Vláda zadá posudek na cenu vepřína v Letech u Písku, chce jej odkoupit

Vláda rozhodla o zadání znaleckého posudku, který by určil cenu pozemku a nemovitostí v areálu vepřína v Letech u Písku. Pak by je stát mohl odkoupit. O získání lokality spojené s historií Romů usiluje řadu let.

Video Studio ČT24
video

Vláda zadá posudek na cenu vepřína v Letech u Písku

„Byl jsem pověřen, abych udělal ocenění areálu vepřína, abychom měli nějakou sumu, o které můžeme mluvit se zástupci akcionářů,“ uvedl ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

„Je to poprvé, kdy zástupci akcionářů vůbec připustili možnost, že by uvažovali i o této variantě (přímém prodeji, pozn. red.), což hodnotím jako vysokou míru vstřícnosti. Ale samozřejmě je to určitá etapa, zdaleka ne ještě závěrečná,“ dodal Herman.

Podle něj už nějaké sumy v diskusi zazněly, nechce je ale zveřejňovat, aby nemařil závěry plánovaného odborného posudku. Jasněji by mohlo být během několika měsíců, upřesnil Herman.

Video Reakce zástupce firmy AGPI Jana Čecha
video

Reakce zástupce firmy AGPI Jana Čecha

Společnost AGPI, která vepřín vlastní, dříve chtěla jednat o výměně za jiný objekt vhodný pro chov prasat. Letos v září  však nevyloučila ani vládou preferované řešení, kdy by areál v Letech státu prodala. Stále však upřednostňuje stavbu nového závodu.

Posudek, který určí hodnotu areálu, je podle firmy základním předpokladem pro další postup. „Myslím, že cena pro jednání bude vstupní a záleží potom na dalších podmínkách a vyjednávání. V případě, že by cena byla zajímavá, můžeme přistoupit k dalším krokům. V případě, že by nebyla, tak bychom pokračovali v našich požadavcích,“ reagoval na krok vlády místopředseda představenstva AGPI Jan Čech. 

Vyřešit dlouholetý problém je jednou z priorit ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD), o jehož odchodu z vlády se spekuluje v souvislosti s obměnou kabinetu avizovanou premiérem Bohuslavem Sobotkou. „Myslím, že to je obrovský dluh České republiky vůči obětem romského holocaustu a i mezinárodní problém. Myslím, že bychom to dotáhnout měli,“ řekl Dienstbier.

/*json*/{"map":{"lat":49.538567632349874,"lng":14.049360603937062,"zoom":9,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":[{"lat":49.508296263587845,"lng":14.118686914607679,"type":1,"description":""}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/
Romský koncentrační tábor v Letech
Profil

Koncentrační tábor v Letech

Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.

Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily jeho určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o cikánském táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.

Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.

Vepřín se pak v Letech stavěl za komunismu od roku 1972. V první etapě vzniklo deset hal, v druhé tři haly. Celkem je v areálu 13 hal, ve kterých je asi 13 tisíc prasat.