Ptačí chřipka zabila labuť, která patřila liberecké zoo

Veterináři potvrdili ptačí chřipku u uhynulé labutě patřící liberecké zoo. Ta byla umístěna v izolaci v těsné blízkosti zahrady spolu s dalšími osmi ptáky. Ty během pátku veterináři utratili. Jde tak o třetí ohnisko choroby v Libereckém kraji a o 27. ohnisko nemoci v Česku. Zahrada zůstává pro veřejnost otevřená.

„Labuť byla umístěna spolu s dalšími čtyřmi labutěmi a čtyřmi husami v uzavřené izolaci mimo areál zoologické zahrady. V podvečerních hodinách byli zbývající ptáci v ohnisku v souladu s platnou legislativou utraceni,“ dodal Petr Majer ze Státní veterinární správy.

Veterináři teď spolu s personálem zoo zpřísňují dohled nad zdravotním stavem ostatních ptáků. Liberecká zoo už ale v pondělí podnikla preventivní opatření a druhy, které jsou náchylné na nákazu ptačí chřipkou, přesunula z venkovních voliér dovnitř. Nákaza se totiž objevila v malochovu přímo v krajském městě. Nejstarší zoologická zahrada v Česku má přitom jednu z nejbohatších kolekcí dravých ptáků v Evropě.

„Tím, že izolační stáj je dokonale oddělena od ostatních ptáků v zoo i od ostatních ptáků v izolační stáji, tak se utrácení bude týkat jen těch osmi kusů,“ uvedl krajský ředitel veterinární správy Roman Šebesta.

Jinak je ale postup běžný jak v případě ostatních ohnisek: znovu bude stanovené tříkilometrové ochranné pásmo a také desetikilometrové pásmo dozoru.

Video Události
video

Ptačí chřipka zabila labuť patřící liberecké zoo

Veterináři potvrdili ptačí chřipku i v Královéhradeckém kraji   

 Žďár nad Orlicí je první místo v Královéhradeckém kraji, kde veterinární správa potvrdila ptačí chřipku u zvířat chovaných v zajetí. Nemoc se vyskytla v malochovu, 60 ptáků utratí veterináři ještě před víkendem.

Už jen ve třech krajích v Česku se dosud nevyskytla ptačí chřipka. Královéhradecký kraj mezi ně již nepatří. Dosud se v regionu objevilo pouze několik uhynulých divokých ptáků s chřipkou, kvůli nimž však veterináři nevyhlašují podobná opatření jako u chovů. Nyní však potvrdili, že chřipka způsobila úhyn několika ptáků v malochovu ve Žďáru.

„Chovatel nahlásil úhyn tří hus,“ upřesnil mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer. V chovu jsou kromě hus i slepice a kachny. Kolem Žďáru vyhlásili veterináři pásma ochrany a dozoru, starostové tedy mimo jiné musí připravit soupis všech chovaných ptáků v okruhu tří kilometrů od ohniska. Ochranné pásmo zasahuje území šesti katastrů, zatímco dozorové zasahuje až do Pardubického kraje. „Komerční velkochovy se v něm nevyskytují,“ zdůraznil však ředitel Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Královéhradecký kraj Aleš Hantsch.

/*json*/{"map":{"lat":50.16910838713332,"lng":16.621696965405363,"zoom":8,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":[{"lat":50.11936736961074,"lng":16.069564819335938,"type":1,"description":""}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Do Královéhradeckého kraje již dříve zasáhlo dozorové i ochranné pásmo, ohnisko však bylo v Polsku. Ptačí chřipka se šíří v celé Evropě, v Česku ji veterinární správa poprvé potvrdila počátkem ledna na jižní Moravě. V celé zemi veterináři potvrdili již 26 ohnisek, v Evropě jich je téměř 670, nejvíce v Maďarsku a Francii. Z českých a moravských regionů je nejhůře postižený Jihočeský kraj, kde se chřipka kromě malochovů objevila i ve třech velkých komerčních chovech, ve kterých bylo celkem asi 40 tisíc ptáků a veterináři je nechali všechny utratit.

Ředitel jihočeské krajské veterinární správy tehdy zdůvodnil potřebu rozsáhlé likvidace ptáků z chovů, kde se chřipka vyskytla, obavou, že by mohla zmutovat. „Chřipka nás dovede zdecimovat všechny. Děláme všechno pro to, aby to nedopadlo jako před 100 lety se španělskou chřipkou, což bylo něco podobného a zmutovalo to na lidi,“ řekl tehdy.

Po potvrzeném výskytu v Královéhradeckém kraji zůstávají bez ptačí chřipky už pouze Zlínský, Plzeňský a Karlovarský kraj. Chřipka v chovu se nepotvrdila ani v Praze, ačkoli – stejně jako na mnoha dalších místech – ji měli divocí ptáci, kteří ve městě uhynuli.

V okolí potvrzeného ohniska nákazy se vyhlašuje tříkilometrové ochranné pásmo a širší desetikilometrové dozorové pásmo. Ale jen pokud je virus potvrzen v chovu – pokud ho veterináři potvrdí například u volně žijící labutě, tato pásma se nevyhlašují.

Uvnitř ochranného pásma musí obec informovat veřejnost a zajistit nádoby k uložení uhynulých ptáků. Provádí se také soupis ptáků chovaných v zajetí. Chovatelé pak musí umístit ptáky do uzavřených prostor s dezinfekcí u vchodů nebo alespoň zajistit, že ptáci chovaní v zajetí nepřijdou do styku s ptactvem chovaným v sousedství a pokud možno ani s volně žijícím ptactvem. V širším desetikilometrovém pásmu se provádí soupis komerčních chovatelů drůbeže.