Dvě procenta HDP by armáda mohla dostat v roce 2025. Zeman chce drony

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a ministr obrany Martin Stropnický (ANO) se shodli, že je reálné, aby Česká republika dávala kolem roku 2025 dvě procenta HDP na obranu, jak se země zavázala při vstupu do NATO. Aktuálně vynakládá jedno procento. Podle prezidenta Miloše Zemana je třeba zakoupit drony, neboť bez nich armáda nebude akceschopná. Náčelník generálního štábu na velitelském shromáždění hovořil o posílení stavů armády až na 32 tisíc vojáků.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Josef Vostárek

Vládní koalice se před třemi lety domluvila, že do roku 2020 bude Česká republika investovat do obrany 1,4 procenta HDP. „Ještě tato vláda bude muset jasně říct, jak konkrétně koaliční závazek naplní,“ poznamenal Sobotka. Podle některých kritiků se totiž i přes každoroční růst rozpočtu podaří dosáhnout stanoveného cíle jen s obtížemi.

Předseda vlády zároveň zdůraznil, že by peníze do obrany měly být dávány s rozumem tak, aby je ministerstvo bylo schopno utratit. Při zadávání zakázek se totiž resort potýká s průtahy v tendrech. Významné nákupy se často daří dokončit až po několika letech. To připustil i ministr Stropnický.

Aby byl koaliční závazek skutečně splněn a v roce 2020 ministerstvo obrany dostávalo 1,4 procenta HDP, muselo by podle současných plánů dojít v roce 2020 k velkému skoku v rozpočtu o 12 miliard korun, vyčíslil Stropnický. „To je neefektivní, to je špatně. Je třeba to rozdělit,“ uvedl a dodal, že stanovenou částku považuje za reálnou.

Podfinancovaná armáda

Severoatlantická aliance po svých členech žádá, aby do obrany posílali 2 procenta svého HDP. Tato kvóta byla Českou republikou naposledy splněna v roce 2005, následně se výdaje na armádu snižovaly. V roce 2014 jejich podíl klesl dokonce pod jedno procento. Těsně nad jedním procentem podílu HDP se pohybují rozpočty pro roky 2016 i 2017. 

Stropnický se domnívá, že dvouprocentní podíl pro ministerstvo obrany by mohl být splněn v roce 2025, řekl na tiskové konferenci na velitelském shromáždění. Že je termín reálný, si myslí i Bohuslav Sobotka.

Drony k akceschopnosti

Na velitelském shromáždění se ke stavu armády vyjádřil i prezident Miloš Zeman. Uvedl, že by se nemělo váhat s pořízením bezpilotních letounů. V první vlně by armáda měla pořídit pozorovací drony, a až si technologii osvojí, v druhé vlně se „nebát pořídit i bitevní drony“.

„Armáda bez této techniky v budoucnosti nebude zcela plnohodnotná, podobně jako kdysi nebyla plnohodnotná armáda, která neměla tanky,“ domnívá se Zeman.

Bezpilotní letoun pro Severoatlantickou alianci
Zdroj: Northrop Grumman Corp.
Autor: ČT24

Česká armáda již v minulosti používala několik typů dronů, nasadila je i do mise v Afghánistánu. Starší bezpilotníky se vedení ministerstva obrany kvůli technické životnosti rozhodlo v létě obměnit. Čeští vojáci mají k dispozici bezpilotníky Scan Eagle, které armáda dostala od USA.

Prostějovský 102. průzkumný prapor má k dispozici i další americký stroj RQ-11B Raven, který váží pouze necelé dva kilogramy a startuje odhozem z ruky. Žádný z těchto strojů není určen pro boj.

Zeman připomněl „tragické“ akvizice

Prezident Zeman zopakoval, že plně podporuje tendenci armády postupně zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu. Součástí tohoto závazku je ale také to, aby minimálně 20 procent výdajů šlo na investice.

Nad jejich dlouhodobým charakterem by se armáda měla podle prezidenta zamyslet. Připomněl při tom „celou řadu tragédií v akvizicích“, kterou si armáda v minulosti prošla – desetimiliardové ztráty v letounech L-159, nákup letounů CASA či nákup obrněných transportérů.

