Pithart: Největší chybou Senátu byla přímá volba prezidenta. Je z něj neodvolatelný monarcha

Největší chybou Senátu za uplynulých 20 let bylo podle prvního ze čtyř předsedů horní komory Petra Pitharta (KDU-ČSL) uzákonění přímé volby prezidenta. Z hlavy státu tím učinil neodvolatelného monarchu, uvedl ve čtvrtek Pithart na shromáždění k výročí první ustavující schůze horní komory. Prezident Miloš Zeman odmítl Pithartův výrok komentovat.

Video Události: Dvacet let od ustavení Senátu
video

Události: Dvacet let od ustavení Senátu

„Senát si v jakémsi náhlém pominutí smyslů podtrhl nebo uřezal větev, na které seděl, a z prezidenta učinil neodvolatelného monarchu,“ řekl Pithart.

Poukázal tak na to, že zavedením přímé volby se ztížila možnost přímo voleného prezidenta sesadit. Nově může Senát podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu jen se souhlasem sněmovny.

Horní komora podle Pitharta souhlasila s nahrazením parlamentní volby hlavy státu přesto, že si to většina jejích členů nepřála. Vládní i opoziční senátoři spoléhali na to, že přímou volbu zablokují jejich političtí soupeři.

„Při hlasování o způsobu volby prezidenta stály Senát a sněmovna v ukázněném zákrytu. Byla to podle mého názoru největší chyba za těch dvacet let,“ poznamenal Pithart. Podle něj má Senát smysl jen tehdy, není-li pouhou replikou sněmovny.

Prezident nechtěl výrok komentovat. „Nevidím důvod, abych reagoval na Petra Pitharta,“ zprostředkoval Zemanovu reakci prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Horní komora se podle Pitharta nestane nikdy oblíbenou a ceněnou, dokud lidé nepochopí, jak je důležitá dělba moci. Neměla by se kvůli větší oblibě stát mediálně či skandálně zajímavou jako sněmovna.

Svou existenci si horní komora podle Pitharta zaplatila na sto let dopředu tím, že se postavila proti nákupu gripenů pro českou armádu v řádu desítek miliard korun, a umožnila tak jejich mnohem levnější pronájem.

Senát brání zemi před extremisty, myslí si Štěch

Poukázal na to rovněž současný předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) s poukazem na to, že sněmovna zatím schválila většinu senátních úprav projednávaných zákonů. Role Senátu je podle něj mimo jiné v tom, že by v neklidných dobách bránil uchopení moci v zemi extremistickou stranou.

„Demokracie se těžko buduje, ale likviduje se velmi, velmi snadno. Dovolím si říct, že naštěstí je tu Senát a bez něj změny ústavní změny neprojdou. Aby nějaká nová extrémistická síla získala většinu i tady v horní komoře, to opravdu pár let trvá,“ řekl.

Postupné obměňování Senátu každé dva roky je podle Štěcha na rozdíl od celkové jednorázové obměny sněmovny zárukou toho, že v něm nemůže získat navrch žádná politická síla a nebude tak moci prosadit ústavní změny. „Kdyby byl náš parlament jednokomorový, tak by bylo v té chvíli v podstatě odpískáno,“ poznamenal Štěch.

Předseda Senátu Milan Štěch
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Krumphanzl

Půdou pro nástup extremismu je podle Štěcha zvýšení nezaměstnanosti, neskončená migrační krize i zvyšující se majetkové rozdíly mezi jednotlivými vrstvami obyvatelstva. Vliv může mít i chování Ruska nebo situace v arabských zemích, podotkl Štěch.

Zárukou je podle něj také udržování politické kultury a slušnosti v Senátu, nikoli však přehnané politické korektnosti, která je vnímána veřejností jako zastírání skutečnosti.

Štěchův předchůdce Přemysl Sobotka (ODS) nicméně poznamenal, že i v Senátu se začínají objevovat prvky „politiky s nenávistí“. Stejně jako další řečníci upozornil na změnu politické kultury – dříve prý k sobě byli slušnější. „Bavili jsme se napříč politickým spektrem, v tom vidím dnešní parlamentní úroveň jednání zcela jinak,“ uvedl Sobotka. 

Doyen senátorského sboru, pětadevadesátiletý Jaroslav Musial (ČSSD) podotkl, že Senát se za 20 let své činnosti stal vysokou školou politické kultury, slušnosti a ohleduplnosti. Podle Pitharta se v Senátu vždy respektovalo právo na odlišný názor.

Senát podle statistik dosud z více než 2000 posuzovaných návrhů zákonů umožnil přijetí 70 procent z nich, téměř 500 předloh vrátil poslancům k novému projednání. Sněmovna vyhověla připomínkám horní komory ve zhruba 310 případech.

Platilo to mimo jiné pro zamýšlené zdanění hazardu před pěti lety, kterým by stát a obce přišly bez zásahu Senátu o miliardy korun.

V prvních dvou desetiletích bylo do Senátu zvoleno 285 osobností, po celou dobu byly senátory jen Pavel Eybert (ODS), Sobotka a Štěch, který je nyní nejdéle sloužícím senátorem.

Nejkratší senátorské období měl lékař Petr Skála (nezávislý). Zvolen byl na Chomutovsku v roce 2006, v horní komoře ale působil jen tři měsíce, poté odstoupil ze zdravotních důvodů.

Senát dvacet let také pravidelně otevírá své prostory veřejnosti a pořádá řadu akcí. I přesto je ale zájem o jeho politickou aktivitu malý, alespoň podle volebních účastí. I proto se od jeho vzniku neustále objevují názory, že je zbytečný. Naposledy to letos na podzim naznačil prezident Miloš Zeman.