Protikorupční superúřad má šanci, vláda schválila věcný záměr zákona

Praha - Vládou dnes prošel věcný záměr zákona o státním zastupitelství, nicméně k některým částem zákona se ministři ještě hodlají vrátit. Přesto, že není zatím jasné, jaké konkrétní změny zákon přinese, je zřejmé, že by měl vzniknout speciální protikorupční superúřad pro vyšetřování korupce a zrušení vrchních státních zastupitelství v Olomouci a Praze. Posoudit chce ještě například optimální způsob jmenování a odvolávání státních zástupců. Tato norma, která vyvolala spory i v odborných kruzích, pochází z dílny bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) a ležela na vládě již od jara.

Speciální protikorupční tým žalobců by měl řešit výhradně trestné činy spojené s korupcí jako přijetí úplatku, podplacení a nepřímé úplatkářství, závažnou finanční kriminalitu a zvlášť závažné zločiny spáchané úředními osobami.  

Dnes vláda věcný záměr odsouhlasila v podobě, jak jej předložil ministr Pospíšil. Ministři ale dali k návrhu čtyři připomínky. Premiér Petr Nečas (ODS) zdůraznil, že rozhodující teď bude debata nad paragrafovým zněním, které má být předloženo do konce března. Druhým dechem tedy kabinet dodává, že některé části se budou ještě zvažovat.

Zeman i Bradáčová krok vlády přivítali

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman krok vlády přivítal: „To, že k tomu vláda dala čtyři připomínky, beru tak, že to jsou témata, ke kterým bychom se měli vyjádřit při přípravě paragrafovaného znění.“ Podle vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové dala vláda dnešním rozhodnutím jasně najevo, že by se mělo státní zastupitelství nějak proměnit, aby se zlepšila jeho funkčnost. 

Zásadní spor dořešen není

Přestotože žalobci krok vlády vítají, zásadní spor o to, jak by měl být protikorupční úřad včleněn do soustavy státních zastupitelsví, dál trvá. Mohlo by jít o pracoviště při Nejvyšším státním zastupitelství nebo by mohla začít fungovat při vrchních státních zastupitelstvích  jednoduše rozšířením jejich specializace. Žalobci prosazují první variantu s tím, že vrchní státní zastupitelství by pak mohla úplně zaniknout. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) na tiskové konferenci ale uvedl, že zrušení vrchních státních zastupitelství je třeba ještě zvážit z hlediska financí i legitimity: „Stále ještě existují vrchní soudy, které jsou zakotveny v ústavě“, řekl k tomu ministr. 

S tím, kam bude vlastně úřad spadat, pak souvisejí i další zásadní otázky - například kdo jej bude řídit. Podle Pospíšilova návrhu to má být náměstek nejvyššího státního zástupce jmenovaný bez možnosti opakování na deset let. Jeho podřízení mají být jmenováni na sedm let, ale s možností vykonávat úřad i několikrát. Náklady na zřízení úřadu jsou v horizontu tří let vyčísleny na více než sto milionů korun, mělo by v něm pracovat 15 státních zástupců. 

Lenka Bradáčová, prezidentka Unie státních zástupců připustila, že i mezi státními zástupci se vede diskuse, zda má být soustava státních zastupitelství přímo navázána na soustavu soudů tak jako dosud. Ona sama ale uvedla, že na zrušení vrchních státních zastupitelství trvá, protože považuje tuto variantu za efektivní.

Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová a ministr spravedlnosti Pavel Blažek
Zdroj: Vojtěch Rejl/ISIFA

Zákon není jen o protikorupčním úřadě

Zákon o státním zastupitelství má řešit i způsob, jakým budou státní zástupci odvolávání ze svých funkcí. Nově by měl také vzniknout kariérní řád státního zástupce, ze kterého by mělo být jasné, jaké profesní postupy musí státní zástupce projít, aby se mohl dostat do určité funkce. V soustavě státních zastupitelství by se také mělo upustit od praxe ústních pokynů – ty by měly být všechny písemné a měla by být zavedena také možnost pokyn odmítnout, pokud je v rozporu se zákonem. 

Dlouhou cestu ke schválení provázejí spory

Věcný záměr zákona měla vláda k dispozici už od začátku roku. Pak ale ministr Pospíšil narazil. Opozice dávala najevo, že největší výhrady zaznívají zevnitř jeho mateřské ODS, kde se představa protikorupčního superúřadu nesetkává u všech s pochopením. Podezření, že vláda nechce dostát svému programovému prohlášení a že vznik úřadu kdosi záměrně brzdí, se ještě prohloubilo poté, co otěže na ministerstvu převzal Pavel Blažek, který chtěl po svém nástupu materiál znovu posoudit. Šlo mu například o výši nákladů, které by s navrhovaným zrušením vrchních státních zastupitelství souvisely.

Žalobce, kteří o vznik úřadu usilují, poté v září na konferenci v Senátu překvapil i náměstek ministra spravedlnosti pro legislativu František Korbel. Ten připustil jako reálnou variantu, že by protikorupční speciál nevznikl v rámci Nejvyššího státního zastupitelství, ale rozšířil by působnost těch vrchních, pod která by spadal. „Pokud by převážilo takovéto řešení, lze je provést rychleji,“ řekl Korbel. Šlo by prý také o nejlevnější variantu.  

Tato možnost se ale vůbec nezamlouvá jak nejvyššímu žalobci Pavlu Zemanovi, tak šéfce Unie státních zástupců Lence Bradáčové. „Pro mě to nejhorší řešení je, aby se tento problém řešil na vrchních státních zastupitelstvích, a to říkám z pozice vrchní státní zástupkyně v Praze,“ reagovala tehdy pro deník Právo Bradáčová.

Novinářům pak sdělila, že by tak fakticky vůbec žádný protikorupční úřad nevznikl, jen by se rozšířila dosavadní působnost vrchních žalobců. „To nemá se specializovaným úřadem nic společného. Tato varianta není řešením situace.“ Přidala se k ní i místopředsedkyně vlády Karolína Peake (LIDEM), kterou postup Blažkova ministerstva rovněž nepříjemně překvapil. Původní variantu podpořili i ředitelé policejních útvarů bojujících proti korupci a organizovanému zločinu, tedy Tomáš Martinec a Robert Šlachta.