CIA se v Československu zajímala o sovětskou okupaci, zbraně i vojenské objekty

Údaje vojenského charakteru nebo sovětská okupace v roce 1968 – především tyto informace zajímaly americkou tajnou službu v socialistickém Československu. Dokládají to dokumenty CIA zveřejněné na internetu. Celkem je to 13 milionů stránek o celém východním bloku, které mapují činnost zpravodajců od konce 40. až do 90. let.

Video Události: CIA v Československu zajímala sovětská okupace a vojenské informace
video

Události: CIA v Československu zajímala sovětská okupace a vojenské informace

Jeden z dokumentů CIA se týká už prvních hodin okupace v srpnu1968, kdy se v ulicích československých měst objevily sovětské tanky. „Je datován ve chvíli, kdy v Československu už okupační armády zasahují; účastní se ho špičky politiky i armády Spojených států amerických,“ popisuje historik Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Z dokumentu je podle Kalouse jasné, že Spojené státy o sovětské invazi věděly s předstihem. „Sověti brífovali americkou administrativu ještě předtím, než k zásahu došlo. Američané se měli připravit na to, jak následně budou reagovat.“

Jinak ale tento materiál vidí další historik Pavel Žáček. „Nevyplývá z toho, co všechno například americké zpravodajské služby věděly o přípravách okupace, ale je tam zachycena aktuální americká politická pozice, i v kontextu právě probíhající války ve Vietnamu,“ říká Žáček.

Kromě pobytu sovětských vojsk dlouhodobě zajímaly Američany v ČSSR hlavně zbraně – od tanků až po raketové jednotky. Velký zájem měli třeba o vojenský komplex v Brdech nedaleko Dobříše, kde tehdy sídlila protiletadlová raketová skupina československé armády s krycím názvem Vega. Tento objekt podléhal v Československu největšímu stupni utajení. „Rakety byly namířeny směrem do Německa, měly dolet až za hranice,“ připomíná historik Pavel Žáček.

Vojenský komplex v Brdech, kde sídlila protiletadlová raketová skupina československé armády s krycím názvem Vega
Zdroj: ČT24

CIA se také zajímala o dělostřelecký oddíl v Žamberku. Z archivu vyplývá, že jeho kasárna považovali za první základnu s jadernými zbraněmi mimo území Sovětského svazu. „Jestli to je pravda, to je ještě nutné podrobit nějakému zkoumání. Nicméně víme, co si o tom myslel konkrétní analytický útvar CIA v dané době,“ dodává Žáček.

Americké tajné služby věnovaly Československu odpovídající pozornost kvůli jeho strategické poloze ve střední Evropě – na hranicích mezi státy Varšavské smlouvy a Severoatlantickou aliancí.