Rozpočet se schodkem 60 miliard prošel sněmovnou. Víc dostanou vysoké školy nebo památky

Poslanci schválili v závěrečném čtení rozpočet na příští rok. Už v prvním čtení poslanci schválili, že stát bude příští rok hospodařit s deficitem 60 miliard korun. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ale vyjádřil přesvědčení, že výsledek bude lepší. Nyní sněmovna odhlasovala některé změny, víc peněz půjde například pro vysoké školy nebo na opravy památek. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Video Události
video

Události ČT: Nejdůležitější zákon roku prošel sněmovnou. Deficit by příští rok měl být 60 miliard

Sněmovna státní rozpočet s navrhovaným schodkem 60 miliard korun schválila navzdory kritice opozice. Pro rozpočet hlasovalo 104 poslanců, 70 jich bylo proti. Pro rozpočet hlasovali poslanci vládní koalice a dva nezařazení poslanci. Celkové příjmy schváleného rozpočtu představují 1249,3 miliardy korun a výdaje 1309,3 miliardy korun.

Ve druhém čtení navrhli poslanci přesuny peněz uvnitř rozpočtu v objemu asi 46 miliard korun. Úpravy v souhrnu zhruba za dalších 1,5 miliardy korun doporučil rozpočtový výbor.

Sněmovna nakonec podpořila jen ty přesuny peněz v návrhu státního rozpočtu na příští rok, s nimiž souhlasil ministr financí Andrej Babiš (ANO). Opozice neuspěla ani s jedním požadavkem, třeba když ODS navrhovala jako úsporu státního rozpočtu převedení 29 miliard z osmi rozpočtových kapitol na obsluhu státního dluhu. Celkem se tak přesunuly peníze v objemu kolem 1,3 miliardy korun.

Ministerstvo kultury nakonec dostane o 100 milionů korun víc na obnovu památek. V rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí půjde o 200 milionů víc na sociální práci, o 220 milionů víc na ochranu dětí a o 323 milionů víc na investice v sociálních službách. Sněmovna také přidá v rozpočtu 100 milionů na platy akademických a výzkumných pracovníků na vysokých školách, jak žádal místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Poslanci podpořili rovněž přesun 150 milionů z investic do sportu na sportovní reprezentaci, jak doporučil výbor. Na druhou stranu poslanci výbor nevyslyšeli ohledně přesunu peněz na podporu mládeže a na podporu technického a přírodovědného vzdělávání žáků.

Bez dostatečné podpory byly také například návrhy opozičních poslanců Martina Lanka (Úsvit), který chtěl dát víc peněz na platy zaměstnanců bezpečnostních sborů, Anny Putnové (TOP 09), která chtěla přidat na podporu sportu, nebo Marty Semelové (KSČM), která chtěla dát půl miliardy na platy v sociálních službách, přičemž o peníze měl přijít i ústav studia totality.

Zákonodárci pak ještě odhlasovali střednědobé výdajové rámce na roky 2018 a 2019. Jde o objem peněz, které může stát utratit prostřednictvím státního rozpočtu a státních fondů. V roce 2018 může stát utratit maximálně 1274,2 miliardy korun a v následujícím 1298,8 miliardy korun. Vláda očekává, že v těchto letech ekonomika poroste shodně o 2,4 procenta. 

Někdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) řekl, že vládní koalice ze schvalování střednědobých výdajů udělala formalitu a že je v případě potřeby ochotna je snadno změnit, jako se to už stalo. „To měl být svatý grál rozpočtové politiky, ale je to bohužel k ničemu,“ poznamenal.

Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) pak bude v příštím roce hospodařit s výdaji 2,14 miliardy a s příjmy 917 milionů korun. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) bude příští rok hospodařit s 82,1 miliardy korun. Z toho 52 miliard půjde z tuzemských zdrojů a 30,1 miliardy z EU.

Snižování deficitu i dluhu

Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) ještě před jednáním sněmovny obhajoval navržený deficit. Podle něj je podstatné, že se od začátku funkčního období vlády daří deficit postupně snižovat, stejně jako státní dluh. Odmítl také výtky opozice, že je v rozpočtu málo investic.

