Deset let po orkánu Kyrill: Lesy se vzpamatovávají, silnému větru by ale podlehly znovu

Orkán Kyrill přesně před deseti lety připravil v Evropě o život 48 lidí, z toho čtyři v Česku. Zničil až 10 milionů m3 dřeva, což jsou dvě třetiny celkového objemu roční těžby v Česku. Škody na majetku dosáhly dvou a čtvrt miliardy korun. Na Šumavě nebo v Krkonoších se zničené lesy postupně obnovují. Odborníci ale upozorňují, že ani dalšímu silnému orkánu by české lesy neodolaly.

Video Studio 6
video

Obnova krajiny po orkánu Kyrill: Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty UK

Kyrill vznikl z tlakové níže, která se od 15. ledna postupně přetvářela až do ničivé bouře. Silný vítr se pak přihnal do Česka v pátek 18. ledna, maxima dosáhl o den později. V průměru dosahoval rychlosti 125 km/h, na horách foukal i rychlostí 145 km/h a na Sněžce dokonce rekordní rychlostí 216 km/h.

„Měl hodně nízké hodnoty tlaku ve svém středu a postupoval přes Atlantik nad Evropu. A protože byly velké teplotní rozdíly mezi pólem a rovníkem, tak při přechodu přes Atlantik nabral na síle a postupně zasáhl i Českou republiku. Následky byly katastrofální, ale bylo ještě štěstí, že nebyla sněhová pokrývka, protože to by situaci ještě víc zkomplikovalo,“ vysvětluje meteoroložka ČT Marie Odstrčilová.

Šumava: Zásahy lidí zhoršily následky

Na Šumavě zničil orkán podle odhadů zhruba milion stromů, lesy už se ale vzpamatovávají. „Můžeme pozorovat masivní samoobnovu, novou generaci smrkových semenáčků. Podle rozsáhlých průzkumů, které dělá správa národního parku na stovkách lokalit po celé Šumavě, je tam v průměru 5 až 6 tisíc semenáčků na hektar, což je víc, než kdybyste je sázeli ručně,“ říká Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty UK.

Popadané stromy po orkánu Kyrill u Černé hory v Národním parku Šumava na česko-německém pomezí
Zdroj: ČTK
Autor: David Veis

Na rozsahu poničených lesů se podle něj podepsaly i zásahy lidí. „Před Kyrillem byly tři stejné, ne-li větší vichřice v 80. a 90. letech a ty tolik stromů nevykácely. Problém je v tom, že po těchto vichřicích se do toho člověk začal přírodě motat, začal kácet ve vrcholových partiích a vytvořil tzv. porostní stěny. Kvůli nim se výsledky té následující vichřice zmnohonásobily,“ dodává Kindlmann.

Současný ředitel šumavského národního parku Pavel Hubený se obává, že vzhledem k těžbám po kalamitě, které nechaly v parku další roztroušené paseky, mlaziny a zbytky starých porostů, by mohly být následky příští silné vichřice velmi vážné. „Les je labilnější na větší ploše, než byl před Kyrillem, a to je situace, kterou příští orkán nepochybně využije,“ míní.

Video Události
video

Připomeňte si: Události z 19. ledna 2007 o orkánu Kyrill

V Krkonoších se lesy obnovují samy

Správci Krkonošského národního parku se rozhodli pro přirozenou obnovu lesa. Nechali postupně vyrůst podrost, do kterého v omezené míře vysadili jedle a listnaté dřeviny. Rozhodnutí ponechat lesy přirozenému zalesnění bylo podle ochránců správné, holiny úspěšně porostly novými lesy do pěti let po orkánu, říká mluvčí parku Radek Drahný.

Orkán Kyrill, jehož síla na Sněžce v noci na 19. ledna 2007 dosahovala rychlosti až 216 kilometrů v hodině, poškodil v Krkonoších 88 tisíc metrů krychlových dřeva a zasáhl plochu 3900 hektarů. Část zničeného dřeva správci parku z lesa ani neodváželi a nechali jej na místě.

Video Události v regionech (Praha)
video

Smršť Kyrill překreslila mapu krkonošských lesů

Doplněním jedlí a listnáčů obnovovaný les získal druhovou skladbu, která bude lépe odolávat různým přírodním živlům. Podíl smrku by měl dál klesat. Správci parku však upozorňují, že přes prováděné změny nebudou krkonošské lesy ani v budoucnu schopné odolat orkánu takové intenzity, jakou měl Kyrill.

Kůrovcová kalamita horší než po orkánu

Ochrana lesů před tak silným větrem, jako byl orkán Kyrill, není podle ministerstev životního prostředí a zemědělství možná. Jednalo se o největší větrnou kalamitu od roku 1870. Většinu holin po vytěženém dřevu se však následně podařilo zalesnit. V dalších letech se povedlo i snížit množství kůrovce, který se po orkánu a vichřici Emma, jež do Česka přišla o rok později, přemnožil.

Za poslední desetiletí se podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) zvýšil podíl listnáčů při obnově lesa, což znamená lepší stabilitu lesních porostů. „Na druhé straně však došlo vlivem sucha a kůrovce k vytvoření mnoha nových porostních stěn, zejména v jehličnatých monokulturách, kde jsou bory a smrky na nepůvodních stanovištích, v podhůří, ve vrchovinách a v pahorkatinách. Tyto lesní komplexy jsou v současné době ohroženy,“ dodal.

Kůrovec
Zdroj: ČTK
Autor: Luboš Pavlíček

Kůrovcová kalamita je však ještě horší, než byla po orkánu. „V letech 2010 až 2012 se podařilo výskyt podkorního hmyzu na smrkových monokulturách snížit na úroveň let 2005 a 2006. V současné době se potýkáme s ještě závažnější kalamitou než po jmenovaných orkánech, ta však souvisí s teplotními extrémy let 2014 a zejména 2015,“ uvádí Milan Knížek z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Hlavní riziko je pak na severní Moravě, kde byl loni kůrovec nejvíce přemnožený. „Představa, že dnes foukne na severovýchodní Moravě něco jako Kyrill, je děsivá,“ dodává Příhoda.