Dekrety ani Temelín už nevadí, Hofera podporují Zeman i Klaus

Tvrdá kritika české politiky je ve Svobodné straně Rakouska (FPÖ) minulostí. Zatímco v minulosti chtěla FPÖ zablokovat vstup Česka do Evropské unie kvůli Temelínu a Benešovým dekretům, nyní už pro ni není překážkou minulost ani jaderná elektrárna. Naopak současný kandidát Svobodných na rakouského prezidenta Norbert Hofer řekl v rozhovoru pro Lidové noviny, že pokud bude zvolen, povede jeho první zahraniční cesta do Prahy.

Prezidentská kandidatura Norberta Hofera z FPÖ má podporu současného českého prezidenta Miloše Zemana i jeho předchůdce Václava Klause. Je tomu tak přesto, že jeho strana v minulosti akcentovala témata Temelína a Benešových dekretů, avšak ve zcela opačném smyslu než Klaus i Zeman. Hofer řekl v rozhovoru pro Lidové noviny, že sice při zářijovém setkání s prezidentem Zemanem „zjistili (…), že tady máme odlišná stanoviska“, nepřekročitelnou propast však již netvoří.

„Vyzývám jej (tehdejšího prezidenta Fischera), aby přešel od slov k činům a vyvinul tlak na svého českého partnera Václava Klause, který je stále velkým obhájcem protiprávních dekretů.“

Anneliese Kitzmüllerová v roce 2010

poslankyně za FPÖ

V minulosti přitom FPÖ chtěla kvůli Benešovým dekretům a temelínské elektrárně zablokovat vstup Česka do Evropské unie a Svobodní se podíleli na organizací blokád českých hranic. „Pro nás je ale důležité najít společnou řeč u problémů, které jsou akutní právě teď a vyžadují okamžité řešení,“ míní současný prezidentský kandidát Svobodných.

Mezi Hoferovými stoupenci je i Václav Klaus, který ještě v roce 2013  před prezidentskými volbami v Česku důrazně varoval před zpochybňováním poválečného uspořádání Evropy, kterého se podle něj dopustil Karel Schwarzenberg, když řekl, že „Benešovy dekrety už neplatí dvacet let“.

Václav Klaus

Václav Klaus v roce 2002

„Požadujeme, aby součástí smluv o vstupu ČR do EU byl i protokol, který zaručí, že vůči České republice nebudou ze strany členských států EU po vstupu uplatněny žádné retroaktivní požadavky a nároky.“

Václav Klaus v roce 2002

Klaus ale v pátek vystoupil na sympoziu pořádaném FPÖ. V debatě o masové migraci do Evropy před ní varoval a hovořil také o politických principech. Podle bývalého českého prezidenta bude volné myšlení na starém kontinentu stále více potlačováno „politicky korektní elitou“, jejímž úmyslem je propašovávat cizince do Evropy.

Vřelý vztah dvou posledních českých prezidentů k FPÖ v poslední době kopíruje změnu postoje Svobodných k Česku. Ti nedávno navrhovali vstup Rakouska do visegrádské skupiny a Norbert Hofer v rozhovoru pro Lidové noviny řekl, že očekává prohloubení vztahů obou zemí. „Během našeho setkání na Pražském hradě jsme se s panem prezidentem Zemanem dohodli, že pokud budu zvolený, přijedu na svou první zahraniční cestu právě do Česka a navštívím ho. Svůj slib hodlám dodržet,“ podotkl.

Miloš Zeman s rakouským prezidentským kandidátem Norbertem Hoferem
Zdroj: ČTK
Autor: Petr David Josek

Zdůraznil přitom, že má dobré kontakty i jinde v Evropě, stejně jako ve Spojených státech, kde prý Hoferova pozice po vítězství Donalda Trumpa posílila, ale i v Rusku.

Norbert Hofer kandiduje ve druhém kole rakouských prezidentských voleb proti Alexanderu Van der Bellenovi, který je čelenem rakouských Zelených a kandiduje jako nezávislý. V prvním kole voleb vyhrál s výrazným náskokem Hofer. Původní hlasování ve druhém kole sice s těsným náskokem 30 tisíc hlasů vyhrál Van der Bellen, ale rakouský ústavní soud druhé kolo zrušil a nařídil jeho opakování kvůli nesrovnalostem při korespondenčním hlasování. Opakované druhé kolo by mělo proběhnout 4. prosince.

Alexander Van der Bellen
Zdroj: Reuters
Autor: Heinz-Peter Bader