Kolem 80 tisíc lidí letos dosáhne věku na důchod. Co je čeká?

Minimálně 33 let - tolik musí mít opracováno lidé, kteří letos chtějí získat starobní důchod. Například v roce 2010 to bylo jen 26 let. Věkový limit se tak rok od roku navyšuje. Česká správa sociálního zabezpečení letos očekává asi osmdesát tisíc žádostí od lidí, kteří dosáhnou důchodového věku. Dalších třicet tisíc podle odhadů projeví zájem o předčasnou penzi.

Video Události
video

Co čeká nové důchodce v roce 2017

Zmiňovaná skupina zahrnutá nově do starobního důchodu představuje muže narozené od ledna do října 1954. U žen pak kromě data narození vstupuje do hry také počet dětí. 

Aktivním lidem, kterým se zatím do důchodu nechce, se výše budoucí penze navýší. „Dosažení důchodového věku není důvodem k tomu, aby člověk ukončil výdělečnou činnost nebo zaměstnání,“ zmiňuje mluvčí ČSSZ Renata Provazníková.

Kdo chce oba prvky kombinovat, tedy pracovat a zároveň požádat o důchod, má taktéž nárok na vyšší penzi, ale méně než v předchozím případě. Podrobný pohled na požádání o důchod nabízí následující text:

Cesta k přiznání důchodu

Než člověk o důchod požádá, doporučuje Česká správa sociálního zabezpečení několik věcí. Za prvé je vhodné si ověřit, kdy člověk dosáhne důchodového věku a jakou dobu pojištění musí mít. Zjistit se to dá na stránkách ČSSZ, případně i dotazem na okresní správě sociálního zabezpečení. Za druhé se doporučuje vyžádat od správy osobní informativní list s přehledem dob důchodového pojištění, a to od Odboru správy údajové základny, buď písemně, nebo elektronicky.

Rychlejšímu vyřízení žádosti pak pomůže, když si nadcházející důchodce připraví či obstará doklady o dobách pojištění, které ČSSZ nemá v evidenci. Pokud však konkrétní zaměstnavatel, který by měl zajistit evidenční list o důchodovém pojištění, nekomunikuje nebo již neexistuje, doporučuje se vyhledat pomoc odborníků okresní správy sociálního zabezpečení. Až k žádosti o důchod se pak předkládají doklady o studiu, vojně či péči o děti.

Člověk by měl také uvážit, odkdy bude důchod požadovat, protože se toto datum nemusí shodovat s termínem dosažení důchodového věku. Termín si občan volí sám. „Budete-li pokračovat ve výdělečné činnosti po dosažení důchodového věku bez pobírání důchodu, navýšíte si tímto 'přesluhováním' procentní výši důchodu,“ uvádí správa.

Poslední věcí, kterou má člověk zvážit, je způsob výplaty důchodu. Může to být na bankovní účet, ať už dotyčného člověka, tak manžela či manželky, k němuž je ale zapotřebí dispoziční oprávnění. Variantou je poštovní cesta, kdy člověk dostane důchod v hotovosti, avšak zde je nutné počítat s jednadvacetikorunovým poplatkem za každou výplatu.

Žádost o důchod pak člověk sepíše na okresní správě, a to podle místa trvalého bydliště, nicméně ve výjimečném případě je to možné i na jiné okresní správě. Žádost se podává osobně, je ale možné zmocnit i jinou osobu. S žádostí se na správu může člověk obrátit nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Následně je to možné kdykoliv, a to kterýkoli úřední den.

Objednání na konkrétní čas není nutné, přesto je možné si on-line zajistit konkrétní termín. Nezbytné je počítat s tím, že sepsání žádosti zabere čas, je totiž třeba uvést a ověřit mnoho údajů, jestli byla práce v zahraničí, jestli není žadatel v exekuci či insolvenci nebo jestli nepobírá důchod od jiné instituce.

První dny s důchodem

O přiznání důchodu bude žadatel informován písemně. Žádný průkaz důchodce sice není, ale v případě potřeby může správa vydat potvrzení o pobírání důchodu či jeho aktuální výši.

Je nezbytné se také obrátit na zdravotní pojišťovnu, kterou je třeba informovat o tom, že člověk pobírá důchod. Pokud není důchodce výdělečně činný, platí zdravotní pojištění stát.

Pokud se mění něco, co by mohlo ovlivnit penzi a její výplatu, musí to dotyčný důchodce sdělit správě sociálního zabezpečení do osmi dnů. Jde třeba o změnu adresy či čísla bankovního účtu.

V případě, že člověk při pobírání penze vykonává výdělečnou činnost, takže platí odvody na sociální zabezpečení, můžete po 360 kalendářních dnech této činnosti požádat o zvýšení důchodu.

Ani v důchodu se přitom člověk nemusí vyhnout daním. Týká se to ale případů, kdy v ročním součtu přesáhne vyplácený důchod 36násobek minimální mzdy. Zdanění pak podléhá pouze částka dosažená nad tímto limitem, nikoliv celý důchod. Konkrétně v roce 2017 bude daňové přiznání podávat senior, který ve zdaňovacím období 2016 pobíral v úhrnu důchod vyšší než 356 400 korun, měsíčně to je minimálně 29 700 korun.

Ve zdaňovacím období 2017 pak bude dani podléhat částka důchodu vyplacená nad 396 tisíc korun, což měsíčně představuje důchod vyšší než 33 tisíc korun.