Tři roky Sobotkovy vlády: Ministři se chválí, opozice kritizuje regulaci a málo investic

Přesně tři roky je ve funkci současná vláda premiéra Bohuslava Sobotky. Už 13. vládu ve 24leté historii samostatné České republiky jmenoval prezident Miloš Zeman do funkce 29. ledna 2014. Za tu dobu prošla několika vážnějšími krizemi i obměnami ministrů. Koaliční politici se chválí za růst ekonomiky i životní úrovně. Výhrady opozice zase nejčastěji zmiňují přílišnou regulaci a nedostatek investic. Letos chce premiér ještě prosadit třeba některé zdravotnické zákony.

Video Události
video

Události: Vláda po 3 letech

Za tři roky se Sobotkův kabinet sešel na 144 schůzích. Na prosazení zbylých priorit mají ale už jen několik měsíců. A nejde jen o lepší čerpání unijních peněz nebo zvyšování mezd, ale také o schválení pěti zákonů, které mají pomoci hlavně sociálně slabším. Premiér je přesvědčený, že se to stihne, a kabinet chválí i za dosavadní práci.

„Máme vyšší růst, máme nižší nezaměstnanost, máme vyšší platy, máme stabilnější veřejné finance, máme rozpočtový přebytek, tehdy jsme měli deficit, lépe funguje zdravotnictví a školství,“ říká premiér 13. vlády v historii samostatné České republiky Bohuslav Sobotka (ČSSD).

„Všechny naše klíčové priority se podařilo prosadit a dnes už i realizovat. Bavíme se například o podpoře rodin s více dětmi, které dostaly celkem 5,5 miliardy korun. Podařilo se změnit věci, které se týkaly péče o dlouhodobě nemocné,“ dodává místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Opozice ale optimismus členů vlády nesdílí. „U těch zásadních věcí, jako jsou třeba ubytovny, zneužívání sociálních dávek, na nějaké koncepční řešení stále ještě čekáme a obávám se, že už nepřijde,“ míní poslanec Martin Lank (Úsvit-NK).

Vládní politici nejčastěji skloňují sousloví ekonomický růst. Chválí se i za to, že má Česko jednu z nejnižších nezaměstnaností v Unii. „Myslím si, že ty výsledky jsou. Já za sebe samozřejmě mluvím o nejlepším přebytku rozpočtu a snížení dluhu a nejlepším výsledku veřejných rozpočtů,“ říká vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO).

„To není její zásluha, ale byla obdařena třemi lety velmi slušného ekonomického růstu a ten ekonomický růst a stovky miliard navíc z toho růstu plynoucí nedokázala využít k žádným systémovým změnám, které by zajistily České republice lepší budoucnost,“ kontruje předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek.

Sobotka: Ke všemu, co jsme udělali, máme mandát od lidí

Právě zejména pravicová opozice vládě vyčítá, že zbytečnou regulací a represemi omezuje svobodu a mnohdy i podnikání. Nejčastěji jako příklad uvádí elektronickou evidenci tržeb. „Vláda na jedné straně prosazuje větší a větší regulace, větší a větší rozdělování - politiku sociálních demokratů, a na druhou stranu právě sociální demokracie dělá zástěrku dosud nevídanému střetu zájmů, který se uplatňuje v osobě Andreje Babiše,“ říká Martin Kupka (ODS).

„My jsme také omezili šedou ekonomiku a lidé nám dali mandát k tomu, abychom to udělali. Ta opatření, která jsme zavedli, jsme měli ve volebním programu,“ reaguje premiér Sobotka na kritiku vládních kroků.

Za tři roky klesla kriminalita. Podle vlády je Česko šestou nejbezpečnější zemí na světě. Část opozice je naopak přesvědčená, že v tomto tématu kabinet selhává. „Bezpečnostní situace za Sobotkovy, Babišovy a Bělobrádkovy vlády se neuvěřitelně zhoršila. V podstatě dneska jsme v situaci, že se na místa jako vánoční trhy občané bojí vyslat své děti,“ říká opoziční poslanec Tomio Okamura (SPD).

„Jsem výrazně nespokojen, protože mě hlavně mrzí, že premiér Sobotka nepodpořil svého ministra vnitra ve věci odmítnutí kvót, protože ten diktát z Bruselu je potřeba odmítnout,“ říká předseda jediné levicové opoziční strany Vojtěch Filip (KSČM). 

Z vlády se během 36 měsíců také odcházelo. Ze sedmnácti původních ministrů drží stále svůj úřad jedenáct z nich. Vystřídali se tři členové vlády z hnutí ANO a tři z ČSSD. Už v říjnu 2014 opustila vládu Věra Jourová, která přijala post eurokomisařky v Bruselu. Ostatní ministři museli z kabinetu pryč kvůli kritice své práce.