Poslanci prosadili zákon o rozpočtové odpovědnosti. Paskvil a šaškárna, říká opozice

Poslanci přehlasovali senátní veto a znovu schválili zákon o rozpočtové odpovědnosti. Senátoři ho pokládají za neústavní ve vztahu k obcím a už dříve avizovali, že se obrátí na Ústavní soud. Podle senátora Miloše Vystrčila (ODS) se pod stížnost podepíše více než 60 členů horní komory. Proti normě vystoupila i pravicová opozice.

„Předsedové hned několika senátorských klubů avizovali, že se tyto kluby připojí v případě, pokud bude Senát přehlasován, k podání ústavní stížnosti. Předpokládám, že v nejkratší možné době dáme dohromady ústavní stížnost a následně seženeme podpisy senátorů,“ řekl Vystrčil.

Pro napadení zákona u soudu je zapotřebí podpisů alespoň 17 senátorů. Vystrčil doufá, že se podaří věc vyřídit co nejrychleji. „Neboť ten nejcitlivější paragraf a možná i do jisté míry likvidační paragraf pro obce začíná platit od 1. ledna 2018. A pokud by se do té doby podařilo ústavní stížnost vypořádat, tak si myslím, že by mohl být zrušen nebo upraven tak, aby naše obce mohly normálně investovat a tím normálně fungovat,“ dodal.

Při hlasování v Senátu loni v listopadu podpořilo zamítnutí 63 ze 67 senátorů. Pro zamítnutí hlasovali tehdy dokonce senátoři ANO, tedy hnutí ministra financí Andreje Babiše. Teď pro zákon hlasovalo 105 poslanců, zapotřebí jich bylo alespoň 101. Vládní koalici vypomohlo pět poslanců Úsvitu a nezařazený poslanec Petr Adam.

  • Zákon počítá s tím, že pokud zadlužení veřejných rozpočtů překročí 55 procent hrubého domácího produktu, vláda a další úřady budou muset přijmout nápravná opatření. Zatímco vláda by musela předložit návrhy státního rozpočtu tak, aby pouze vedly k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí, obce a další instituce by musely mít rozpočty přinejmenším vyrovnané. 

Pravici vadí, že jde o běžný zákon 

Senátor Miloš Vystrčil, který přišel senátní veto vysvětlit, poukazoval například na to, že jde nikoli o ústavní, ale o běžný zákon, který může kterákoli příští koalice zase zrušit. Nazval to „obyčejnou šaškárnou“, kde se snaží někdo představit jako ten, komu jde o rozpočtovou odpovědnost, ale nechce ji zakotvit tak, aby se už nedala změnit.

Nenechal stranou ani ustanovení, které omezuje zadlužení obcí na nejvýše 60 procent průměrných příjmů za poslední čtyři roky. „Co jste to udělali? Vy chcete zlikvidovat obce?“ ptal se. Podle něj by tak hlavně menší obce nemohly nic opravit, protože by si nemohly půjčovat na investice. 

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) obavy z neústavnosti nesdílí. „My máme analýzu právníků z Úřadu vlády, kteří to posuzovali, protože samozřejmě spor i v koalici byl v tom, že my jsme chtěli prosadit ústavní zákon a právníci z Úřadu vlády řekli, že je to konformní, že to není problém. A potom se koalice rozhodla, že to bude prostý zákon, ne ústavní,“ řekl Babiš České televizi.

Babiš: Pro všechny veřejné rozpočty mají platit stejná pravidla

Babiš považuje obavu z ohrožení hospodaření obcí za nesmysl. Na všechny veřejné rozpočty by podle něj měla platit stejná pravidla. Argumentoval také tím, že zadluženost obcí je 5,6 procenta, zatímco schválený zákon počítá s limitem dluhu až 60 procent průměrných příjmů za předchozí čtyři roky. „Je to jenom takový folklor, kdy paradoxně opozice kritizuje to, co sama nemohla prosadit v minulosti a chtěla,“ řekl.

Video Události
video

Události ČT: Senátoři poslancům slibují ústavní stížnost

Události ČT: Senátoři poslancům slibují ústavní stížnost

Milan Urban: Nejdůležitější je stanovení možného dluhu. Dílčí chyba se dá odstranit

Babiš také uvedl, že jde o totožný návrh, kterým se zabývala už bývalá pravicová vláda v roce 2012. Proti tomu se ale ohradil tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) s tím, že parametry tehdejšího návrhu byly jiné. 

