Jihočeští politici: Za dostavbu Temelína chceme dálnici nebo levnější elektřinu

Hejtman Jiří Zimola (ČSSD) prý pevně věří, že až z výběrového řízení vzejde konkrétní dodavatel, tak bude jako korektní partner vyjednávat i s krajem. O jisté podpoře kraje už se prý bavil s americkým, ruským i francouzským velvyslancem, vše by se ale odehrávalo v rámci přísného zákona o zadávání veřejných zakázek. Kraj prý ale nemůže dostat žádné písemné garance, jde spíše o gentlemanskou dohodu. "My jsme se společností ČEZ v roce 2009 uzavřeli rámcovou dohodu, na základě které do Jihočeského kraje plynou stamiliony jednak na podporu kulturních a společenských akcí, ale také na podporu dopravní infrastruktury v okolí Temelína. I tady nemáme zákonné páky, přesto se ČEZ chová naprosto korektně a sliby plní," zdůraznil hejtman. 

Lídr kandidátky TOP 09 a STAN Zdeněk Bezecný vidí v případném rozšíření Jaderné elektrárny Temelín příležitost pro kraj, zejména co se týče zaměstnanosti. Jen pro samotnou výstavbu prý bude potřeba asi 3 500 pracovních míst, vlastní provoz pak také bude vyžadovat plno kvalifikovaných sil. Kraj i lidé ovšem na tuto příležitost musí být připraveni, neboť půjde o úzce specializované profese. Bezecný však vidí skepticky možnost, aby jihočeské domácnosti platili za proud méně: "Žijeme v nějakém tržním prostředí a nelze regionálně měnit cenu energie." 

Také Zdeněk Dvořák (KDU-ČSL) je pro dostavbu jaderné elektrárny: "Vycházíme z toho, že je 21. století stoletím jaderné energie. Vycházíme z toho, že lokalita Temelín byla zodpovědně vybrána, takže i odpůrci stavby přiznali, že nehrozí ohrožení zemětřesením." Lidovci prý ale budou požadovat kompenzace v podobě nižší ceny elektřiny za to, že je na území kraje rozsáhlé jaderné zařízení. Teď prý totiž jihočeské domácnosti za elektřinu platí jednu z nejvyšších cen v ČR. 

Tomáš Jirsa (ODS) vidí situaci ohledně Temelína jasně, ještě před vybudování třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny je nutná dostavba dálnice D3. Jinak ale případná dostavba Temelína bude pro kraj přínosem. Předchozí výstavba v jaderné elektrárně v 90. letech minulého století prý pomohla jižních Čechám přenést se přes problémy ekonomické transformace. 

S jinou možností kompenzace pro obyvatele kraje přišel lídr KSČM Petr Braný. Podle něj by prý šlo dohodnout např. to, aby se domy pro stavební dělníky po dokončení výstavby daly využít např. jako sociální byty nebo startovací bydlení. Na dodavatele stavby by kraj mohl podle Braného tlačit např. tím, že jinak zavede daň ze zátěže jadernou energetikou, která by se pak přerozdělovala do krajů a obcí – podobně, jako je to ve Francii. To by ale byla spíše krajní varianta, Braný věří, že nakonec nějaká dohoda bude.  

Naopak skepticky vidí jednání o nějakých výhodách pro Jihočeský kraj lídr Jihočechů 2012 Luboš Průša: "Kraj už teď těžko může žádat nějaké kompenzace, protože už jednou schválil zásady územního rozvoje, na základě kterých elektrárna stavět jde." Podle Průši proto půjde případnou dostavbu Temelína těžko spojovat s dobudováním dálnice D3, to se prý mělo dohodnout v minulých letech.   

Publikum zajímalo budějovické letiště i lanovka na Hochficht

Hosté Otázek odpovídali také na dotazy z publika. Jednoho z přihlížejících zajímal další osud letiště v Českých Budějovicích. To má totiž do roku 2013 projít výraznou proměnou a stát se veřejným mezinárodním letištěm. Evropská komise ale zamítla 400milionovou dotaci, kraj proto musel z původních plánů slevit. Podle hejtmana Zimoly se teď počítá s částkou zhruba půl miliardy korun. Kraj prý ale hledá strategického partnera, který by se na financování podílel a letiště pak následně i provozoval. "Nebudou to vyhozené peníze, tahle investice by právě v souladu s podnikatelským sektorem byla významnou prorozvojovou investicí," tvrdí Zimola.