Podle Babiše se daří snižovat deficit díky lepšímu výběru daní než v minulosti. O vybrané peníze se kabinet podle něj dělí s občany, když například zvyšuje důchody či platy učitelů a v příštím roce chce v rámci změny rozpočtového určení daní přidat i peníze obcím.

Babiš odmítl, že by očekávané příjmy rozpočtu na příští rok byly podhodnocené, když se očekává ekonomický růst a letos by mělo hospodaření státu skončit jako vyrovnané nebo přebytkové. Podle něj je zodpovědné počítat s deficitem, protože není jasné, kolik peněz Česko získá z fondů Evropské unie. Podstatný pak podle něj bude konečný výsledek hospodaření.

Podle ODS vláda navrhovaným schodkem promarňuje příležitost, kterou Česko má díky hospodářskému růstu. Předseda ODS Petr Fiala řekl, že kabinet nemá vizi, co si s růstem počít. ODS v rozpočtu našla možné úspory ve výši zhruba 30 miliard. „Rádi bychom ty peníze vrátili občanům, oni by si s nimi poradili lépe než stát,“ podotkl Fiala.

Deficit 60 miliard korun je podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) realistický, protože letošní očekávaný přebytek je důsledkem čerpání peněz z Evropské unie, což se příští rok nebude opakovat.

Video Studio ČT24
video

Babiš (ANO) ke státnímu rozpočtu

Babiš (ANO) ke státnímu rozpočtu

Sobotka (ČSSD) ke státnímu rozpočtu

Fiala (ODS) ke státnímu rozpočtu

Koaliční strany se podle Sobotky dohodly na tom, že při konečném schvalování rozpočtu podpoří jen ty pozměňovací návrhy na rozdělení finančních prostředků, na nichž se shodl rozpočtový výbor sněmovny. Jen ve výjimečných případech budou hlasovat i pro návrhy jednotlivých poslanců, které zazněly ve druhém čtení zákona.

Sobotka také odmítl výtky opozice, že v době hospodářského růstu je navrhovaný deficit příliš vysoký.

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka

premiér (ČSSD)

„Cílem naší hospodářské politiky není jenom snižování schodku státního rozpočtu, ale soustředíme se taky na to, abychom snižovali nezaměstnanost, abychom zvyšovali životní úroveň občanů a abychom podporovali hospodářský růst v naší zemi.“ 

Bohuslav Sobotka

premiér (ČSSD)

Nebylo by podle něj realistické navrhovat vyrovnaný rozpočet, i když letos pravděpodobně stát bude hospodařit s přebytkem. „Je důležité si uvědomit, že ten letošní přebytek bude dán masivním čerpáním prostředků z Evropské unie,“ řekl. „V příštím roce už takto masivní příliv prostředků z Evropské unie nebude,“ upozornil.

Rozpočtový výbor nesouhlasí s návrhy změn v EET

Sněmovní rozpočtový výbor zaujal negativní stanovisko k pozměňovacím návrhům ministra financí Andreje Babiše (ANO) na změny v elektronické evidenci tržeb. Babiš navrhl, aby se EET nevztahovala na podnikatele, kteří mají daň stanovenou paušální částkou a jejichž příjmy v předchozích třech letech nepřekročily 250 tisíc korun ročně. Druhou změnou je vynětí e-shopů v případech, kde zákazník platí kartou přes internet a transakce se odehraje bez osobní účasti.

Tyto pozměňovací návrhy předložil Babiš k vládnímu daňovému balíku. Vládní ČSSD s nimi nesouhlasí. Rozpočtový výbor dnes posuzoval všechny předložené návrhy a zaujímal k nim svá stanoviska. Poslanci je dostanou před závěrečným schvalováním balíku. Podle dosavadních informací by ho poslanci mohli schvalovat v pátek, na jednání výboru dnes ale zazněla informace, že schvalování by mohlo přijít na řadu až v lednu.

