Školy zřejmě budou dostávat peníze podle odučených hodin, schválila sněmovna

Dolní komora kývla na školskou novelu, která kompletně mění financování obecních a krajských škol. Nově by nedostávaly peníze podle počtu žáků, ale podle odučených hodin. Součástí byl i návrh TOP 09 na zrušení pamlskové vyhlášky, ten ale sněmovna neschválila. Poslanci naopak oproti předpokladům nerozhodli o změnách v kontrole zpravodajských služeb. Sněmovna zákon poslala se souhlasem premiéra zpět do druhého čtení a posoudit se mají i jiné úpravy. Podle původního návrhu měl vzniknout pětičlenný orgán, který by na činnost agentů dohlížel. 

Změna financování se bude týkat mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, konzervatoří a školních družin, které zřizují kraje nebo obce. Financování soukromých a církevních škol zůstane stejné. Poslankyně Marta Semelová (KSČM) sice chtěla měnit financování církevních škol, ve sněmovně ale podporu nenašla. 

Podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) přinese nový systém větší spravedlnost a zmírnění administrativy. Teď se totiž podle ministerstva výše platby za žáka v konkrétním oboru nebo typu školy liší podle regionů. Krajské úřady totiž přerozdělují peníze z ministerstva školám a každý k tomu přistupuje jinak. Nově chce ministerstvo určovat, kolik peněz dostane konkrétní škola, financování by se tedy mělo sjednotit.  

Video Události
video

Financování škol čekají zásadní změny

Podle opoziční ODS by však měl být systém jednodušší: „S cíli můžeme souhlasit. Ale metoda není správná a přinese pravý opak,“ kritizoval šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Stát by měl podle něho dávat na každého žáka stejnou částku.

Méně žáků ve více třídách

To ale ministryně Valachová odmítla s tím, že by to vedlo k zániku malotřídek. „Změny financování nám zajistí snižování počtu dětí ve třídě do budoucna, zajistí nám udržení husté sítě malotřídních škol,“ upozorňovala Valachová. V praxi to totiž nyní vypadá tak, že se školy snaží naplnit třídu do možného maxima. Podle toho, kolik žáků pak ve třídách je, dostávají i peníze. Nově by se mohli třeba v menších kolektivech učitelé studentům víc věnovat.

Premiér Sobotka pak na brífinku dodal, že zachování sítě malotřídních škol považuje za významné kvůli tomu, že zpomalí odliv lidí z vesnic do měst. „Jedno z největších rizik pro další vylidňování našeho venkova by bylo rušení škol. Když v obci zrušíte školu, je to obrovská rána, která potom vede k tomu, že odsud odejdou mladí lidé a žádní další mladí lidé se tam nepřistěhují.“

Video Studio ČT24
video

Brífink ministryně školství a premiéra Sobotky k financování škol

Lepší ochrana učitelů a spolupráce středních odborných škol s podniky 

Do předlohy, která míří k posouzení senátorům, navíc dolní komora vložila úpravu ochrany učitelů. K té by mělo přispět jednak vymezení jejich postavení, jednak povinnost ředitele zahájit řízení o případném vyloučení žáka ze školy, pokud se dopustí opakovaných hrubých fyzických nebo slovních útoků na kantora. Postavení či ochrana učitelů se řeší opakovaně, naposledy v souvislosti s případem šikanované učitelky Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze.

Ředitelé by také museli hlásit všechna závažná provinění orgánu sociálně-právní ochrany dětí a státnímu zastupitelství. To by měl být bič na žáky na základní škole, tam totiž není možné vyloučení, neboť je docházka povinná.  

Další změnou oproti vládní verzi je spolupráce středních odborných škol a učilišť s podniky. Poslanci totiž kývli na pozměňovací návrh Ivany Dobešové (ANO), aby měli zaměstnavatelé právo podílet se na tvorbě vzdělávacích programů odborných škol. Studenti by zase měli chodit do firem na praxe a stáže a odborníci z praxe by se účastnili výuky i závěrečných zkoušek.

Sporný zákon ohledně pravomocí ombudsmana možná vláda stáhne

Sněmovna naopak na této schůzi nebude schvalovat spornou novelu o rozšíření pravomocí ombudsmana. Na návrh ČSSD ji poslanci vyřadili z programu a vláda možná celý návrh ze sněmovny stáhne. Ombudsman má podle vládního návrhu dostat možnost podávat antidiskriminační žaloby a podněty Ústavnímu soudu na rušení zákonů nebo jejich částí.

Norma, kterou připravil exministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD), budí mezi poslanci kontroverze od počátku. Ukázalo se to i na červnové schůzi, kdy dolní komora nedala v dílčích hlasováních ombudsmanovi pravomoc dávat podněty Ústavnímu soudu, možnost podávat antidiskriminační žaloby ale zachovala. Protože by se pro takovou podobu novely patrně nenašel dostatečný počet hlasů, dolní komora ji nakonec poslala do opakovaného druhého čtení, ke kterému mělo dojít ve středu.

Pokud vláda novelu ze sněmovny opravdu stáhne, pak by podle Dienstbierova nástupce Jana Chvojky (ČSSD) mohli poslanci schvalovat jinou novelu: ta by do zákona pouze doplnila působnost ombudsmana ohledně dodržování práv zdravotně postižených, což je jediný bod, na kterém se poslanci shodnou.

Vládní návrh zjednodušší střídání diplomatů

Úvodním kolem sněmovny naopak prošel vládní zákon o zahraniční službě. Předloha by měla zakotvit a upřesnit pravomoci konzulárních úřadů, zlepšit podmínky práce diplomatů a zjednodušit jejich střídání. Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) také umožní vysílat na místa velvyslanců lidi, kteří nejsou v pracovním poměru k ministerstvu. Návrh nyní zamíří k posouzení do výborů.

Poslanci normu v debatě, byť s některými připomínkami, vesměs podpořili. Předlohu ale kritizoval Marek Benda (ODS), podle kterého si zaměstnanci ministerstva napsali zákon pro sebe.

Diplomatům by měl zákon usnadnit sladění osobního a pracovního života. Umožnil by například čerpat mateřskou a rodičovskou dovolenou na zastupitelském úřadu v zahraničí. Zároveň by zavedl povinnost pro ministerstvo zahraničí zajistit diplomatům a jejich rodinným příslušníkům zdravotní připojištění v době, kdy pracují na zastupitelském úřadu.