Končí letní čas, třetí hodina bude v neděli dvakrát

Konec středoevropského letního času a „přidání“ jedné hodiny navíc do noci ze soboty na neděli tradičně postihne noční veřejnou dopravu – MHD, kde většinou pojedou dodatečné spoje, či železnici, kde se noční vlaky na hodinu zastaví. Změna času je letos na podzim méně diskutabilním tématem než jindy. Vláda totiž během října potvrdila, že se v Česku bude čas měnit ze středoevropského na středoevropský letní dalších deset let.

Letní čas přestane platit v neděli ve 3:00. Od toho okamžiku do posledního březnového víkendu bude platit středoevropský čas, ručičky se tedy vrátí na 2:00. Znamená to tedy, že ten, kdo musí v neděli ráno vstávat například do práce nebo se chystá cestovat, může si hodinu přispat. O hodinu déle stráví cestující v nočních vlacích. V noční MHD je třeba zkontrolovat jízdní řády spojů, které nejezdí v pravidelných intervalech.

Noční MHD: Většina měst přidá spoje

Noční spoje zdaleka neprovozují dopravci MHD ve všech městech, ale v těch největších jezdí. V Praze, Brně či Ostravě, kde jezdí noční městská doprava v pravidelných intervalech, cestující na většině linek nic nepoznají. Dopravní podniky přidají jeden nebo dva spoje, které „ušetřily“ při březnové změně času.

Ani ve dvou největších městech však nejezdí v pravidelných intervalech úplně všechny noční linky. V Praze bude mít zvláštní jízdní řád městská autobusová linka 513 a také příměstské autobusy linky 603. Organizátor dopravy neobjednal dodatečné spoje u ostatních nočních příměstských linek (série 600), takže ty, které odjíždějí po 2:00, pojedou pouze jednou, a to podle středoevropského času. 

Docela naopak to bude v Brně, kde pojedou noční příměstské autobusy ještě podle letního času a po změně času již podruhé nevyjedou. Týká se to spojů linek N91, N94, N95, 302, 403, 405, 501 a 505.

V Ostravě pojede většina linek po změně času podruhé, výjimku tvoří pouze tramvaj 11. Její spoj ve 2:13 z Plynáren pojede pouze jednou, a to podle nového času, tedy podle „pražského“ vzoru. Modelem „Brno“ se naopak inspirují dopravní podniky v Plzni, kde většina spojů pojede dvakrát, ale linka N12 s odjezdem od Mrakodrapu ve 2:10 pojede pouze jednou, a to ještě podle starého času.

V ostatních městech, kde jezdí noční linky MHD mezi 2:00 a 3:00, vesměs pojedou dodatečné spoje. Bude tomu tak například v Olomouci nebo Českých Budějovicích. Rozsah jejich noční dopravy ovšem není srovnatelný se čtveřicí největších měst, jde v obou případech o dvě linky.

Noční vlaky: Na návrat zimního času počkají ve stanicích

Mezi druhou a třetí hodinou v noci sice patří koleje především nákladním vlakům, mezi nimi však projíždí také hrstka dálkových vlaků, převážně s ubytovacími vozy. České dráhy a jejich partnerští dopravci v sousedních zemích všechny své noční vlaky na hodinu odstaví ve stanicích, takže by neměly ujet nikomu, kdo přijde na nádraží podle nového „zimního“ času.

Podobné opatření chystají i další dva dopravci. Regiojet však upozornil, že jeho noční vlaky nezastaví bezprostředně po změně času, s tím musí počítat cestující, kteří chtějí jet z Havířova nebo Ostravy do Prahy, popřípadě z Třince či Čadce do Košic. Regiojet kromě vlaků provozuje i noční dálkové autobusy, i ty budou po změně času čekat.

Přes noc jezdí z Česka noční vlaky či přímé vozy do Košic, Basileje, Kolína nad Rýnem, Vídně, Budapešti, Krakova a Vídně. ČD vypravují jedenáct (respektive dvanáct) nočních vlaků, Regiojet a Leo Express po jednom.

Čas se bude posouvat dál, rozhodla vláda. Kritiky neutišila

O smyslu časových posunů každý podzim a jaro probíhá letitá diskuse. Všechny snahy o ustavení jen jednoho celoročního času však v Evropě zatím vyznívají naprázdno. Naopak nyní se zdá jakákoli změna obzvláště vzdálená.

Vláda jen dva a půl týdne před letošním podzimním posunem ze středoevropského letního na středoevropský čas schválila, že se na dosavadní praxi nic nezmění nejméně příštích pět let. Proti pokračování pravidelných časových posunů se ve vládě postavili lidovci, ale neúspěšně. Jejich senátor Petr Šilar a jeho iniciativa For Only One Time (Pro pouze jeden čas) se snaží střídání „zimního“ a letního času zrušit a vyjádřil se proti němu i vicepremiér Pavel Bělobrádek. V rozhovoru pro Český rozhlas zpochybnil ekonomický přínos změn, které podle něj „lidi spíš obtěžují a nepřináší žádnou přidanou hodnotu“.

Ostatním vládním stranám se ale do obtížného kroku nechce. Čas mění celá Evropská unie naráz, bylo by proto nutné jednání na úrovni Evropské komise. „Myslím, že máme jiná a důležitější témata,“ uvedla při vládní diskusi ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Pro a proti – věčný spor

Střídání středoevropského a středoevropského letního času probíhá v (bývalém) Československu a nástupnických zemích nepřetržitě od roku 1979. Poprvé ale byl letní čas v českých zemích zaveden již v roce 1915, poté znovu fungoval mezi lety 1940 a 1949. Od roku 1996 funguje současný model se změnami vždy poslední víkend v březnu a říjnu, který vychází ze směrnice EU.

Původním argumentem pro zavedení letního času byla především úspora elektřiny. V létě se rozednívá natolik brzy, že lidé, kteří vstávají do práce, tak činí již za světla a současně jim letní čas umožňuje rozsvěcet večer později. Takový přínos však v současnosti zpochybňují i energetici. Analytik České spořitelny Michal Skořepa vyčíslil úspory, které letní čas přináší, na 30 milionů korun ročně. „Z hlediska české ekonomiky jde o pakatel. Je to řádově necelá jedna tisícina procenta českého HDP,“ poukázal.

Evropská komise ale má pro letní čas i další argument. Považuje posuny za vhodné například proto, že se tím podporují volnočasové aktivity lidí během léta.

O dopady časových změn se přou i lékaři. Podle studie, kterou před dvěma lety publikovali američtí vědci, zvyšuje se den po zavedení letního času o 25 procent počet infarktů. Současně však bezprostředně po ukončení letního času obdobným způsobem počet záchvatů klesá. Autoři studie však zdůraznili, že navzdory tomu může jít pouze o náhodu a s jistotou nelze příčiny růstu či poklesu infarktů po změnách času určit. Podle Kateřiny Procházkové z iniciativy For Only One Time také trvá dlouho, než se lidský organismus posunu přizpůsobí.

Řada psychiatrů ale tvrdí, že naprosté většině lidí změna času nevadí. Také podle přednosty Kliniky pracovního a cestovního lékařství Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Evžena Hrnčíře existují závažnější hrozby v čele s cestováním napříč časovými pásmy. Naproti tomu Martha Merrow z mnichovského neurovědního střediska se loni zmínila o konfliktu s biologickými hodinami.