Praha – Význam Václava Havla má po více než 9 měsících od jeho smrti další oficiální doklad. První polistopadový prezident se zařadil mezi osobnosti typu J. F. Kennedyho, Indiry Gándhíové, Jana Pavla II. nebo Charlese de Gaulla. Všichni propůjčili své jméno mezinárodním letištím. To pražské, ruzyňské, zahájilo cestu za novým názvem takřka ihned po zesnutí Havla na sklonku roku. Nápad režiséra a producenta Fero Feniče se realizoval tři čtvrtě roku. Datum změny názvu pražského letiště nebylo vybráno náhodně, slavnostní akt se koná v den Havlových nedožitých 76. narozenin.
Letiště JFK, de Gaulla - a teď i Václava Havla
Ceremoniál k přejmenování letiště, na kterém se sešlo 500 pozvaných hostů, trval zhruba půl hodiny. Slavnostní pásku přestřihli vdova Dagmar Havlová, ředitel Českého aeroholdingu Miroslav Novák, ministři Karel Schwarzenberg s Miroslavem Kalouskem a primátor Bohuslav Svoboda. Všichni v předchozích projevech zmínili, že letiště nesoucí Havlovo jméno má symbolizovat bránu do svobodné země.
„Doufám, že každý, kdo z Prahy vyjede přes toto letiště, ať se krátce zamyslí nad tím, komu vděčí, že může cestovat po celém světě,“ řekl Havlův někdejší kancléř Schwarzenberg. U příležitosti změny názvu si cestující můžou v odletové hale prohlédnout také výstavu fotografií bývalého prezidenta.
Ladislav Špaček, někdejší Havlův mluvčí:
„Václav Havel by byl určitě v rozpacích, kdyby viděl, co všechno se odehrálo po jeho smrti. Odcházel ze života s pocitem, že není důležitý pro českou společnost, a když se potom najednou to obrovské vzedmutí smutku, lásky a úcty objevilo v celé české společnosti, myslím, že by tím byl překvapen.“
Podle něj nebyl Havel příznivcem velkých sláv. „Naopak, byl to člověk plachý, nenáročný, skromný,“ dodal. Podle Špačka je však dobře, že se největší vzdušný přístav zemi jmenuje po bývalém prezidentovi.
GALERIE
Slavnostní přestřihávání pásky zdroj: ČT24
Je to vlastně paradox – Václav Havel podle svých blízkých neměl cestování letadlem příliš v oblibě a celý příběh o přejmenování letiště se nesl trochu v duchu jeho dramat – nejednoznačný názor společnosti, peripetie kolem správného anglického názvu i fakt, že mnoho lidí čekalo Havlovy iniciály spíše u kulturních objektů.
„Letiště je pro Čechy bránou ke svobodě, pro cizince prvním místem, přes které do naší země vstupují,“ stálo v prohlášení, které inicioval Fero Fenič a vyzýval k podpoře nápadu pojmenovat letecký uzel po zesnulém prezidentu. Symboliku vysvětloval i tím, že jméno Havla mělo ve světě zvuk, a proto by jeho spojitost s mezinárodním prostorem letiště byla logická.
Záhy po zveřejnění získal Feničův návrh velkou podporu. Necelý měsíc po exprezidentově úmrtí iniciativu na Faceboku podpořilo na 80 000 lidí a svými podpisy se přidávaly i významné osobnosti - prezident MFF Karlovy Vary Jiří Bartoška, dokumentaristka Helena Třeštíková, zpěvačka Marta Kubišová, předseda spolku Šalamoun John Bok nebo sportovkyně Věra Čáslavská. Ze zahraničí vyjádřili souhlas polský režisér Andrzej Wajda, členové britské komediální skupiny Monty Python či spoludržitelka Nobelovy ceny za mír Armenia Oliveirová.
Přípravy na přejmenování letiště
Přejmenování mnozí nechtěli, představovali si divadlo nebo knihovnu
Snaha zvěčnit Havlovo jméno v oficiálním názvu ale měla od počátku i své odpůrce. Vznikla vzdoropetice, kterou podepsalo přes 20 tisíc lidí, jimž přejmenování vadí. Nejsilněji se ohradil bývalý Havlův tajemník Vladimír Hanzel. Havel podle něj nesnášel lety letadlem a letiště je navíc komerční záležitostí, která s Havlovou povahou moc nekorespondovala.
Bývalý prezidentův spolupracovník navrhoval, aby Havlovo jméno nesla některá z kulturních nebo vzdělávacích institucí – ideálním místem podle něho mohla být Kaplického knihovna. „Byl v tom věčný rozpor: Václav rád cestoval a poznával nové země, ale měl vždy potíž s cestováním letadlem. Nakonec ji pokaždé překonal svou obdivuhodně silnou vůlí,“ napsal tehdy Hanzel.
Neuplynuly ani tři týdny od úmrtí a o návrhu už jednala rada hlavního města. Ta o něm sice nemohla rozhodnout, ale návrh doporučila. Pražské letiště totiž vlastnil stát a o případném přejmenování musela rozhodnout celá vláda. Ta si rozhodnutí ponechala až na jaro, samotné vedení letiště se ale na změnu začalo připravovat a vymýšlelo, kde všude by exprezidentovo jméno mělo stát.
Myšlenky přejmenování se chopil zejména ministr dopravy Pavel Dobeš, který začal jednat s Havlovými pozůstalými. Svolení od vdovy Dagmar získal už v polovině ledna a celý návrh poté předložil vládě 21. března, kdy bylo definitivně rozhodnuto s tím, že ke změně názvu dojde oficiálně na den Havlových narozenin, tedy 5. října.
