Trýzniteli, který zahrabal zraněného psa, hrozí až dva roky vězení

Případ týrání zvířete ze Šindelové na Sokolovsku, kde někdo zavázal zbitého psa do pytle a zahrabal do hromady sněhu, vyšetřují policisté. Obrátili se na veřejnost, aby jim pomohla vypátrat majitele. Psa našla místní žena poté, co se z pytle i sněhu zřejmě sám vyhrabal. Podle policistů může pachatel dostat až dva roky vězení.

Pes nalezený v Šindelové na Sokolovsku
Zdroj: Policie ČR

Odhadem dvouletého křížence labradorského retrívra se ujala stanice záchranné a odchytové služby v Karlových Varech. Petr Prokeš ze stanice uvedl, že zvíře se zotavuje z těžkého otřesu mozku. Má zraněné oko, pravděpodobně po úderu do hlavy. Zpráva veterinární stanice uvádí, že šlo o ránu lopatou.

Podle Prokeše psa někdo omráčil, zabalil do pytle a zahrabal. Kříženec dostal od ošetřovatelů jméno Bojar.

Soudy bývají mírné

Za týrání zvířat české soudy každý rok potrestají až třicet lidí. U dosud známých kauz týrání psů dostali pachatelé vesměs podmíněné tresty.

S půlroční podmínkou odešla například žena, která chovala několik desítek psů a o jejím domku v Ostravě-Vítkovicích se psalo jako o psím koncentráku. Podmíněný trest na tři roky udělil soud také manželům z Rokytna na Žďársku, kteří chovali psy, ti však žili v malé místnosti ve výkalech a byli vyhublí.

Podmínku na rok spolu s tříletým zákazem činnosti dostal před dvěma lety i pražský strážník, který usmrtil psa bezdomovců. Podle soudce „mu pevně oběma rukama stiskl tlamu, a zabránil mu tak v dýchání“. Tím se strážník dopustil trestného činu týrání zvířat, trest dostal také za zneužití pravomoci. Sám vinu odmítal a část znalců připustila, že psa mohl udusit i majitel, který se snažil zvíře trháním a škubáním za vodítko vyprostit ze strážníkova sevření. Proti tomu však hovořily výpovědi i kamerový záznam.

Nepodmíněný trest ovšem hrozí v případě týrání jiných zvířat než psů. Na dva roky nepravomocně odsoudil loni českolipský okresní soud mladého muže, který týral koně. Pokusil se jich několik uškrtit. Již předtím ale dostal podmíněný trest za to, že jednoho koně utýral.

Od roku 2015 už zákony nepohlíží na zvíře jako na věc

Zvířata před lidským týráním a zabíjením chrání v českém právním řádu dva zákony. Jednak je to již od roku 1992 zákon na ochranu zvířat proti týrání. Ten v preambuli stanoví: „Zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka.“ Zákon mimo jiné výslovně zakazuje týrání zvířat a zvířetem stanoví každého živého obratlovce kromě člověka. Zvířetem podle zákona tedy není například komár, není za ně považován také plod nebo embryo.

Na zákon proti týrání potom navazuje trestní zákoník. V paragrafech 302 a 303 stanoví trestné činy týrání zvířat a zanedbání péče o zvíře z nedbalosti. Za týrání hrozí až dva roky vězení, za týrání s trvalými následky na zdraví nebo s následkem smrti potom půl roku až tři léta a za týrání více zvířat rok až pět let za mřížemi. Pokud někomu pojde zvíře kvůli zanedbání péče, popř. způsobí takové zanedbání trvalé následky, hrozí majiteli půl roku vězení. Pokud takovou „péči“ nepřežije více zvířat, zvyšuje se maximální délka trestu na dva roky.

Týrání zvířat naopak není obsahem občanského zákoníku, ačkoli i on se zabývá vztahem lidí ke zvířatům a chováním zvířat. Starý občanský zákoník ovšem považoval zvíře pro své potřeby za věc. Naproti tomu nový zákoník v paragrafu 494 přiznává, že živé zvíře „má zvláštní význam a hodnotu jako smysly nadaný živý tvor“ a že „živé zvíře není věcí“.