Vysoké školy posílilo 55 nových profesorů, prezident nikoho neodmítl

Ministryně školství odpoledne jmenovala 55 nových profesorů a profesorek. Jsou to všichni, které navrhly vědecké rady vysokých škol. Potřebný podpis připojil ke všem jmenovacím dekretům i prezident republiky. Ten přitom v minulosti čtyřikrát odmítl navržené profesory jmenovat. Dva z nich se s ním proto soudí.

Do nejvyšší vědecko-pedagogické hodnosti jmenovala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) 45 mužů a 10 žen. Převažují mezi nimi lékaři, nejvíce z nich navrhla vědecká rada Univerzity Karlovy, která tak nově má o dvanáct profesorů více. Sedm profesorů je z Masarykovy univerzity, po šesti potom mají Univerzita Palackého a ČVUT.

Video Studio ČT24
video

Jmenování profesorů

Podle zákona o vysokých školách jmenuje nové profesory prezident republiky. Miloš Zeman však zpravidla pouze podepisuje jmenovací dekrety a samotného slavnostního jmenování se neúčastní, pověřuje tím ministry školství.

Předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima je však přesvědčen, že by se pravidla jmenování profesorů měnit neměla a prezident by se na jmenování nadále měl podílet. „Je to určitý vztah státu ke vzdělanosti a tomu, jak se má společnost ubírat. Domnívám se, že je jmenování prezidentem správné,“ podotkl.

Čtyři odmítnutí

Tentokrát podepsala hlava státu jmenování všech navržených profesorů. Již krátce po svém zvolení si však Miloš Zeman akademickou obec znepřátelil tím, že odmítal podepsat návrh na jmenování Martina C. Putny profesorem, a to kvůli názorovým rozdílům. Tím začal střet mezi hlavou státu a vysokými školami. „Ten střet vnímám jako velmi zbytečný,“ podotkl přitom Tomáš Zima.

Putna byl prvním ze čtyř lidí, jejichž profesuře se současný prezident rozhodl zabránit. Zatímco u něj nakonec prezident ustoupil, u trojice Ivan Ošťádal, Jiří Fajt a Jan Eichler na svém rozhodnutí trvá. U Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické a Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy zdůvodnil jejich nejmenování údajnou činností za minulého režimu.

U Jiřího Fajta z Univerzity Karlovy, jenž je také ředitelem Národní galerie, zase odkázal na novinový článek, podle kterého NG jednala s Komerční bankou o vytvoření sponzorské smlouvy, přičemž by část sponzorských peněz šla na odměny pro Fajta. To však Národní galerie odmítá, podle Fajta měly naopak peníze jít na zvýšení platů zaměstnanců. Smlouva navíc nakonec nevznikla.

Soudy stojí za prezidentem

Předseda konference rektorů však naznačil, že prezident by neměl být tím, kdo by mohl o jmenování profesora pochybovat. „Jmenování profesorem je posuzováno odborně, řada posudků je vypracována v zahraničí a jsou to špičkoví učitelé na vysokých školách. Akt jmenování profesorem byl vždy vnímán jako akt symoblický, zakončující proces, který se odehrává na svobodných vysokých školách,“ podotkl rektor Zima.

Ivan Ošťádal a Jiří Fajt podali kvůli tomu, že prezident v závěrečné fázi překazil jejich cestu k profesuře, několik žalob, připojila se k nim i univerzita. Soud zatím projednal dvě z nich, ve kterých si Ošťádal a Fajt stěžovali na údajnou nečinnost prezidenta. S tím však neuspěli, podle soudu prezident není nečinný, protože s podpisem neotálí, naopak sdělil dopisem ministryni školství, že navržené profesory nejmenuje.