Zdeněk Bezecný je přesvědčen, že nemá smysl dávat na rekonstrukci krajské peníze, pokud nebude strategický partner, který by se podílel na financování provozu letiště. Právě nákladný provoz je prý u malých regionálních letišť největším problémem. "Projekt už nelze zastavit, protože když zastavíme financování, tak se nám letiště rozpadne. Ale jsem pro co nejrychleji najít strategického investora a letiště prodat," uvedl Tomáš Jirsa. Naopak Petr Braný uvedl, že projekt bude blokovat 500 milionů z krajského rozpočtu, které by šly využít lépe – např. na financování sociálních služeb nebo regionálního školství. 

Další dotaz z publika pak směřoval na výstavbu lanovky do rakouského lyžařského areálu Hochficht a rozšíření přístupové silnice. Zlepšení dopravního spojení do největšího šumavského skiareálu dlouhodobě prosazují starostové horských obcí. Proti lanovce i rozšíření silnice, která vede z Nové Pece na Zadní Zvonkovou a dále po rakouském území ke sjezdovkám, se však zásadně staví několik občanských sdružení. 

Podle lídra lidovců Zdeňka Dvořáka se určitě musí nechat vypracovat studie o vlivu na životní prostředí: "Ale vzhledem k tomu, že na rakouské straně lanovky jsou a žádná tragédie se neděje, tak že je to řešitelné i u nás," domnívá se Dvořák. Luboš Průša ale situaci nevidí tak jednoznačně, záviset bude právě na výsledku posudku. "Naše hnutí má v programu, že to podpoří, pokud obstojí posuzování této věci z hlediska právních předpisů," uvedl Průša. V celé věci se prý vede poměrně složité jednání, do kterého se zapojuje i spolková země Horní Rakousko, navíc se má stavba dotknout asi 30 druhů rostlin a pěti druhů živočichů.   

V Jihočeském kraji vítězí podpora malých závodů na menších městech

Jihočeský kraj by měl v zájmu vytvoření nových pracovních míst podpořit vznik malých a středních provozoven v menších městech a obcích. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentur SC&C a STEM/MARK pro Českou televizi. Ve srovnání s variantou zahraničních investorů a vznikem větších továren tuto možnost preferovala většina respondentů. Pro větší továrny a zahraniční investory jsou více nakloněni mladí lidé a obyvatelé Českých Budějovic.

Skoro dvě třetiny dotázaných považují ekonomickou situaci své domácnosti za dobrou. Lépe ji hodnotí mladí lidé ve věku do 30 let, s přibývajícím věkem se hodnocení zhoršuje. Lépe svou ekonomickou situaci hodnotí lidé s vyšším vzděláním a pak také voliči TOP 09 a STAN, ODS a Jihočechů 2012. Naopak hůře pociťují svou situaci starší lidé a voliči KSČM. 

Co se týče kůrovcové kalamity na Šumavě, tak 68 procent dotázaných podporuje vytěžení napadených stromů a vysazení nových. Na jihu Čech toto řešení podporuje ještě o pět procent více lidí než v sousedním Plzeňském kraji. Vykácení napadených stromů podporují zejména lidé nad 60 let a voliči ČSSD. 

Když lidé odpovídali, podle čeho se ve volbách rozhodují více, pak má o něco větší vliv program strany než osobnost lídra kandidátky. Program strany je výrazně důležitější pro občany s nižším vzděláním a potenciální voliče KSČM a ODS. Naopak osobnost lídra více rozhoduje u potenciálních voličů KDU-ČSL a u občanů starších 60 let. 

Přes 40 procent oslovených voličů pak má v plánu při volbách využít preferenční hlasy a posunout některé kandidáty vzhůru. Této možnosti chtějí více využít voliči KDU-ČSL nebo ODS, naopak mladí lidé se nejčastěji obejdou bez preferenčních hlasů.

Sběr dat proběhl v období od 14. do 16. září 2012. Výzkumu se zúčastnilo 1 048 respondentů. Statistická chyba se u jednotlivých politických stran pohybuje v rozpětí od ± 1,2 % do ± 3,5 %.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku

Jméno:

Váš e-mail:

E-mail příjemce:

Předmět:

Text:

Pro kontrolu napište číslo dvacet tři:

Typ chyby: pravopisná chyba obsahová chyba u videa nejde přehrát zvuk nehraje video je vložené špatné video jiné

Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

Označený text:

Popis:

Váš e-mail:

Pro kontrolu napište číslo dvacet tři: