„Lex Babiš“ je podle Parlamentního institutu neústavní, ČSSD přesto novelu podpoří

Poslanci ČSSD podpoří senátní verzi zákona o střetu zájmů. Po jednání koaliční rady to oznámil předseda nejsilnější parlamentní strany Bohuslav Sobotka. Zákon o střetu zájmů, který hnutí ANO kvůli schváleným pozměňovacím návrhům překřtilo na „lex Babiš“, se do sněmovny dostane příští týden. Podle stanoviska Parlamentního institutu je ale zákon neústavní. Zakazuje politikům vlastnit média a podle analýzy se vztahuje na všechny veřejné funkcionáře, nikoli jen na ministry.

Video Události
video

UDÁLOSTI: Koaliční rada probírala zákon o střetu zájmů

Podle právníků je v pasáži o vlastnictví médií problém v tom, že paragraf zakazující vlastnictví médií neodkazuje přímo k členům vlády, ale ke všem veřejným funkcionářům – tedy i poslancům či krajským a obecním zastupitelům.

„Neexistuje ohrožení svobodné soutěže politických sil, pokud bude médium vlastnit poslanec nebo senátor, natož další funkcionáři nižší úrovně. Z tohoto důvodu je třeba považovat tuto část návrhu zákona za ústavně neslučitelnou,“ stojí v analýze Parlamentního institutu.

Na připomínky bylo devět měsíců, tvrdí autoři

Poslanec a budoucí ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD), který přišel s pozměňovacím návrhem zakazujícím vlastnit média, poukázal, že se zákon o střetu zájmů projednává devět měsíců. Podobně se vyjádřil také poslanec Martin Plíšek (TOP 09), jenž je autorem další úpravy, jež by měla společnosti vlastněné členem vlády odříznout od dotací, veřejných zakázek či pobídek.

„Zákon se projednával devět měsíců. Řádně se mohly předložit všechny návrhy. Kolegové z hnutí ANO to odflákli, nepředložili jediný pozměňovací návrh,“ řekl Plíšek v Událostech, komentářích.

Video Špičky koaliční stran po jednání o zákonu o střetu zájmů
video

Špičky koaličních stran po jednání o zákonu o střetu zájmů

Špičky koaličních stran po jednání o zákonu o střetu zájmů

Události, komentáře: Zákon o střetu zájmů

ČSSD podpoří senátní verzi, případně i původní

Poslance nyní čeká konečné hlasování o novele zákona o střetu zájmů, která již jednou prošla Poslaneckou sněmovnou, ale poté ji vrátil Senát. Senát se proti ní nepostavil kvůli principu, měl však výhrady proti formální podobě. Navrhl také odložit účinnost z ledna na září příštího roku. Přes výhrady sněmovních právníků novelu podpoří největší parlamentní strana ČSSD. „Poslanci ČSSD budou hlasovat pro senátní verzi zpřísněného zákona o střetu zájmů. Pokud neprojde, podpoříme znění ze Sněmovny,“ uvedl Bohuslav Sobotka s tím, že si nemyslí, že jsou v návrhu chyby.

Je přesvědčen, že je důležité zákon o střetu zájmů schválit. „My jako ČSSD s tím nemáme žádný problém, to znamená bez problémů si myslím, že se ten zákon může schválit v senátní nebo ve sněmovní verzi,“ uvedl Sobotka na dotaz týkající se možné chyby v zákoně. Sociální demokraté podle něj nepožadují žádné úpravy nebo změny zákona.

Podobný je postoj lidovců. „Jako KDU-ČSL jsme připraveni podpořit obě verze,“ uvedl jejich místopředseda Marian Jurečka.

Babiš: „Podvedli mě.“

První místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek dal v Událostech, komentářích najevo, že se hnutí při úterním hlasování ve sněmovně pokusí novelu zcela zablokovat. „Poprosil jsem koaliční partnery, abychom nepřijali ani sněmovní, ani senátní verzi,“ uvedl. Dodal, že by ANO bylo ochotné jednat o nové verzi, která by některá z navrhovaných omezení pro ministry zachovala. „Vnímáme politickou realitu,“ podotkl Faltýnek.