Video Události
video

Události: Ministerstvo i velení armády chce početnější vojsko

Události: Ministerstvo i velení armády chce početnější vojsko

Sobotka a Stropnický po schůzce: Je možné modernizovat armádu a plnit spojenecké závazky

O nových akvizicích hovořil i premiér s ministrem Stropnickým během bilanční schůzky. „Dnes je možný rozvoj, je možné modernizovat armádu a plnit spojenecké závazky,“ je přesvědčen Sobotka.

Armáda se má podle šéfa kabinetu soustředit na to, aby vojáci měli adekvátní a moderní vybavení. „Aby občané a daňoví poplatníci viděli, že navyšování výdajů přináší konkrétní výsledky,“ vysvětlil Sobotka. Ministerstvo musí akvizicím věnovat prvořadou pozornost, nákupy musí být efektivní a týkat se toho, co armáda potřebuje.

Stropnický sdělil, že by chtěl dokončit nákupy za zhruba 25 miliard korun. „Je celá řada velkých projektů, jako jsou radary, vrtulníky, které jsou v pokročilé fázi rozpracování. A věřím, že tato vláda bude moct některé tyto záležitosti dotáhnout,“ uvedl ministr.

Stropnický chce 30 tisíc vojáků

Kromě pořizování nové techniky a vybavení hodlá ministerstvo dále investovat i do navyšování stavů. V roce 2015 sloužilo v armádě 22 tisíc žen a mužů. Armáda rekrutuje, pro letošní rok si vytyčila cíl přijmout 2 tisíce lidí a splnila jej.

Do armády už vstoupilo 2148 nováčků a další se hlásí. „V letošním roce se nám k dnešnímu datu zaregistrovalo 9016 zájemců. Někteří už jsou kontaktováni, jiným bylo řečeno, že nesplňují podmínky,“ informovala Lenka Šmerdová z odboru doplňování personálu Armády ČR.

Počty vojáků v armádě mezi lety 1992–2015
Zdroj: Armáda ČR
Dle schválených plánů by měla česká armáda v budoucnu čítat 27 tisíc vojáků. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) minulý týden v pořadu Otázky Václava Moravce uvedl, že mu tento cíl připadá nízký. Chtěl by, aby v armádě sloužilo 30 tisíc profesionálních vojáků. Nepředpokládá ale, že by se dosažení takového stavu dalo stihnout do roku 2025.

  • Vláda Bohuslava Sobotky prosadila balík armádní legislativy, jehož cílem je zlepšit podmínky pro příslušníky aktivních záloh a rozšířit je. Na začátku září letošního roku v armádních zálohách působilo zhruba 1400 lidí. Stropnický by si přál, aby se jejich počet do roku 2025 rozrostl na 5 tisíc.

Ministrův plán na navýšení počtů nad schválených 27 tisíc profesionálních vojáků považuje za legitimní i náčelník generálního štábu Josef Bečvář. Uvedl, že optimální by bylo posílení o dalších 5 tisíc lidí nad plán. Argumentoval dramatickou změnou bezpečnostní situace.

Podle Bečváře je otázkou, zda by se armáda po přijetí nových příslušníků měla rozšířit o třetí brigádu, nebo jestli budou vytvářeny jednotky, které budou posilovat hlavně pozemní síly. Brát v úvahu se podle něj musí i potřeby Vojenské policie, Hradní stráže nebo Vojenského zpravodajství.

Podle Bečváře je také nutné, aby byly posíleny štáby, které se „v důsledku drastických redukcí dostaly leckdy až na samou hranici schopnosti řízení sil“. „Kroky k nápravě jsme již zahájili. V letošním roce došlo k navýšení schopností dvou velitelství pozemních a vzdušných sil,“ dodal.

  • Náčelník generálního štábu Josef Bečvář stanovil pro rok 2017 pět základních priorit: doplňování vojáků a aktivních záloh, zajištění jejich komplexní přípravy, plnění závazků kolektivní obrany, modernizaci pozemních sil a zpracování koncepcí, a to zejména koncepce použití ozbrojených sil.