Poslanci podpořili stykový zákon, usnadní spolupráci sněmovny a Senátu

Sněmovna a Senát zřejmě budou moci vzájemně upravovat změny ústavních a volebních zákonů, aby dosáhly shody na jejich podobě. Novinku by měl zavést takzvaný stykový zákon, jehož senátní návrh podpořili v úvodním kole poslanci. Pokud by byl schválen, už by neplatilo, že dolní komora musí schválit senátní úpravy ústavních nebo volebních pravidel, pokud chce dosáhnout jejich přijetí. Předlohu nyní dostane k posouzení ústavně-právní výbor. 

Existence stykového zákona je zakotvena v ústavě, v českém právním řádu tedy chybí už dvě desetiletí. „Jde o poslední ústavní dluh,“ uvedla senátorka Eliška Wagnerová (za SZ). Označila to za ostudu. Dosavadní pokusy o prosazení zákona nebyly úspěšné. Nynější variantu senátoři předjednali se členy sněmovního podvýboru pro ústavu.

Změna projednávání ústavních a volebních zákonů takzvaným systémem „člunek“ patří k nejvýznamnějším bodům návrhu. Má umožnit, aby poslanci a senátoři podobu těchto norem navzájem dolaďovali, a dosáhli tak ústavou předepsané shody nad jejich obsahem.

Nyní platí, že pokud Senát neschválí sněmovní verzi a předloží vlastní úpravy, sněmovna nemá jinou možnost než je akceptovat. V opačném případě změna ústavy či volebních pravidel není přijata. Nově by poslanci mohli senátní úpravy ještě měnit a znovu je předložit senátorům ke schválení.

Společné pracovní skupiny

Předloha počítá také s možností vzniku společných pracovních skupin obou komor parlamentu kvůli projednávání evropských předpisů. Jejich členy by mohli být i zástupci odborné veřejnosti. Norma také upravuje výběr zástupců Parlamentu v meziparlamentních institucích a stanoví obecná pravidla pro společnou schůzi poslanců a senátorů při skládání slibu prezidenta republiky.

Návrh předpokládá rovněž to, že sněmovna by už nemusela udělovat souhlas s tím, aby jí senátoři při schůzi zdůvodňovali senátní úpravy zákonů. Stejné postavení by měli mít i poslanci v Senátu. Poslanecké či senátorské změny projednávaných zákonů by musely být kvůli větší průhlednosti legislativního procesu promítnuty do textu aktuálních zákonů.

Původní návrhy počítaly i s uzákoněním pravidel společné schůze obou komor pro volbu hlavy státu. Tato potřeba však padla po zavedení přímé volby prezidenta.