Milionová Praha, Zlínsko pod horami nebo ostravská aglomerace: Proč mají problém se smogem?

Milionové velkoměsto Praha, zčásti hornatý Zlínský kraj s desítkami menších i větších obcí, nebo Moravskoslezský kraj na otevřené hranici s Polskem a s průmyslovými podniky. Tři oblasti, tři modelové příklady, jak ovzduší znečišťuje smog. Bez ohledu na svůj charakter, patří všechny tři regiony k těm, které ve dnech s inverzním počasím smog dusí a kde koncentrace polétavého prachu v ovzduší až několikanásobně překračují zákonem povolené limity.

Smog na Třinecku
Zdroj: ČTK Autor: Vladimír Pryček

Experti se jednoznačně shodují v tom, že zdroje znečištění jsou v zásadě tři. Tedy průmysl spolu s energetikou, doprava a lokální topeniště. Míra znečištění, kterou například v Praze, ve Zlínském nebo Moravskoslezském kraji tyto zdroje způsobují, je závislá na jejich intenzitě a vzájemné kombinaci v krajině. Pokud meteorologické podmínky a vývoj počasí způsobí, že se škodlivé látky, vodní pára a především jemný prach nemohou dostatečně rozptýlit v atmosféře, nastávají smogové situace.

Pokud je smogu tolik, že Český hydrometeorologický ústav vyhlásí takzvaný signál regulace, musí vybrané podniky předepsaným způsobem omezit výrobu a snížit emise prachu uvolňovaného do ovzduší.

Sto pět průmyslových zdrojů v Česku

V celé České republice je takových průmyslových zdrojů celkem 105, z nichž některé patří jednomu majiteli, jedné firmě. A právě v zastoupení průmyslových zdrojů emisí prachových částic je mezi vybranou Prahou, Zlínským a Moravskoslezským krajem největší rozdíl. Zatímco v Praze jsou takové podniky čtyři, na severní Moravě a ve Slezsku podléhá příkazu regulace patnáct velkých zdrojů, ovšem ve Zlínském kraji ani jediný.

V případě Zlínska lze tedy s jistotou uvést, že hlavními zdroji znečištění ovzduší je doprava a lokální topeniště. Částečně je nutné počítat také s dálkovým přenosem polétavého prachu ze sousedního Olomouckého či Moravskoslezského kraje. Ovšem i v jednom kraji jsou ve významu znečišťovatelů pro jednotlivé lokality rozdíly.

Například v táhlých horských údolích, v jakých leží Velké Karlovice nebo třeba Horní, Prostřední a Dolní Bečva, je velmi pravděpodobné, že největší vliv na ovzduší mají lidé, vytápějící své domovy tuhými palivy. Naopak v dopravních uzlech a městech, jako je samotný Zlín, Otrokovice či Uherské Hradiště, bude rozhodující intenzivní a velmi hustá doprava. Podobně je tomu ve Zlínském kraji na hlavních silničních tazích, například v úseku z Valašského Meziříčí do Vsetína.

V Praze auta, auta, auta

Zřejmě nejlépe čitelné zdroje znečištění jsou v Praze. Průmyslovými podniky podléhajícími povinnosti regulace je tam cementárna společnosti Českomoravský cement v Radotíně, lom firmy Kámen Zbraslav, slévárna společnosti Agma ve Vysočanech, provozy na recyklaci a čištění například stavebního odpadu Kare Praha. Lokální topeniště znečišťují ovzduší hlavního města pouze v omezené míře a hlavním zdrojem emisí je tam tedy doprava.

 A podobně jako v případě Zlínského i Moravskoslezského kraje záleží také v Praze množství smogu v ovzduší na intenzitě dopravy, místních povětrnostních podmínkách, okolní zástavbě a uspořádání krajiny. K nejvíce znečištěným lokalitám patří například Vysočany, Smíchov nebo třeba Legerova ulice. Na okrajích Prahy jsou to třeba Suchdol, Chodov nebo Kobylisy.

Patnáct velkých zdrojů a sousední Polsko

Nejsložitější situace v posuzování zdrojů znečištění ovzduší jsou trvale v nejvíce znečištěné oblasti Moravskoslezského kraje. Nezpochybnitelně velmi vlivnými znečišťovateli jsou velké průmyslové podniky a energetika. Stále zřejmější je však také vliv sousedního Polska, konkrétně oblasti Katovic s těžebním a hutním průmyslem, mohutnými uhelnými elektrárnami a pěti miliony obyvateli z velké části v husté zástavbě s vytápěním uzpůsobeným na spalování uhlí.

K podnikům, které podléhají signálu regulace, patří v Moravskoslezském kraji čtyři provozy a jedna dceřiná firma Třineckých železáren, tři závody hutě ArcelorMittal Ostrava, společnost Tahem Czech, jež je součástí společného podniku skupin ArcelorMittal a Tauron, dvě teplárny a jedna elektrárna společnosti Veolia Energie Česká republika, Energocentrum Vítkovice a Elektrárna Dětmarovice ze skupiny ČEZ a společnost OKK Koksovny.

Doprava a lokální topeniště pak vedle těchto zdrojů znečišťují ovzduší Moravskoslezského kraje buď v dopravně nejvíce frekventovaných místech jako je třeba Českobratrská ulice v Ostravě či centrum Opavy, nebo ve venkovských oblastech, jakými je například Hlučínsko, ale také podhorské oblasti Frýdecko-Místecka nebo obce v údolích pod Jeseníky.