Nynější vládní návrh Kalousek nazval nedodělaným paskvilem. „Tohle je zákon o rozpočtové odpovědnosti, který však k ničemu takovému nikoho nezavazuje, jenom se tak jmenuje,“ prohlásil. Podle Vladislava Vilímce (ODS) ublíží samosprávám.

„Zcela se to vzdálilo od původního záměru přijmout finanční ústavu. Dnes je to už jen karikatura,“ řekl už před jednáním šéf poslanců TOP 09 František Laudát. „Zákon jde proti tomu, aby to bylo dlouhodobě stabilní, aby se zabránilo rozhazovačným vládám zadlužit Českou republiku,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Poslanec KDU-ČSL Jaroslav Klaška připomněl, že přijetí zákona o rozpočtové odpovědnosti vyžaduje po Česku i Evropská unie. Odmítl také výtky, že by norma znemožnila reagovat na krizové situace, podle něj počítá zákon v takovém případě s výjimkou z dluhové brzdy.

Obce by mohly přijít o příjmy z daní

Zákon počítá také s tím, že vláda by při zadlužení veřejných financí o více než 60 procent hrubého domácího produktu navrhla postupy pro jeho snížení. Konkrétněji stanoví zákon povinnosti jen pro obce a kraje, pokud jejich zadlužení tuto hranici překročí. V případě, že by dluh nesnížily, přišly by o svůj podíl na daňovém výnosu.

Toto opatření vůči samosprávám už při předchozím projednávání ve sněmovně kritizovala ODS s tím, že pokud bude obsaženo v běžném zákoně, a nikoli v ústavním, bude to neústavní. Obdobně se již dříve ve sněmovním rozpočtovém výboru vyjádřil i zástupce Svazu měst a obcí.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) minulý týden řekl, že ministerstvo financí by mělo připravit novelu, která by na připomínky obcí reagovala. „My o tom uvažujeme. Samozřejmě, ta novela není podle mého názoru potřebná, ale jsme otevření diskusi,“ řekl Andrej Babiš. Návrh by měl podle něj ulevit obcím od byrokracie, nemusely by například podávat výkazy jako stát. „My ho samozřejmě připravíme podle toho, jak se koalice domluvila,“ dodal.

Opatření proti nadměrnému zadlužování státu měl původně obsahovat vládní ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti. Kvůli nesouladu ve vládní koalici ho ale sněmovna neschválila, nehlasovali pro něj sociální demokraté, takže chyběly hlasy pro jeho schválení. Opatření pak poslanci přesunuli právě do tohoto zákona o rozpočtové odpovědnosti, který už není zákonem ústavním. 

MF získá více údajů o hospodaření

Sněmovna také schválila zákon o sběru dat pro řízení veřejných financí. Ministerstvo financí tak dostane právo získávat vybrané údaje o hospodaření úřadů a organizací, které spadají do sektoru vládních institucí. Informace poslouží k sestavování a zveřejňování výstupních dat podle unijní směrnice. 

Poslanci o zákonu museli hlasovat opakovaně, protože zákon zamítl Senát kvůli provázanosti se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který také odmítl. Sněmovna však senátní veto přehlasovala i v případě této předlohy. Normy tak dostane k podpisu prezident.

Povinnost poskytovat údaje o příjmech a výdajích se má týkat nejen úřadů, ale třeba i veřejných vysokých škol, státních příspěvkových organizací, obcí nebo krajů a jejich svazků.

Zveřejňovat data budou muset také Česká exportní banka, Českomoravská záruční a rozvojová banka, Exportní garanční a pojišťovací společnost, Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, Správa železniční dopravní cesty, Česká televize, Český rozhlas, ústředně řízené veřejné výzkumné instituce a další jednotky menšího významu.

Informace mají zveřejňovat také nemocnice zřízené územním samosprávným celkem s jinou právní formou než příspěvková organizace.

Aby bylo možné zveřejňovat úplné údaje podle požadavků směrnice, je nutné podle vlády získat vstupní údaje i od těch institucí, kterým to současné zákony neukládají, nebo jim tu ukládají nedostatečně.