Žádostí o azyl loni mírně ubylo: Stále vedou Ukrajinci, Syřané naopak ze žebříčku vypadli

Počet žadatelů o azyl v Česku se loni pohyboval zhruba na stejné úrovni, jako v roce 2015. O azyl požádalo 1475 lidí, počet žádostí tak meziročně klesl o padesát. Nejčastěji to byli Ukrajinci a Iráčané, naopak ze žebříčku vypadli Syřani, kteří o rok dříve obsadili druhé místo.

Ukrajinci tvoří už dlouhodobě největší část žadatelů o azyl. Loni však počet žadatelů klesl o 188 na 506 žádostí. Počet žadatelů o azyl z Iráku naopak meziročně vzrostl o 120 a žádost podalo 158 Iráčanů. Svůj podíl na tom měl projekt na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku, díky kterému do Česka přijelo 89 lidí. Jenže vláda projekt stopla poté, co větší skupina běženců Česko opustila a zamířila do Německa.

Na třetím místě jsou pak žadatelé z Kuby, v jejich případě už ale počet žádostí nepřesahuje stovku. Na dalších místech se umístili žadatelé z Číny, Vietnamu, Arménie, Ruska, Gruzie a Ázerbájdžánu. Českým úřadům podali od 49 do 68 žádostí.

Z žebříčku deseti nejčastějších národností loni naopak vypadli občané Sýrie, o kterých se mluví zejména v souvislosti s migrační krizí. V roce 2015 přitom byli druhou nejpočetnější skupinou se 134 žádostmi o tuzemský azyl.

Přes 950 uchazečů o azyl neuspělo 

V loňském roce u nás získalo azyl jen 148 lidí. Dalších 302 žadatelů získalo alespoň doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje jen na přechodnou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim nyní hrozí nebezpečí. Naopak 959 žadatelů u tuzemských úřadu neuspělo, buď azyl neudělily, nebo řízení zastavily.

Počet uchazečů o azyl v posledních třech letech překonal hranici 1000 žádostí za rok, v letech 2010–2013 se pohyboval pod touto hranicí. Ještě dříve ale nebylo výjimkou ani několik tisíc žádostí za rok, extrémní byl v tomto ohledu rok 2001, kdy o azyl požádalo přes 18 tisíc lidí.