Poslanci podpořili nižší daň z piva i právníky pro chudé. Novelu o hluku na letištích vrátili

Novelu zákona o civilním letectví poslanci vrátili zpět do druhého čtení. Chtějí získat čas k tomu, aby ministerstvo dopravy mohlo přijít s návrhem řešení majetkoprávních sporů mezi vlastníky a provozovateli letišť. Sněmovna schválila také novelu zákona o advokacii, zavedení státem placeného advokáta pro chudé nebo návrh ODS na nižší daň z piva.

Vládní novela měla především na základě evropských směrnic přispět k omezení hluku na letištích. Během projednávání se ale projevily spory mezi ministerstvy obrany a dopravy, které se týkaly provozování letišť. Obrana se obávala, že by mohla o část letišť přijít.

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) naléhal na poslance, aby novelu schválili bez pozměňovacích návrhů, které například umožňovaly vyvlastňovat pozemky, upravovaly definice letišť nebo přistávacích drah. Podpořil jen dva pozměňovací návrhy, a to návrh na zvýšení nejvyšší povolené hmotnosti leteckých modelů a návrh umožňující zaměstnávat piloty na živnostenské oprávnění. Stejné doporučení už dříve vydal poslancům hospodářský výbor. 

Vrácení do druhého čtení doporučil již dříve sněmovní výbor pro obranu a teď návrh zopakoval poslanec ČSSD Antonín Seďa. Zdůvodnil ho tím, že navrhovaná „nulová varianta“ nic neřeší a jen odsouvá problém s letišti do budoucna. Podpořili ho i Ivan Gabal (KDU-ČSL) nebo Ivan Adamec (ODS). V debatě zazněly jako příklady letiště Líně a Příbram, o jejichž ztrátu se vedení ministerstva obrany obává. 

„Pravdou je, že ministerstvo obrany má strach, že díky stávající podobě legislativy může přijít minimálně o letiště Líně a Příbram, kde nejasné definice dávají letiště do soukromých rukou někoho jiného. Přitom je to strategická infrastruktura klíčová pro naši obranu,“ řekl místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO).

„Já si myslím, že se tady udělal z komára velbloud,“ řekl ministr Ťok. „V případě ohrožení si armáda může ukázat na kterékoli letiště a začít ho provozovat. Takže ten problém, že by armáda měla přijít o letiště, to naprosto odmítám,“ dodal. Obává se, že v tak krátkém čase do opakování druhého čtení, kdy je možné předkládat pozměňovací návrhy, se toho moc udělat nedá. „Budeme se snažit, ale já se bojím, že ta druhá strana chce své vítězství, nic jiného,“ řekl. 

Novela ve vládou předložené podobě počítá v boji s hlukem s tím, že provozovatelé budou muset vypracovávat zprávy o provozu a hluku na letišti i o zavedených nebo zamýšlených opatřeních. Budou muset také hodnotit jejich dopady. Na základě pozměňovacího návrhu Václava Snopka (KSČM) by pak mohla umožnit pilotům, aby pro letecké společnosti létali i na živnostenské oprávnění. Má to řešit problém s nedostatkem pilotů.

Právníci pro chudé na účet státu

Sněmovna v úvodním kole podpořila návrh novely zákona o advokacii. Zlepšit by měla školení koncipientů, změnit se má advokátní zkouška a rozšířit by se mohl výčet kárných opatření vůči advokátům.

Součástí je také návrh opoziční KSČM, aby chudým lidem v civilních sporech mohl právníka zaplatit stát. Aby na něj měl člověk nárok, musel by mít minimální příjem a být závislý na sociálních dávkách.

Situaci by ale vždy individuálně posuzoval soud, který by měl k dispozici prohlášení o majetkových poměrech a příjmech uchazečů. Zároveň by soud mohl zpětně nařídit, aby člověk náklady uhradil, pokud by se zjistilo, že na bezplatného právníka neměl nárok.

Vláda návrh projednávala už před dvěma lety a postavila se k němu negativně. Tvrdí, že by mohl přinést problémy s výkladem. Ministrům se také nelíbilo, že předkladatelé nevyčíslili dopady. Prvním čtením ale zákon prošel hladce, nečelil ani žádnému návrhu na zamítnutí, a tak putuje do ústavně-právního výboru.

TOP 09 zákon opatrně hájí, podle strany ale ještě bude záležet na jeho finální podobě. „Je to o tom, kdo bude prakticky zajišťovat bezplatnou právní pomoc a také zda nebude nějaká minimální spoluúčast. Ale je to zákon, který tady chybí,“ říká poslanec a člen výboru Martin Plíšek (TOP 09).

Prošlo i snížení daně z piva

Poslanci podpořili v prvním čtení také návrh opoziční ODS na snížení spotřební daně z piva. Sazby mají klesnout tak, aby se blížily úrovním před rokem 2010, kdy je parlament zvýšil, aby stát získal více peněz do rozpočtu. ODS chce snížením kromě jiného kompenzovat restauracím zavedení elektronické evidence tržeb. Vláda loni v prosinci tento návrh odmítla. 

ODS navrhuje snížit základní sazbu spotřební daně z nynějších 32 korun na 26,80 Kč za hektolitr piva. Do roku 2010 byla sazba daně 24 Kč. Snížení sazeb navrhla i u malých nezávislých pivovarů, čímž chtěla podpořit tyto pivovary i rozvoj měst a okolních regionů. „Je čas snížit daně, můžeme to udělat, tento návrh má podporu celého trhu, všech profesních organizací,“ argumentoval za předkladatele předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Vláda loni v prosinci tento návrh odmítla. Dnes odolal návrhu na zamítnutí, který vznesl poslanec vládního hnutí ANO Bronislav Schwarz. Podle vlády návrh není zcela slučitelný s právem EU, protože spotřební daň je daň harmonizovaná v celé unii.

Vláda navíc uvedla, že snížením spotřební daně z piva by vznikla nerovnost ve zdaňování spotřební daní, která by mohla být chápána jako nežádoucí signál o politické vůli ke snižování i jiných sazeb spotřebních daní, například u lihu, pohonných hmot nebo cigaret. 

Poslanci naopak oddálili schvalování případných výjimek z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru, když odročili finální projednávání novely KDU-ČSL o vynětí národního podniku Budějovický Budvar. Ústavně-právní výbor navíc už dřív plénu doporučil, aby předlohu vrátilo do druhého čtení.