Práva vlastníků bytů vůči neplatičům možná posílí. Senát poslal novelu do dalšího čtení

Horní komora dala šanci senátorské novele, která má posílit práva platících vlastníků bytů vůči neplatičům, kteří dluží za správu domu. Návrh Jitky Seitlové (za SZ) poslali senátoři do dalšího čtení. Poplatky za správu domu dluží 22 tisíc domácností. Nově by společenství vlastníků měla být zvýhodněna před jinými věřiteli.

Senátorka Eliška Wagnerová (za SZ) záměr podpořila, navrhované řešení ale označila za komplikované. Předlohu doporučila přepracovat, ale nesetkala se s úspěchem. Wagnerová se obává, že by už sněmovna nestihla novelu projednat do konce nynějšího funkčního období.

Exministr a senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) uvedl, že by problém bylo možné řešit i v rámci občanského zákoníku, který má horní komora projednávat za dva týdny. Seitlová však upozornila, že sněmovna takovou úpravu odmítla.

Novela se týká občanského soudního řádu, zákona o veřejných dražbách a insolvenčního zákona. Pohledávky související se správou domu by podle ní byly uspokojovány přednostně, a to do 25 procent výtěžku ve prospěch společenství vlastníků.

V Česku je zaregistrováno více než 58 tisíc společenství vlastníků bytů, která spravují zhruba 1,3 milionu jednotek. Seitlová s odkazem na údaje Českomoravského svazu bytových družstev uvedla, že zadluženo je kolem 22 tisíc vlastníků bytů a dlužná částka představuje zhruba 300 milionů korun.

Senátoři jednali i o zelené naftě a Šumavě 

Horní komora ve čtvrtek rozhodla také o tom, že na zelenou naftu budou mít nově nárok i zemědělci v živočišné výrobě. Doteď se část spotřební daně vracela jen pěstitelům rostlin. Zákon posoudí ještě prezident.

Senátoři se naopak neshodli na postoji k petici o Národním parku Šumava a vzali ji pouze na vědomí. Ekologové v ní požadují uzákonění bezzásahových zón na polovině území. Odmítnutí snahy ekologů prosazovali mimo jiné senátoři Jan Látka (ČSSD), podle něhož by lesy na Šumavě neměly být místem pro experimenty ekologických aktivistů, a Jiří Oberfalzer (ODS).

Podle Oberfalzera je požadavek na rozšíření bezzásahového území na polovinu rozlohy parku do roku 2030 „unáhlený, riskantní a neopodstatněný“ a mohl by být destabilizační mimo jiné s ohledem na působení kůrovce. „Jde v tom návrhu i proti lesnímu zákonu. V něm stále platí, že lesák má zasahovat proti škůdci, a to kůrovec určitě je,“ komentoval petici senátor Jan Látka (ČSSD).

Mezi požadavky petice také patřilo, aby hlavním cílem chystané novely byla ochrana přírody a aby zákon omezil výstavbu v parcích. „Aby nemohly vznikat developerské projekty,“ uvedl za organizátory petice Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Oberfalzer to označil za strašení, protože výstavbu v parku omezuje už platný zákon. Bláha také ocenil, že horní komora nepodpořila Oberfalzerův návrh odmítnout snahu o rozšíření území parku ponechaného divoké přírodě. „To bychom pak stěží mohli Šumavu nazývat národním parkem,“ míní.