Praha - Krátce před rozpadem Československa, v říjnu 1992, na chvíli svitla naděje zastáncům společného státu - šlo o takzvanou „Česko-Slovenskou Unii“. Jednalo se o původní návrh Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS), které mělo „projekt unie“ ve volebním programu. Myšlenka se rovněž zamlouvala části sociální demokracie, reprezentované poslancem Federálního shromáždění Milošem Zemanem. Konec pro ideu unie znamenalo jednání reprezentací ODS a HZDS v Jihlavě, kde Vladimír Mečiar a Václav Klaus definitivně potvrdili termín rozpadu federace.
Česko-Slovenská Unie: Poslední naděje společného státu zemřela v Jihlavě
Československá federace zanikne k 1. lednu 1993, pokusy o Česko-Slovenskou Unii tak definitivně skončily. Tak zněl závěr jihlavského jednání ODS a HZDS. Jak Vladimír Mečiar, tak i Václav Klaus se tehdy dohodli, že myšlenka, že by Češi a Slováci mohli žít pohromadě, je nereálná.
Nicméně právě otázkou vzniku Česko-Slovenské Unie se začátkem října 1992 zabývalo Federální shromáždění, které na návrh poslance ČSSD Miloše Zemana přijalo usnesení, podle něhož měla vzniknout komise pro přípravu ústavního zákona o transformaci československé federace do Česko-Slovenské Unie. Tento projekt jihlavskými závěry tak definitivně skončil.
Tehdy ve Federálním shromáždění poslanci rozhodovali o ústavním zákonu, který měl otevřít cestu k rozdělení federace i bez referenda. „Protože ale to hlasování nebylo dopředu politicky mezi HZDS a ODS předjednáno, nebyl zákon přijat. Toho využil poslanec Zeman, aby předložil návrh na ustavení komise, která měla připravit transformaci federace v unii. Ta měla trvat do doby vstupu obou republik, již jako samostatných, do Evropské unie,“ vysvětlil ve Studiu ČT24 historik Jan Rychlík.
„Dnes se domnívám, že by tato myšlenka neměla dlouhého trvání. Tehdy jsem si ale myslel něco jiného,“ podotkl historik. Podle historika Rychlíka byl ale projekt už i tak „mrtvě narozeným dítětem“. Do komise, která měla transformaci připravit, odmítla prý totiž ODS vyslat své zástupce. Nakonec zelenou nedostal projekt ani od české vlády, ta se nechala slyšet, že unie je pro Českou republiku nepřijatelná.
Definitivní konec pak zpečetilo jihlavské jednání na úrovni premiérů v Jihlavě. „Tam dostal 6. října Mečiar takříkajíc nůž na krk – buď bude HZDS loajálně spolupracovat na rozdělení státu, nebo provede Česká republika rozdělení jednostranně. Mečiarovi nezbylo než souhlasit. Jednání se proto opět dostala na kolej, po které do té doby probíhala, a projekt unie spadl pod stůl,“ dodal Rychlík.
Rozhovor s Janem Rychlíkem (zdroj: ČT24)