Zápach versus bezpečnost. Zpomalovací prahy zvyšují emise, ukázal výzkum

Příčné prahy, které zpomalují auta například před rizikovými přechody pro chodce, bezesporu zvyšují bezpečnost, neboť přimějí řidiče zpomalit. Podle britského výzkumu ale mají také nevýhodu. Auta mají kvůli zpomalení před retardérem podstatně vyšší emise, než by měla, kdyby jela stálou rychlostí.

Video Události
video

UDÁLOSTI: Zpomalování u retardérů zvyšuje koncentraci rakovinotvorných látek v ovzduší

Nezpomalit před příčným prahem naprostou většinu řidičů ani nenapadne. Nechtějí riskovat poškození auta ani vlastní nepohodlí. Jsou ulice, kde jsou tyto prahy takřka u každého přechodu. Například v pražské Sokolovské jsou v krátkém úseku čtyři.

Jak ale upozornila studie britského Národního institutu pro zdraví (NICE), i když zpomalovací prahy zvyšují bezpečnost chodců, mají špatný vliv na životní prostředí. „Když auto před retardérem zastaví a následně se rozjíždí, jsou v okolí zvýšené hodnoty emisí,“ shrnul mluvčí Ústředního automotoklubu Petr Vomáčka.

Když auto se zážehovým motorem podle studie NICE zpomalí na 30 km/h a znovu zrychlí, zvýší se emise oxidů dusíku a oxidu uhličitého o 60 procent a pevných částic o 47 procent oproti jízdě stálou rychlostí.

Orientační měření zaměřené na koncentraci pevných částic provedl v Praze Michal Vojtíšek z ČVUT. Nejprve měřil v úseku Sokolovské ulice se sérií retardérů, kde zaznamenal koncentraci téměř dvojnásobnou oproti souběžné Českomoravské, kde retardéry nejsou. Byť nešlo o žádné průkazné srovnání, ovlivňoval ho vítr i déšť, přesto byl rozdíl nezanedbatelný.

Pevné částice přitom patří mezi to nejnebezpečnější pro lidské zdraví, co ze spalovacích motorů vychází. Přispívají i ke vzniku rakoviny. „Jsou to malé částice, které se ukládají v plicních sklípcích a pronikají do krevního oběhu,“ vysvětlil Michal Vojtíšek.

Petr Vomáčka přitom upozornil, že existují i jiné způsoby, jak zajistit, aby auta nejezdila příliš rychle. Posloužit může vyznačené úsekové měření, chodce na přechodech zase dokážou ochránit chytré semafory.

„Pokud není chodec na přechodu, platí pro vozidla zelená. Pokud je chodec na přechodu, zmáčkne tlačítko a padne červená pro vozidla,“ popsal jejich fungování mluvčí ÚAMK.

Podle mluvčího pražského magistrátu Víta Hofmana ale právě k tomu přinejmenším Praha směřuje. „Řadu let modernizujeme systém řízení dopravy na křižovatkách,“ poukázal. Dodal, že je pro město „užívání retardérů spíše okrajovou záležitostí“.