Stavbu rodinného domu má totiž nově stačit jen ohlásit a s jeho budováním začít do dvou let, sousedé ale mohou vznášet výhrady jen dvanáct měsíců. A jak ve vysílání ČT24 upozornil zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček, pokud stavebník začne s prací ve třináctém měsíci, své sousedy může zcela obejít.

Video 90’ ČT24 - Jak ombudsman řeší stížnosti na stavby
video

90‘ ČT24: Úřad ombudsmanky varuje před novelou stavebního zákona

Formality okolo povolení malého rodinného domku zaberou v Česku průměrně 247 dnů a aktuální žebříček Světové banky, který se zaměřil na rychlost při vyřizování stavebních formalit, zařadil Českou republiku na 130. pozici – čili níže než Nepál nebo Kongo.

Zrychlení cesty k růstu nových staveb slibuje novela stavebního zákona, která nyní zamířila do druhého sněmovního čtení. Velkým stavbám chce ulevit tím, že sloučí územní a stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (tzv. EIA) do jednoho procesu, na stavbu rodinného domu by pak nově mohlo stačit jenom ohlášení, které by se vyřídilo do třiceti dní.

Rodinné domy: Sousedy půjde obejít, varuje Křeček

Podle úřadu veřejného ochránce práv se tím stavební řízení urychlí až moc, protože hrozí riziko, že se lidé nedozvědí o plánované stavbě jejich souseda. V Devadesátce ČT24 před tím varoval zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.

Podle Křečka má stavebník od vydání povolení dva roky na zahájení stavby, kdežto sousedé mají na případné námitky nebo odvolání jenom rok. S úderem třináctého měsíce ale může stavebník začít stavět, aniž by mohli cokoliv namítat, a v krajním důsledku tak může nízkým řadovým domům vyrůst pod okny rozložitá vila. „Lhůty musí být stejné,“ zdůrazňuje zástupce ombudsmanky.

Druhá námitka pak míří k tomu, že s volnějším režimem oznamování staveb má budující člověk úřadu předložit stanoviska „dotčených sousedů“. O tom, který soused je stavbou dotčený, si ale podle Křečka bude moct rozhodnout sám – a některým z nich se tak může vyhnout. „Nebudou-li věci vypořádány ve stavebním řízení, stavební řízení sice urychlíme, ale lidi pošleme k soudům,“ podotýká.

Velké stavby: Novela upřednostňuje investory, soudí Seitlová

Výhrady z úřadu veřejné ochránkyně práv zaznívají i kvůli avizovanému sloučení stavebního řízení s tím územním i s posudky dopadů na životní prostředí. Novela totiž ruší veřejné slyšení a taky umožňuje výsledek EIA nezveřejňovat. „Máme vážné podezření, že ani tentokrát nebude cíl zrychlení naplněn,“ soudí Křeček, podle kterého se i zde může stát, že souhlas se stavbou sice úřady vystaví rychleji, ale projekty skončí před soudem.

Obdobně mluví i senátoři. „Nemohu přistoupit na stanovisko ‚Musíme stavět za každou cenu‘. Musíme stavět rozumně a tak, abychom nepoškozovali chráněné zájmy ostatních,“ prohlásila lidovecká zástupkyně v horní komoře Jitka Seitlová. „Novela víc respektuje práva investorů než zájmy těch, kteří jsou stavebními záměry dotčeny. Dává větší kompetence úřadům a občana staví do pozice slabší a horší.“

Šlechtová: Zákon můžu stáhnout

Právě senátní výhrady jsou pro budoucnost novely do značné míry určující. Nové znění stavebního zákona má totiž už v tuto chvíli 270 pozměňovacích návrhů a některé z nich se nelíbí ani předkladatelce normy, ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové.

Pokud většina z nich projde, bude šéfka resortu uvažovat o tom, že z parlamentu celou normu stáhne. Do konce volebního období by tak už podle všeho neměla šanci projít. „Některé pozměňovací návrhy jdou proti ústavě a nebudu riskovat, že tento zákon pošleme do Senátu a následně nám ho Senát vrátí. To už tato vláda taky vůbec nemusí stihnout,“ podotkla. „Ráda bych apelovala na poslance, aby své pozměňovací návrhy zvážili.“