I když ministr financí Kalousek zpočátku odhadoval, že přejmenování bude stát kolem 15 milionů korun, nakonec cena klesla na bezmála třetinovou hodnotu. Přípravy zkomplikovaly například jazykové problémy, kdy řada lidí upozornila na nesprávný slovosled u původního návrhu anglického názvu Prague Airport - Vaclav Havel. Po dohodě s lingvisty bylo sousloví ustáleno na Vaclav Havel Airport Prague.
Přípravy na přejmenování letiště
„Vážení cestující, Letiště Václava Havla Praha Vás zve na výstavu obrazů“
Takhle by mělo podle vedení letiště vypadat hlášení, které bude provázet cestující. Změny se dotknou především označení příletových a odletových hal. V terminálu se také plánuje pocta Václavu Havlovi.
Letiště ozdobí například ilustrace světoznámého výtvarníka Petra Síse Poslední audience, kterou vytvořil pro pamětní vydání Hospodářských novin u příležitosti úmrtí Václava Havla. V průchodu mezi terminály 1 a 2 bude zase umístěn umělecký objekt z dílny Bořka Šípka, jenž má evokovat divadlo. Z balkónků zde budou moci návštěvníci sledovat úryvky z Havlových her.
Spojení pražského letiště s osobou bývalého prezidenta může společnosti z obchodního hlediska pouze prospět, jak zmínil ředitel letiště Jiří Pos. Až 70 procent cestujících letiště jsou totiž zahraniční návštěvníci, z Česka pochází jen menšina. Rozhodnutí navštívit zemi může mít podle něj více důvodů, například krásy Prahy nebo obchodní schůzka. Ale může to být rovněž připomenutí odkazu Václava Havla, dodal.
GALERIE
videogallery_271988
Pražské letiště je nejvytíženější ve střední Evropě
Ruzyňské letiště vyrostlo u západního okraje Prahy ve 30. letech a nahradilo již kapacitně nevyhovující vzdušný přístav ve Kbelích. První letoun na Ruzyni přistál 5. dubna 1937, kdy bylo Václavu Havlovi přesně půl roku. Výrazného rozšíření se letiště dočkalo v 60. letech, když vedle dosavadního „starého“ vyrostlo v letech 1960 až 1968 letiště nové.
Kvůli rostoucímu zájmu o leteckou přepravu začala v druhé polovině 90. let minulého století rozsáhlá dostavba ruzyňského letiště. Postupně přibyly mimo jiné nový odbavovací komplex, osobní i nákladní terminál nebo velkokapacitní parkoviště.
Letiště Praha
Loni letiště v Ruzyni odbavilo 11,79 milionu cestujících, což je meziroční nárůst o dvě procenta. Jiná středoevropská letiště jsou ale v porovnání s Ruzyní podstatně méně vytížena. Varšavské Chopinovo letiště odbavilo loni 9,3 milionu lidí, budapešťské nesoucí jméno Ference Liszta pak 8,9 milionu cestujících. Další dvě Čechům poměrně dobře dostupná letiště, drážďanské a bratislavské, vykázaly v roce 2011 jen 1,9 a 1,6 milionu pasažérů.
Osobnosti, po kterých byla pojmenována letiště
Mustafa Kemal Atatürk - Jméno prvního tureckého prezidenta nese mezinárodní letiště v Istanbulu od roku 1980. Atatürk zemřel v roce 1938.
Bénazír Bhuttová - Na památku někdejší předsedkyně pákistánské vlády, která zemřela v prosinci 2007 po sebevražedném atentátu v Rávalpindí, bylo pojmenováno mezinárodní letiště u tohoto města půl roku po její smrti.
George Bush - Po Bushovi starším, který byl prezidentem v letech 1989 až 1993, je od roku 1997 pojmenováno mezinárodní letiště v texaském Houstonu.
Indira Gándhíová - Dlouholetá premiérka Indie zemřela v říjnu 1984 v metropoli Dillí na následky atentátu a dva roky nato bylo po ní v hlavním městě pojmenováno mezinárodní letiště.
Charles de Gaulle - Jméno francouzského prezidenta z let 1959 až 1969 nese mezinárodní letiště nacházející se na severním předměstí metropole Paříže Roissy. Po de Gaullovi bylo pojmenováno v březnu 1974, tedy necelé čtyři roky po jeho smrti.
John Fitzgerald Kennedy - Prezident Kennedy byl zastřelen 22. listopadu 1963 v Dallasu. Již měsíc po jeho smrti, 24. prosince 1963, bylo po něm pojmenováno mezinárodní letiště v New Yorku. Po Kennedym je pojmenováno také jedno menší letiště v Ashlandu ve státě Wisconsin.
Jan Pavel II. - Jméno papeže Jana Pavla II., který zemřel v dubnu 2005, nese od roku 1995 mezinárodní letiště u Krakova.
Ronald Reagan - Po bývalém americkém prezidentovi z let 1981 až 1989 se jmenuje mezinárodní letiště ve Washingtonu. Pojmenováno tak bylo ještě za jeho života v roce 1998. Reagan zemřel v roce 2004.
Milan Rastislav Štefánik - Po vojákovi, diplomatovi a astronomovi Štefánikovi, jenž patřil ke skupině politiků, kteří se zásadním způsobem zasloužili o vznik Československa v roce 1918, bylo v roce 1993 pojmenováno mezinárodní letiště v Bratislavě. Štefánik zahynul v květnu 1919 v troskách letadla.
Lech Walesa - Po bývalém disidentovi a prezidentovi z let 1990 až 1995 bylo v roce 2004 pojmenováno mezinárodní letiště u Gdaňska, tedy města, s nímž Walesa spojil značnou část života.