Majitelé zbraní: České zákony o zbraních patří k nejlepším na světě. Ústava je má ochránit

Zakotvit právo na držení zbraně do ústavy pomůže ochránit stávající zákon o zbraních před případnými politickými změnami. V pořadu Devadesátka to řekl člen představenstva LEX - Sdružení na ochranu práv majitelů zbraní David Karásek, podle kterého patří v této oblasti naše zákony k nejlepším na světě. Česko by se tím podle něj možná mohlo bránit i evropské směrnici o zbraních, která jejich držení výrazně omezuje.

Se záměrem ukotvit v ústavě právo použít legálně držené zbraně k zajištění bezpečnosti Česka přišel na začátku ledna ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Držitelé zbraní jeho záměr podporují.

„Naše zákony týkající se držení zbraní jsou určitě nejlepší v Evropě, možná nejlepší na světě. Právě proto by měly být zakotveny v ústavě, aby byl tento stav zajištěn proti případným dalším politickým změnám,“ domnívá se Karásek. V praxi by se podle něj nic nezměnilo. „Právo mít zbraň a v případě napadení ji použít máme už teď. Smyslem je zajistit, že ho budeme mít i v budoucnosti,“ dodal.

Ústavní právníci ale s nápadem ministerstva nesouhlasí a považují ho za zbytečný. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský už dříve řekl, že Česko by byla jediná evropská země, která něco takového má. Podle Karáska jsme ale už nyní jediní v Evropě, kdo má právo držet zbraň přímo v zákoně: „V ostatních státech je to pouhé privilegium, které stát uděluje občanům podle své libovůle.“

Laik se zbraní se nikdy nevyrovná profesionálovi

Psychiatrička a bývalá ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková ale považuje stejně jako někteří politici ústavní změnu za zbytečnou a populistickou. Ministr podle ní jen využívá atmosféru strachu. Obává se navíc, že by lidé po vzoru akčních filmů mohli vzít spravedlnost do svých rukou a napáchat tím víc škody než užitku.

Video 90’ ČT24 - Právo na zbraň?
video

90: Právo na zbraň v ústavě?

„Obětí na životech může být víc. Laik se zbrojním průkazem se nikdy nevyrovná profesionálovi. Může špatně vyhodnotit situaci a ohrozit sebe i spoluobčany,“ upozornila v pořadu Devadesátka. Další velké riziko pak vidí v ozbrojování extremistických skupin. „Budou mít ústavní požehnání a pod záměrem ochrany vlasti už je tu i teroristické nebezpečí,“ dodala.

Psycholožka Věra Rejlová by proto v případě ústavní změny byla rozhodně pro zavedení povinného výcviku a psychologických testů. „Pokud by měl běžný člověk reagovat ve stresové situaci a chránit například další lidi, tak ne každý je bez výcviku schopen zareagovat správně,“ uvedla.

Navrhovaná novela ústavního zákona ohledně zbraní
Zdroj: ČT24

Držení zbraní může ovšem výrazně omezit chystaná evropská směrnice, kterou bude v březnu projednávat Evropský parlament. Česko ji zásadně odmítá, v EU je ale zatím osamocené. Europoslankyně Dita Charanzová (ANO) nicméně doufá, že se jí ještě podaří prosadit některé pozměňovací návrhy.

„Začínají se ozývat i europoslanci z jiných států, kteří vidí ve směrnici chyby. Ozývají se mi nejen Češi, ale i holandští sportovní střelci. Minulý týden jsem dostala dopis od britské asociace sběratelů. Ti všichni mají obavy ohledně implementace směrnice do praxe,“ řekla ČT. Vzorem pro Evropu by podle ní mohla být právě současná česká zbraňová legislativa, která je poměrně přísná.

Směrnice má ovšem v EU zatím většinovou podporu a je tak pravděpodobné, že parlamentem projde. Karásek doufá, že by v takovém případě mohla pomoci právě ústavní změna. Česká republika by se podle něj potom mohla odvolat na výjimku o vnitřní bezpečnosti, která je ve výlučné kompetenci každého členského státu. Ze směrnice by se pak implementovaly pouze ty body, které vyhovují českému právnímu řádu.

Ústavní právník: Stát nemá přenášet ochranu na své občany

Podle Ondřeje Preusse z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK bychom ale evropskou směrnici pravděpodobně museli implementovat celou. Ústavní soud by totiž zřejmě chránil jen „podstatné náležitosti demokratického právního státu“, kam by podle něj úprava o zbraních nepatřila. Se změnou ústavy pak také nesouhlasí: „Stát nemá přenášet ochranu na své občany, má jim bezpečnost garantovat. Jakmile bude počítat, že občané, kteří si budou pořizovat zbraně, budou jakési bezpečnostní složky, tak rezignuje na svou roli moderního státu.“

V Česku nyní může získat zbraň občan starší 21 let s trvalým nebo přechodným pobytem v Česku. Musí také projít zdravotní prohlídkou u praktického lékaře. Ten má možnost ho poslat na psychologické vyšetření. Někteří praktičtí lékaři k psychologovi posílají každého žadatele automaticky. Prohlídku u praktika podstupuje držitel průkazu každých 10 let. Musí mít také čistý trestní rejstřík a nesmí být závislý na omamných látkách a alkoholu.

Zkouška na zbrojní průkaz se skládá ze dvou částí. V praktické se zkouší střelba na terč a manipulace se zbraní. V teoretické části se pak musí odpovědět na 30 otázek z celkových 485. Ty se rozdělují na tři okruhy - právní, technický a zdravotnický. Ze 79 bodů musí žadatel o zbrojní průkaz skupiny E získat ve 40minutovém testu 74 bodů.