Výbor se neshodl na stanovisku k návrhům vládní KDU-ČSL, které se týkaly evidence tržeb. Lidovci navrhují vyjmout z EET podnikatele – fyzické osoby s ročními příjmy do 414 tisíc korun a ty podnikatele, kteří mají podnikání jako vedlejší činnost a měsíčně nevykážou zisk vyšší než 5401 korun. Kromě toho navrhují vyjmout z působnosti zákona o EET prodejce na farmářských trzích, kteří prodávají nejméně tři čtvrtiny své produkce. Výjimku chtějí také pro podnikatele s paušální daní.

Výbor zaujal negativní postoj i k návrhům ODS a TOP 09 na zrušení zákona o evidenci tržeb.

Sněmovna by mohla schvalovat i novelu autorského zákona. Sešly se k němu pozměňovací návrhy, které by zamezily avizovanému skokovému zvýšení autorských poplatků.

Peníze pro zdravotnictví

Jedním z velkých témat rozpočtu pro příští rok je i zdravotnictví, jak zabránit dalšímu odchodu lékařů, jak zajistit slibované zvýšení platů o 10 procent. 

Do celého zdravotnictví má v příštím roce směřovat více než 300 miliard korun. Většina finančních toků v odvětví prochází zdravotními pojišťovnami, na které spadá osmdesát procent. Soukromé výdaje, tedy jakási spoluúčast pacientů formou doplatků, nadstandardní péče či třeba příplatků u zubařů tvoří zhruba patnáct procent. Z rozpočtu vlády a územních orgánů jde přibližně pět procent. Přes samotné ministerstvo zdravotnictví je to pouhých osm miliard korun. 

Kolik dostane armáda?

Rozpočet armády by měl v příštím roce stoupnout na 52,5 miliardy korun z letošních 47,8 miliardy. Předpokládá to státní rozpočet projednávaný nyní ve sněmovně. Na obranu země by tak směřovalo 1,08 procenta hrubého domácího produktu. K podílu dvou procent, k němuž se Česko zavázalo vůči NATO, by mohlo dojít kolem roku 2025.

Závazek vůči NATO nyní plní USA, Řecko, Velká Británie, Estonsko či Polsko. Podobný díl svého HDP jako Česko vynakládá na obranu Německo, Slovensko či Kanada.

Zhoršená bezpečnostní situace však nutí i Česko zvyšovat výdaje na armádu. Proto se počítá se zvyšováním početních stavů armády (dnes 23 tisíc vojáků plus občanští a státní zaměstnanci), aktivních záloh i s další modernizací techniky.

Jak se mění dluh státu

Státní dluh v průběhu třetího čtvrtletí mírně klesl. Ke konci září český stát dlužil 1,660 bilionu. Podle ministra financí Andreje Babiše se zadlužení Česka daří úspěšně korigovat, hlavně díky lepšímu výběru daní i půjčkám na záporný úrok. „Dluh by měl být nižší než v roce 2012,“ podotknul.

„Státní rozpočet je v posledních měsících přebytkový. Čili stát splácí staré dluhy a nemusí si tolik půjčovat do budoucna,“ vysvětlil hlavní ekonom Moneta Money Bank Petr Gapko.

Podle makroekonomického analytika České spořitelny Michala Skořepy je však nutné mít na paměti, že se mluví o hrubém dluhu. „Na jedné straně je dluh, na druhé straně určitá aktiva. Může nastávat určitá hra, kdy aktiva můžeme zvyšovat za cenu vyššího dluhu, nebo naopak snižovat za cenu nižších aktiv. Výsledek potom trochu záleží na politickém rozhodnutí, kolik si stát nechá v přihrádce aktiv,“ přiblížil s tím, že jde o peníze, které nejdou na investice, ale drží si je stát v bance.

„Byly doby, není to tak dávno, dva, tři roky, kdy byly desítky miliard korun v podobě zmražených investic. V posledních letech šly dolů a tím pádem vzniká zajímavý statistický efekt – přestože máme neustále deficity, tak i dluh se snižuje, protože jsme ho do značné míry spláceli čerpáním rezerv,“ doplnil Skořepa.

