Praha chce do čela OBSE postavit diplomata Füleho

Česká republika bude na post generálního tajemníka Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) prosazovat tuzemského kariérního diplomata Štefana Füleho. Tříletý mandát stávajícího šéfa OBSE Mamberta Zaniera skončí 30. června.

OBSE sdružuje 57 zemí včetně Ruska a Spojených států. Vznikla jako nástupce Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (na jejíž závěrečný akt z Helsinek se odvolávala i Charta 77). Snaží se přispívat k prevenci ozbrojených konfliktů a podporuje demokratické vládnutí; pravidelně tak vysílá své pozorovatele k volbám, monitoruje průběh válečných konfliktů a dohlíží na dodržování lidských práv. Mise OBSE pomáhají také s poválečnou obnovou.

Jmenování nového generálního tajemníka, který nahradí dosluhujícího Zaniera, podléhá jednohlasnému schválení Ministerskou radou OBSE, a celý vyjednávací proces povede Rakousko, které letos organizaci předsedá. O novém generálním tajemníkovi by členské země měly rozhodnout ve druhém čtvrtletí.

Zaorálek: Füle je cílevědomý diplomat a efektivní manažer

Na aktuálním zasedání tuzemského kabinetu nyní bez výhrad prošel návrh ministerstva zahraničí, aby se tuzemským nominantem stal stávající zvláštní ministerský zmocněnec pro OBSE Štefan Füle. Nejde o neznámé jméno, Füle v minulosti coby český zástupce zasedal v Evropské komisi a v úřednické vládě Jana Fischera řídil kontakty s Unií.

„Štefan Füle ve všech svých dosavadních funkcích dokázal, že je cílevědomým diplomatem a efektivním manažerem s výbornou znalostí bezpečnostní problematiky. Umí zřetelně formulovat celoevropské zájmy a budovat vztahy s partnery,“ komentoval výběr českého kandidáta ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Štefan Füle
Profil

Štefan Füle

Čtyřiapadesátiletý kariérní diplomat za socialismu vystudoval elitní sovětský Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (známý jako MGIMO) a od roku 1982 až do pádu režimu patřil mezi členy komunistické strany.

Zaměstnancem ministerstva zahraničí se stal už v roce 1987 a během své kariéry působil jako člen české mise v OSN, velvyslanec v Litvě i Velké Británii a v letech 2005 až 2009 také jako velvyslanec Česka při Severoatlantické alianci.

Od května do listopadu 2009 byl ministrem pro evropské záležitosti v úřednické vládě Jana Fischera. Počátkem listopadu 2009 se ODS a ČSSD, jež stály (spolu se zelenými) za vznikem Fischerovy vlády, shodly na Füleho nominaci do funkce eurokomisaře. Od února 2010 do konce října 2014 Füle zastával post komisaře EU pro rozšíření a evropskou sousedskou politiku.

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Víta Dostála je role generálního tajemníka OBSE velmi významná v tom, že jako jediná udržuje dialog Západu s Ruskem. Füleho kandidaturu proto podle něj mohlo ztěžovat to, že patřil ke čtveřici českých politiků, kteří figurovali na seznamu osob, jež Moskva považovala za nežádoucí na území Ruska.

V roli eurokomisaře pro rozšíření se totiž podílel na jednání EU s Ukrajinou o asociační dohodě, s níž Rusko nesouhlasilo. Stavěl se také proti obsazení Krymu Ruskem. Na tomto seznamu však již není. „O seznamu, a tedy přesném datu má informace pouze ruská strana, od září minulého roku nicméně vím, že na něm nefiguruji,“ řekl Füle.