Změny v kontrole tajných služeb vrátila sněmovna do druhého čtení

Vládní novelu o změnách v kontrole zpravodajských služeb vrátila ve středu sněmovna do druhého čtení. Poslanci tak budou moci návrh ještě upravovat. Novela předpokládá, že pod sněmovní kontrolu budou spadat všechny zpravodajské služby, tedy i civilní rozvědka. Na činnost zpravodajců bude navíc dohlížet také pětičlenný nezávislý orgán. Vláda zároveň chce, aby mělo Vojenské zpravodajství možnost sledovat veškerou elektronickou komunikaci v zemi kvůli možným kybernetickým útokům. Kritici to však považují za nebývalý zásah do soukromí.

Video Události
video

Události: Nová práva a omezení pro tajné služby

Vrácení zákona do druhého čtení prosadila Jana Černochová z opoziční ODS, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) s tím souhlasil. „Cílem není spěchat, jde o systémovou změnu. Nebráním se tomu, aby se diskuse o něco prodloužila,“ řekl ministerský předseda.

 V Česku fungují tři tajné služby: Úřad pro zahraniční styky a informace (civilní rozvědka), BIS (civilní kontrarozvědka) a Vojenské zpravodajství, které v sobě slučuje jak sběr informací uvnitř republiky, tak v zahraničí.

Sněmovní komise teď kontrolují činnost BIS a Vojenského zpravodajství. Pokud bude předloha schválena, poslanci budou nově dohlížet i na Úřad pro zahraniční styky a informace.

Vedle toho vznikne novelou orgán nezávislé kontroly, který by měl být složen z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných lidí. Kontroloval by všechny zpravodajské služby, navíc i takzvané živé věci, byť s určitými omezeními. Služby by nemusely předávat například údaje, které by mohly jejich akce zmařit. 

Vojenské zpravodajství má sledovat veškerou elektronickou komunikaci

Vláda zároveň chce, aby mělo Vojenské zpravodajství možnost sledovat veškerou elektronickou komunikaci v zemi kvůli možným kybernetickým útokům. Zajištění kybernetické obrany Česka doteď není zákonem upraveno. Pokud norma projde, bude mít Vojenské zpravodajství právo připojit se do sítí mobilních operátorů nebo poskytovatelů internetového připojení. Ti o tom budou muset mlčet.

„Jejich umístění, respektive instalace do požadovaného prostředí, bude vždy podléhat schválení vládou,“ uvedl v říjnu ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

„Ta definice je poměrně široká, umožňuje široký výklad a podle našeho názoru existuje nebezpečí, že může dojít ke zneužívání,“ říká místopředseda České advokátní komory Robert Němec.

I poslanci mluví o tom, že chtějí od tajné služby záruky, že nebude získávat informace proti českým občanům. „Myslím si, že je v pořádku, aby to příslušelo Vojenskému zpravodajství. Na druhou stranu ještě tam máme celou řadu otázek,“ upozorňuje poslankyně Jana Černochová (ODS). Za dva týdny má na otázky zástupců politických stran odpovídat premiér Bohuslav Sobotka.