Video Mimořádné pořady ČT24 - Státní rozpočet 2017
video

Státní dluh v průběhu třetího čtvrtletí mírně klesl

Od roku 2013 se nicméně daří snižovat i další klíčový ukazatel, a to podíl dluhu na HDP. Pohybuje se teď okolo 35 procent. Podle ekonomů tak Česko patří k premiantům v rámci celé Evropy a bohatě plní jedno z Maastrichtských kritérií nutných pro případný vstup do eurozóny. Průměr zadlužení v rámci celé Unie dosahuje k 90 procentům.

Podle ekonomů při současném hospodářském růstu existuje prostor pro ještě výraznější snižování veřejného dluhu. „Jsou země, které zadlužení mají nižší, a měli bychom se snažit, abychom se nedostávali na vyšší úrovně zadluženosti, pokud k tomu nebude nějaký dobrý důvod,“ řekl investiční stratég Raiffeisenbank Michal Brožka.

Splácení státního dluhu v roce 2016 vyjde na 52,32 miliardy korun, což je víc než rozpočet ministerstva zemědělství nebo dopravy. S podobnou cifrou pak ministerstvo financí počítá i pro příští rok.

Rozestavěné Česko

V příštím roce se má v Česku postavit či začít stavět 140 kilometrů dálnic a silnic. Pokračovat má na několika úsecích modernizace D1. Stavět se bude také na železnici, opravy a rekonstrukce čekají některé tratě i nádraží.

Celkem má na dopravu směřovat 82 miliard, což je více než loni, ale méně než v roce 2015, kdy se dočerpávaly peníze z předchozího programového období EU (96 miliard).

Školství je o učitelích, platy jim mají dál růst

Rozpočet ministerstva školství má být příští rok historicky nejvyšší. Dosáhne 156,4 miliardy korun. Nově na platy učitelů půjde 6,7 miliardy a na inkluzi 750 milionů korun. Pedagogickým pracovníkům se odměny zvyšovaly už letos v září. V příštím roce by se měla vláda pokusit o desetiprocentní růst tarifních platů učitelů, uvedl premiér v listopadu.

Video Mimořádné pořady ČT24 - Státní rozpočet 2017
video

Školství čeká rekordní nárůst rozpočtu

„Školství se stalo během posledních dvou, tří let prioritou všech politických stran, protože všichni zjistili, že učitelé jsou výrazně podhodnoceni. Oproti ostatním vysokoškolákům jsou nejhůře placeni. Kateřina Valachová má v navyšování platů učitelů na rozdíl od zvyšování platů úředníků podporu i celé opozice,“ uvedl analytik ČT Petr Vašek.

Ministryně chce zvyšovat platy učitelů tak, aby v roce 2020 dosáhly na 130 procent průměrné mzdy v Česku.

Důchody jako největší výdajová položka

Největší položkou státního rozpočtu na příští rok, přes 416 miliard korun, budou opět výdaje na důchody. Oproti letošnímu roku na ně půjde o zhruba šestnáct miliard více. V každodenním životě se tato částka projeví tím, že si důchodci v průměru polepší o 308 korun měsíčně.

Průměrná penze činila letos na konci září 11 441 korun, o rok dříve to bylo 11 348. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) za loňský rok ale desetina lidí s nejnižšími penzemi pobírala méně než 8522 korun měsíčně.

Dotace pro zemědělství

Jeden pozměňovací návrh se týkal zemědělství, ale neprošel. Zemědělci by se i tak příští rok měli dočkat miliardových dotací z intervenčního fondu. Většina jde od státu a EU, celkem 37,2 miliardy korun.

„V rámci společného trhu a společné zemědělské politiky jsou pro nás dotace velice důležité. Jsme v konkurenčním postavení vůči kolegům Rakousku, Německu, Polsku i Maďarsku. Ti všichni pobírají dotace,“ uvedl předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík.

Video Mimořádné pořady ČT24 - Státní rozpočet 2017
video

Dotace do zemědělství

Na platby na hektar jde 23,2 miliardy korun. Program rozvoje venkova zabere 11,4 miliardy a projekt Společná organizace trhu necelé půl druhé miliardy. Na podporu českých značek jako Klasa Regionální potravina, respektive účast na veletrzích, půjde čtvrt miliardy.

Necelé tři miliardy jdou z národních dotací, například na zachování počtu včelstev, obnovu ovocných sadů a budování závlah.