Andrej Babiš zákon kritizuje dlouhodobě. „Ten zákon je z dílny pana Kalouska a pana Chvojky. Má za cíl donutit mě, abych odešel z politiky, nebo se zbavil firmy,“ řekl. Zejména se mu nelíbí původní verze, kterou schválila sněmovna. „Bylo jasně řečeno, že se to má týkat až další vlády, říkal to i pan Chvojka i pan premiér. Podvedli mě, dopad poškodí mé firmy už od ledna, pokud to tak všechno dopadne,“ podotkl Andrej Babiš.

Odborné stanovisko právníků si vyžádal právě Babiš: coby vlastníka mediálního domu Mafra by se novela dotkla i jeho. 

O případných námitkách by musel rozhodnout Ústavní soud 

Zástupci koaličních partnerů namítají, že stanovisko institutu není závazné. Rozhodnout by musel Ústavní soud, na který se hnutí ANO chce případně obrátit.

„Ústavní soud může jako jediný autoritativně rozhodnout, zda byly, nebo nebyly překročeny meze,“ uvedl šéf legislativní rady vlády Jiří Dienstbier (ČSSD). „Pokud by s tím někdo měl zásadní problém, tak ať toto rozhodne Ústavní soud,“ dodává ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ústavního právníka Jana Kyselu stanovisko Parlamentního institutu trochu překvapilo. Podle něj v zákoně nejde o chybu, ale patrně o záměr poslance Chvojky, který pozměňovací návrh předkládal.

„Od počátku byl koncipován tak, že se vztahuje na všechny veřejné funkcionáře určitého typu. Jenom jsme si toho asi nikdo nevšimli, protože se primárně mluvilo o členech vlády v souvislosti s panem Babišem,“ uvedl Kysela ve Studiu ČT24. Chvojka později potvrdil, že šlo o záměr. 

Pokud někdo napadne zákon u Ústavního soudu, tak je to věc úvahy a proporce. „Není tu jasná protiústavnost, je to určitý otazník, se kterým by se musel Ústavní soud vypořádat,“ dodal Kysela.

Video Studio ČT24
video

Ústavní právník Kysela: Není to jasná protiústavnost

„K jednotlivým pasážím zákona se vyjadřovaly i jiné autority v oblasti ústavního práva, které naopak konstatovaly jeho soulad s ústavou. Názor Parlamentního institutu je jeden z mnoha názorů. On sám ve svých stanoviscích na závěr zdůrazňuje, že to není závazný výklad,“ dodal ve Studiu ČT24 poslanec Martin Plíšek (TOP 09), který je autorem podobného pozměňovacího návrhu jako poslanec Chvojka. 

Sněmovna už zákon schválila, vrátil ho Senát 

Zákon už prošel sněmovnou, ze Senátu se ale vrátil zpátky s pozměňovacím návrhem, který odložil účinnost některých částí zákona z ledna na září příštího roku. A právě pro tuto verzi mají příští týden poslanci zvednout ruku. Jenomže i senátní verze obsahuje ustanovení, jež je podle Parlamentního institutu neústavní. 

Jiří Dienstbier vysvětloval, že se má odklad týkat zejména registru, kam se mají podávat majetková přiznání. Ministerstvo spravedlnosti ho totiž teprve musí zřídit, ale nemohlo zadat veřejnou zakázku do té doby, než bude zákon schválený.  

Novela zákona o střetu zájmů především mění pravidla pro odevzdávání majetkových přiznání. Politici je budou muset podávat již při nástupu do veřejné funkce, nově by také měla přiznání přicházet do centrálního registru. Těm, kdo ho neodevzdají, zpřísňuje novela tresty.