Výtka NKÚ: Na životní prostředí šlo skoro deset miliard, a nic se nezměnilo

Dotace na ochranu přírody za 9,4 miliardy korun v letech 2013 až 2015 podle zveřejněné prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu stav přírody v Česku výrazně nezlepšily. Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které peníze z evropských fondů a státního rozpočtu rozdělovalo, podle kontrolorů přínos dotovaných projektů nedokázalo vyhodnotit. Úřad popírá, že by dotace nepřinesly zlepšení.

Vydra říční
Zdroj: ČTK Autor: Pavel Němeček

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřoval poskytování, čerpání a užití peněz na ochranu a péči o přírodu a krajinu. Peníze přidělovalo MŽP z fondů Evropské unie v rámci operačního programu Životní prostředí a ze státního rozpočtu v rámci dvou národních programů.

„Navzdory tomu se ale stav přírody a krajiny zásadním způsobem nezlepšil, v některých směrech došlo naopak ke zhoršení,“ uvedla mluvčí úřadu Olga Málková. Česko přitom podle ní získalo druhý největší podíl peněz na podporu biologické rozmanitosti a ochrany přírody ze zemí EU.

NKÚ: Ubylo zemědělské půdy, stav toků se nezlepšil

Podle NKÚ například navzdory dotacím ubylo zemědělské půdy a klesla rozloha takzvané nefragmentované krajiny, tedy přírodních oblastí nerozdělených silnicemi, ploty či zástavbou. „Nepříznivá situace je také u vodních toků,“ doplnila mluvčí NKÚ. Úbytek orné půdy nebo stav toků podle ministerstva ale samy o sobě neukazují celkový stav ochrany přírody.

Ministerstvo výtku odmítá. „Že se stav přírody a krajiny postupně zlepšuje, prokazatelně dokládá například větší množství vyhlášených zvláště chráněných území, na jejichž péči právě MŽP poskytuje dotace z operačního programu Životní prostředí,“ kontrovala mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. V roce 2015 bylo podle ní přehlášeno a nově vyhlášeno 38 zvláště chráněných území.

O účinnosti dotací svědčí podle mluvčí MŽP také návrat velkých šelem. Díky dotacím vznikly i tisíce vodních ploch, které zadržují vodu a poskytují domov vzácným živočichům, a peníze směřují také na péči o konkrétní druhy rostlin a živočichů, likvidaci invazních druhů nebo vznik návštěvnických středisek a obnovu naučných stezek. 

Ministerstvo si prý nestanovilo měřitelné cíle

Ministerstvo podle kontrolorů ale nemohlo vyhodnotit, jestli byly peníze z dotací vynaloženy účelně a měly skutečný přínos pro přírodu a krajinu. „Nestanovilo totiž u programů, z nichž rozdělovalo dotace, konkrétní a měřitelné cíle,“ sdělila Málková.

Výsledky dotačních programů sice několikanásobně přesáhly hodnoty předpokládané MŽP, ale podle NKÚ jen proto, že ministerstvo očekávané výsledky podhodnotilo. Stanovilo si například jako cíl, že z operačního programu Životní prostředí podpoří 150 projektů na zlepšení stavu přírody a krajiny, nakonec jich ale dotovalo 2213.

Podle mluvčí Roubíčkové ale resort nemůže vyloučit negativní dopad řady faktorů na stav přírody, třeba rozvoje průmyslu a dopravy, ani vyhodnotit jejich vliv na cíle dotačních programů.

„Z celkového stavu přírody a krajin nelze dovozovat, zda byl program úspěšný,“ upozornila s tím, že dopady v životním období jsou dlouhodobé a nejde je měřit hned po ukončení projektu. „Například v případě rybích přechodů je exaktní číselné vyhodnocení pozitivních dopadů - počtu ryb migrujících rybím přechodem - prakticky nemožné.“